TIP Davida Vrby #011

Na důvěru defaultně

Důvěru vnímám jako motivační faktor číslo jedna. Toto tvrzení je podloženo spoustou studií a mnoha argumenty psychologů.

Jako šéf jsem defaultně nastaven na důvěru. V okamžiku, kdy někoho přijmu do týmu, mu důvěřuji. Je to oboustranně osvobozující, podporující produktivitu a nasazení. Myslím, že u generace Y a Z je to v podstatě jediné možné nastavení. V takovém případě je pro ně práce poslání a pracovní doba neznámé slovo.

Majitel jedné nejmenované firmy mi kdysi řekl, že nedůvěřuje nikomu. Ani sobě. A velmi mi doporučoval, abych dělal totéž. (Poznámka: Neposlechl jsem ho a dlouho jsem v dané firmě nepobyl.)

Věřte či ne, mnoho českých podnikatelů si stále myslí, že důvěru si člověk musí zasloužit a že to trvá roky. Na takové pozor.

V pozici najatého manažera v tom mám tedy také jasno. Vím, co se mnou udělá nedůvěra ze strany majitele. Výkon mi klesne na půl, a potom to jde od desíti k pěti. Motivace je ta tam.

Asi stále trochu platí Gorbačovovo: „Důvěřuj, ale prověřuj.“ Já si ale myslím, že silná kultura a jasně stanovená očekávání (OKR) jsou onou prověrkou samy o sobě.

Důvěřujte defaultně. Věřte mi. Vyplatí se to.

David

Nepřehlédněte

I ♥ RETRO

Sandra Fridrichová: Frank v Modré pyramidě pomohl nastartovat velké změny

TIP Davida Vrby #012

TIP Davida Vrby #010

CULTmag vol3: HR jsou jako prášky

TIP Davida Vrby #009

TIP Davida Vrby #008

TIP Davida Vrby #007

TIP Davida Vrby #006

TIP Davida Vrby #005

TIP Davida Vrby #004

TIP Davida Vrby #003

TIP Davida Vrby #002

TIP Davida Vrby #001

Petr Skondrojanis: Skvělým firmám pomáhám být ještě lepší

Nepoměr žen a mužů ve firmě aneb Zkoušíme vyřešit slepou skvrnu

5 typů zaměstnanců + 1 navíc

Jak na rozjezd firmy

CULTURE ROCKS, pokec na podiu s jedinečnými lídry současnosti

Roman Stupka: Chcete změnit svou firmu k lepšímu? Pak musíte nejdřív změnit sebe

Puberťáci s nálepkou Z vstupují na scénu

JAK SE Z TOHO NEPO... v digitální době?

Hodnota pro firmu není jen v tom, co víte, ale i co sdílíte…

CULT vol 2: Nezapomněli jsme si hrát?