Průměrnost versus excelence

Exponenciální tempo technologických inovací odlišuje 21. století od všech předchozích. Přesto v něm o úspěchu jednotlivců, firem a celých ekonomik budou rozhodovat sociální dovednosti. Více než kdy v minulosti.

Digitální epochu si spojujeme s technologiemi, které převracejí naše životy, komunikaci, práci a podnikání naruby. Už jen sledovat, co nového se děje v oblasti umělé inteligence, robotiky, virtuální reality, 3D technologií, blockchainu, nových materiálů a genomiky – a jak se to dotýká našeho vlastního oboru –, je nad síly jednotlivce i firmy. Nejsou to ale technologické znalosti a dovednosti, které odlišují průměrnost od excelence. Primát drží sociální dovednosti: vztah s klientem, obchodní a marketingové praktiky, schopnost přilákat, rozvíjet a motivovat nejlepší lidi z trhu... Ne že by tohle neplatilo i v minulosti; digitální epocha však toto staré pravidlo naplňuje novým obsahem a intenzitou.

Pro historickou ilustraci můžeme sáhnout třeba k našemu tradičnímu oboru – sklářství. Ve dvou „zlatých“ epochách – v prvních třech čtvrtinách 18. století a mezi dvacátými lety 19. století a první světovou válkou – válcovalo české sklářství konkurenci a zaplavovalo svojí produkcí celý svět.

V pozadí úspěchu stála samozřejmě technologická a řemeslná dovednost sklářských hutí. Co z nich ale učinilo světový fenomén, byly vynikajicí obchodní a marketingové dovednosti.

Severočeské sklařské firmy provozovaly svoje obchodní filiálky, tzv. kompanie, ve Vídni, Paříži, Madridu, New Yorku, Smyrně, Damašku... Byly obsazeny obchodně a jazykově zdatnými rodinnými příslušníky. Marketing tam podporovaly předváděcí exibice špičkových brusičů. Díky každodennímu kontaktu s místními obchodníky a klienty předjímaly měnící se vkus zákazníků, a překvapovaly trh flexibilitou a inovacemi. Nebylo výjimkou, že inovační, obchodní a marketingová síla zajišťovala exportním sklářským firmám marže v řádu desítek, a v mimořádně dobrých časech stovek i tisíců procent. Svoje technologicky a řemeslně zdatné dodavatele – šumavské a vysočinské sklárny – udržovaly při životě na jednociferných maržích.

Nepoměr tržní hodnoty technologických a sociálních dovedností byl prvotní příčinou v rozdílech mezi průměrnou a skvělou firmou v jakékoliv epoše.

Dominaci hodnoty sociálních dovedností nad technickými bolestně zažívá i převladající model české ekonomiky: německé, rakouské, holandské, italské, francouzské firmy, které prodávají po celém světě svým koncovým klientům, realizují dvouciferné marže nad dodávkami od svých „jednociferných“ technologicky zručných českých subdodavatelů.

Digitální revoluce nahrazuje rutinní, namáhavé a chybové činnosti dělníků, řidičů, právníků, účtařů, obchodníků, lékařů, učitelů, manažerů a dalších chytrými stroji. Nemá cenu se jim snažit konkurovat, je to předem prohraný boj. Jako vítězná strategie se naopak ukazuje schopnost nechat se nahradit stroji, kde to jen jde, a posunout se naopak do rolí, na které stroje nedosáhnou.

Do rolí svázaných se sociální a emoční inteligencí a s nimi spojenými dovednostmi. Do rolí postavených na porozumnění životnímu cyklu klienta, na vnímavé komunikaci, na nabídce vpřed hledících řešení, na schopnosti komplexního integrovaneho přístupu k budoucím potřebám zákazníků. Na budovaní značky, na schopnosti exkluzivního přístupu postaveného na analýze klientských dat. Na poradenství a průvodcovství všemi etapami života jednotlivce či firmy. Na dovednosti zaangažovat a zaujmout mileniály, dodávat pozitivní energii a emoce, myslet exponencialně a globálně.

Technologické dovednosti se stanou levnou komoditou. Velké technologické firmy staví za našimi západními hranicemi obří cloudová centra, kde si firmy mohou nakoupit umělou inteligenci či virtualní realitu jako službu – za rozumnou cenu. Začíná být stále jasnější, že o úspěchu firmy, o sebeuplatnění jednotlivce a o bohatství společnosti bude v 21. století rozhodovat schopnost zapřáhnout sílu technologií do služeb sociálních dovedností a exponenciálního myšlení.

Nepřehlédněte

Jak se z přepracovaného mikromanažera stal ředitel přinášející pozitivní energii

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí, část 5.

Případovka solidpixels.: Realizace webu pro UP21

Ekonomické zpomalení na obzoru. Záchranným kruhem může být cirkulární ekonomika

Nový podnikatel se smysluplným byznysem je výstup Outboxers

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí, část 4.

Úspěšná strategie: Znamená to být nejlepší, nebo odlišný? | Napněte plachty #001

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí, část 3.

Umělá inteligence vytvoří nové pracovní příležitosti a každoročně navýší světové HDP o 1,2 procenta

Stroje nás nahradí tam, kde jim nemůžeme konkurovat

Rozhovor: Jak pracuje Petr Pouchlý AKA Jezevec, kapitán svobodné firmy Court of Moravia

Play priority poker

Petr Beneš: Co Vy na to pane Švarc?

Filip Dřímalka: Od stařičkého notebooku ke korporátním konzultacím

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí, část 2.

Filip Dřímalka: Digitální transformace začíná digitálně schopnými lidmi

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí, část 1.

Filip Dřímalka: IT bylo dříve dominantou IT oddělení, dnes je každý ajťák.

Filip Dřímalka: Digitalizace je prostředek k dosahování lepších výkonů

Jak jsme (ne)zlepšili mezilidské vztahy

Lukáš Kružberský: Bez Romana Stupky by dneska Red Media možná vůbec nebyla

Jed prosperity: Suroviny a dotace

Petr Skondrojanis: Skvělým firmám pomáhám být ještě lepší

Jak na rozjezd firmy

Fixní kontrakt a vývoj? Recept na selhání

7 problémů rostoucích firem a jejich řešení

Vykašlete se na dojmologii. Klíčové je ověřit nápad u koncového zákazníka

Roman Stupka: Chcete změnit svou firmu k lepšímu? Pak musíte nejdřív změnit sebe

Královna Koloběžka – Řízení obchodu „napůl“?

Martin Ruman: Snažit se makat stále tvrději je nesmysl. Jde o to pracovat chytřeji

6 kroků jak jen nečekat a začít s aktivním obchodem

Václav Lavička: Odhalím tahouny vašeho týmu

Peter Bolebruch: Fungovat na projekty je v dnešní době úplná hloupost

Dalibor Pulkert: O odvaze pustit se do vlastního podnikání a posouvání společnosti