Většina odborných příspěvků o blockchainu je pro laika těžko pochopitelná. Používají výrazy a jazyk, který je široké veřejnosti cizí. To způsobuje, že lidé jsou po přečtení více zmateni, než když začali. Zkusím to tedy dnes více polopaticky...
V archívu iDnes jsem si zkusil i dnes vyhledat termín blockchain. Vrátilo se mi jen 12 článků. I hned potom jsem zkusil archív iHned a článků se mi vrátilo 21. Překvapivě nízká čísla na to, že se jedná o technologii, která zcela změní v následujících 10-15 letech způsob, jak funguje dnešní internet.
Zároveň pravděpodobně postaví na hlavu řadu tradičních centralizovaných obchodních modelů a odstraní z obchodních vztahů zástupy prostředníků, integrátorů, srovnávačů, distributorů a bůhví koho ještě.
Jasně, oba zmíněné portály patří mezi informační „mainstream“ a technologiím se věnují jen okrajově. Přesto tuším, že frekvence výskytu slova blockchain v médiích poroste exponenciální křivkou. Koneckonců mrkněte se co říkají na blockchain v Google trends za posledních pět let...
A co je to vlastně ten blockchain?
Proč je tomu tak? A co to vlastně je ten blockchain? Anglický termín zatím nemá český ekvivalent. To je možná dobře, protože pokusy jako blokový řetěz, řetěz bloků nebo řetězový blok zní stejně absurdně jako když před časem začal někdo překládat anglické „Sexual harassment“ do češtiny jako sexuální harašení. Blockchain je technologie distribuované databáze, jejíž unikátnost spočívá v tom, že jednou pořízené záznamy nelze zpětně editovat a tudíž zůstávají uvedeny v historii až do skonání internetu. Ámen.
Většina odborných příspěvků o blockchainu je pro laika těžko pochopitelná. Používají výrazy a jazyk, který je široké veřejnosti cizí. To způsobuje, že lidé jsou po přečtení více zmateni, než když začali. Zkusím to tedy dnes více polopaticky...
Představte si jednoduchou účetní knihu. Takový dlouhý excel s tisíci řádků záznamů. Kniha ale není uložena na vašem – jednom jediném počítači. Existují tisíce kopií knihy, které jsou uloženy v počítačích distribuovaných po celém světě. Jak v domácích počítačích, tak i na obchodních serverech. Kniha záznamů může být použita ke sledování a řízení mnoha věcí.
Zatím je nejčastěji využívána jako evidence odesílání a přijímání peněz. Když chce firma A poslat peníze firmě B, vytvoří se v knize nový řádek, který podrobně popíše provedenou transakci. Položka je následně odeslána do stovek dalších počítačů, které už mají stejnou kopii záznamu.
Tyto počítače pak udělí souhlas (nebo nesouhlas) s tím, zda se jedná o legitimní transakci. Následně potvrdí, že je transakce schválena. Je to stejné, jako kdyby si obě firmy vyměňovaly peníze na ulici a spousta lidí se postavila kolem nich a sledovala průběh operace. Všichni by nakonec museli souhlasit s tím, že sedí částka i další parametry transakce.
Jak se tohle celé liší od tradiční banky?
Možná vás napadá... jak se tohle celé liší od tradiční banky? Genialita blockchainu – sdílené knihy knih – spočívá v tom, že žádnou banku nepotřebuje. Nemusíte mít důvěru v žádnou finanční instituci, nepotřebujete žádného zprostředkovatele. Blockchain není ve vlastnictví žádné osoby ani organizace. Vlastní ho každý, kdo má kopii transakcí. To ale neznamená, že jedna osoba, která má kopii, má i plnou kontrolu.
Transakce ve sdílené knize není možné vymazat. Pokud by se někdo, kdo má jednu nebo více kopií záznamové knihy na svých počítačích, pokusil nečestně měnit obsah, budou jeho změny odmítnuty mnoha dalšími počítači používanými v ověřovacím procesu. Tím je paradoxně zajištěna i vysoká míra bezpečnosti.
Kde jsou ale peníze uloženy, pokud neexistuje žádná banka? Když mluvíme o digitálních měnách, jako jsou Bitcoin, Ethereum, Litecoin (kryptoměn je dnes již více než 1200!), tak pro ně neexistuje žádné fyzické úložiště. Jsou to pouhé řádkové položky v databázové knize.
Kryptoměny dnes již zakládají i některé státy (například velmi progresívní Estonsko) nebo města, jako třeba Dubai. I vy můžete být zakladatelem nové digitální měny. Nejdříve vytvoříte prvotní informační záznam, že „existuje 1 milion mincí“. Ty pak rozposíláte dalším lidem a pořídíte jednu řádkovou položku pro každou transakci. Pan X posílá 500 firmě Y, pan X posílá 1000 paní Z a tak dále.
K obdržení těchto mincí musí firma Y i paní Z poskytnout panu X adresu svojí peněženky, což je podobná identifikace jako číslo účtu u banky. K peněžence jsou navíc přidruženy i velmi dlouhé bezpečné kódy. Ty opravňují držitele k vlastnictví řádkových položek, které se týkají jen jejich peněženky. Tímto způsobem mohou pouze vytvářet nové řádky s digitálními mincemi, které byly vlastníkům zaslány.
Tohle (z)mění svět
Možná vás teď napadá... a tohle má jako změnit svět? ANO, je to totiž velmi efektivní způsob, jak ověřovat unikátní vlastnictví něčeho digitálního tehdy, když existují identické kopie. Dosud nebyla kopie digitálního obsahu rozlišitelná od originálu nebo jiné kopie. I proto nikdo nemohl využít třeba zvukový mp3 formát jako digitální měnu. Neexistoval žádný způsob, jak prokázat, zda konkrétní skladba, třeba „Abba – Money, Money, Money.mp3“ je originál nebo ne. Kdokoliv mohl zkopírovat minci = písničku milionkrát a stal by se tak milionářem? Samozřejmě že ne, to by nemohlo fungovat...
Kromě toho, že blockchain nabourává svět financí, nemá tahle technologie s penězi nic moc společného. Neexistuje žádná autorita, která by mohla vykonávat měnovou politiku, jak to činí banky centrální. Pojďme se podívat na několik příkladů z reálného světa, které vám poskytnou představu o tom, jak blockchain opravdu může měnit svět.
Volby? Někde se už dnes využívá blockchain pro hlasování. Například v Rockenrolové Síni slávy. Mince, třeba Bitcoiny (které představují měnu) vlastně jen nahradíte vlastními žetony, které reprezentují hlasy. Místo toho, abyste utráceli digitální mince, tak používáte digitální žetony pro udělení hlasu.
Jejich autenticita a legitimita jsou potvrzovány počítači mnoha lidí a záznamová kniha uložených hlasů se po odhlasování nedá zpětně upravovat. Výsledek vašeho hlasování je uložen jednou provždy. Věřím, že v budoucnu tato technologie pronikne i do voleb politických reprezentací.
Hudba? Dneska mnoho lidí poslouchá digitální hudbu ve sdílených aplikacích jako jsou Spotify nebo Tidal. Co když ale místo toho, aby Spotify účtoval předplatné a platil honoráře umělcům, zaplatíte vy umělci přímo?
Může to fungovat například tak, že jakmile si poslechnete půlminutu nějaké skladby, tak se adekvátní poplatek odečte přímo z vaší peněženky na peneženku dotyčného umělce, textaře, kapely. Záznam o tom, co jste poslouchali a co jste zaplatili, bude opět ověřen mnoha jinými počítači a bude kdykoliv dohledatelný v historii transkací. Firmy jako jsou Ujo Music a VOISE už na těchto konceptech usilovně pracují.
Data? Dneska si mnoho z nás ukládá data na cloudových službách jako jsou Google Drive nebo Dropbox. Mnoho lidí nemá důvěru v to, kam vlastně svoje data posílají a kdo k nim má následně přístup. Co ale, kdybyste mohli svoje soubory rozdělit na drobné fragmenty a ukládat je na tisíce nebo miliony počítačů různých lidí po celém světě?
Záznam o tom, jaké části souborů, které vlastníte a kde se nacházejí, by nebylo možné měnit. Pouze vy byste měli klíč k zobrazení jednotlivých kusů dokumentů jako celku a žádná jiná organizace by vaše data nevlastnila ani nemohla využívat. Tohle zní jako hudba budoucnosti co se bezpečnosti a ochrany soukromí týká, ale firmy jako Storj nebo Sia.Tech již tyto možnosti uvádějí v život.
Energie? Představte si zemi plnou domů vybavených bateriemi Tesla Powerwall, které automaticky vytvářejí, ukládají a obchodují elektřinu mezi sebou. Na základě toho, kteří sousedé zrovna potřebují elekřiny více a kteří ve svých bateriích zrovna disponují přebytky. V tomto scénáři budoucnosti nebude potřeba tradičních poskytovatelů energie tak, jak fungují dnes.
Díky blockchainu to už přestává být science fiction. Tohle automatické obchodování se stává realitou od Austrálie po New York City. Elon Musk zrovna nyní buduje obří baterii v Jižní Austrálii, která má vyřešit výpadky energie pro 30 000 domácností. Celý projekt má být dokončen za pouhé 3 měsíce. Pokud by jeho firma nestihla ve stanoveném čase instalaci baterie dokončit, tak investice ve výši 50 miliónů dolarů půjde kompletně na vrub Muskovy firmy. Takový přístup odráží víru a sebevědomí v technologii o vlastní projektové schopnosti.
Blockchain se nachází ve stadiu raného dětství a pomalu nakukuje do puberty. Řada projektů je právě teď ve fázi experimentu. Lze předpokládat, že technologie založené na blockchainu se v příštích 10-15 letech stanou páteří samotného fungování internetu. Ale stejně jako většina populace nerozumí principům fungování dnešního internetu, nebude nutné abyste vy chápali každý detail fungování blochchainu. Prostě ho budete každý den používat od rána do večera aniž byste vlastně tušili, jak ve skutečnosti přesně funguje…
— Petr Beneš, Business Consultant, Startup Mentor & Coach, Technoptimist
