Na time management je pozdě

Máte už dokonale zorganizovaný diář, synchronizované aplikace a nastudovanou nejnovější variantu GTD. Přesto se dostáváte do presu, vaše tělo vám posílá alarmující signály a ve vztazích kolem vás to začíná skřípat. Jak je to možné? Proč je únava a přetížení stále skloňovanějším pojmem a civilizační choroby jsou na vzestupu? Skutečně nám přestávají techniky time-managementu stačit?

Tak nás to dohnalo. Fantastický technologický pokrok umožňující práci kdykoliv a odkudkoliv byl tou příslovečnou poslední kapkou. Osvobozující možnost být vždy a všude k zastižení na své rubové straně přinesla neopadající komunikační a informační tsunami, která se na nás přivalila – načež mnoho z nás zjistilo, nebo teprve zjistí, že se nikdy neučili, jak ji včas rozeznat a dostat se před ní do bezpečí. S použitím jiné analogie – nevyhořet.

Neustále se zvyšující nároky na lidskou výkonnost v práci už zkrátka konečně dotlačily naši schopnost zvyšovat svou produktivitu na tvrdý limit toho, co jsme biologicky schopni zvládnout. Což je – překvapení – dobrá zpráva. Proč? Protože do celkem všudypřítomného schématu Tlak => Výkon => Výsledky se nám (ať chceme nebo ne) vtlačí ještě jeden drobný faktor, na který se paradoxně snadno zapomíná, a upraví ho na přece jen do budoucna nadějnější tvar (Vize + Prostředí) => Lidi => Výkon => Výsledky.

Podle průběžného globálního průzkumu (již přes 150 000 respondentů) prožívá dnes až 74 % zaměstnanců „osobní energetickou krizi”. I když se povzneseme nad obvyklý balast pramenící z faktu, že ten, kdo dané jevy zkoumá, k nim také prodává řešení, dá se stále předpokládat, že realita každodenního snažení většiny lidí není co do jejich pocitu spokojenosti s osobní efektivitou zrovna nejrůžovější. A ještě větší strašák vykukuje z kritérií, která tento pocit zakotvují v objektivizovaných parametrech. Namátkou:

  • Spím pravidelně alespoň 7-8 hodin a probouzím se svěží?
  • Nemám potíže soustředit se na jednu věc a eliminovat zdroje vyrušování (e-mail, telefon, kolegové…)?
  • Věnuji v práci dostatek času tomu, co umím nejlépe a co si nejvíce užívám?
  • … pokračování si jistě umíte představit a stejně tak to, jak by vypadaly vaše vlastní odpovědi i odpovědi lidí kolem vás, ve vašem týmu, ve firmě.
Hospodaření s energií je klíčem k maximální produktivitě.

Ať už se na to podíváme z kterékoli strany – zaměstnanců, zaměstnavatelů, managementu, akcionářů – nadkritický počet negativních odpovědí na podobné otázky představuje černou díru produktivity, kterou stálé zvyšování tlaku na výsledky dokáže zacelit jen velmi krátkodobě. Z hlediska dlouhodobější udržitelnosti růstu je to pak vyloženě nepraktická záležitost. Když už nic jiného, stále dokola obnovovat (chápej „vyměňovat”) předčasně vyčerpané „zdroje” není zrovna ta nejekonomičtější cesta k výsledkům. Tou by logicky naopak mělo být prostředí nastavené na fungování na úrovni udržitelného optima výkonnosti. A to je přesně doména, kde přichází ke slovu „energy management” – schopnost jednotlivců i celých organizací mobilizovat, zaměřovat a kvalitně obnovovat energii.

Dle žijícího klasika a „energy celebrity” Tonyho Schwartze „nikoli hospodaření s časem, ale hospodaření s energií je klíčem k maximální produktivitě” v dnešním (a zítřejším) pracovním světě. Time management samozřejmě není passé, a kdo ještě není GTD-master a/nebo nežije v zenem projasněné jednoduchosti podle Babauty, má co dohánět. Potíž je v tom, že ani skvěle zvládnuté hospodaření s časem stejně nebude stačit – pokud se nenaučíme lépe a vědoměji hospodařit s energií.

Jeden z klíčových faktů, který je třeba si v této souvislosti uvědomit, se týká „celostnosti”. Většina z nás „pracujících hlavou” si už od dob povinné školní docházky osvojila z pohledu naší přirozenosti velmi vykolejený návyk přetěžovat jednu energetickou rovinu – myšlení. Hlava nám jede na plné obrátky většinu dne, až pak někdy večer a o víkendech zjistíme, že nejde vypnout. Podobně přetížená bývá v našem kulturním prostoru často i rovina emoční – ne snad, že by byla v takové vědomé permanenci jako myšlení, nicméně naloženo mívá také pořádně – emoce do práce přece nepatří, takže je různě odsouváme, izolujeme, odkláníme, ignorujeme. Což stojí spoustu energie, a tudíž snižuje naši celkovou výkonovou kapacitu.

Druhá strana houpačky je pak často naopak úplně dole – v důsledku nezatěžování či zanedbávání zbylých dvou rovin. Jak vědomě podporujeme svou mentální výkonnost fyzickým pohybem a stravou? Jak a čím pomáháme svému tělu, aby nám poskytlo tu nejzákladnější formu energie pro všechny ty ostatní sofistikované kratochvíle? Jak moc a často jsme vědomě v kontaktu se svými základními hodnotami? Jak máme uchopené jejich propojení s každodenní pracovní realitou a nějakým smysluplným přesahem toho, na co každý den vynakládáme úsilí?

Není to vlastně nijak převratná myšlenka, jen je zrovna na startu grandiózní comeback jízdy. Co je dnes jistou podivností zavánějící new age a ezo-nálepkami se s jistotou stane (a na západ od nás už stalo) mainstreamem zítřka.

Takže: přirozené nastavení lidského organismu vyžaduje cyklické střídání výdeje a obnovy energie – a to na všech úrovních, na nichž ji umíme rozeznávat.

Abychom tedy jako jednotlivci i celé organizace měli šanci držet krok s tím, kam svět práce a byznysu tryskem posouvají moderní technologie a vývoj globální ekonomiky, potřebujeme především začít dohánět jeden zásadní deficit ve všeobecném vzdělání – cíleně se učit dovednostem pro hospodaření s vlastní energií. Vědomí smyslu. Soustředění a relaxace. Dokončování tvarů. Emoční konto. Výživa pro mozek. Aerobní pohyb… (správně, celostně).

A kromě toho samozřejmě také vytvářet si ve firmách fyzické, mezilidské a procesní podmínky pro to, aby všechna ta kvanta vynakládané energie mohla být vynaložena účelně. K tomu nám dopomáhej aplikovaná psychologie, selský rozum, osvícené Human Relations a lidský faktor v managementu.

— Martin Ruman, Managing Consultant at ODYSSEYcz


Článek pochází z Portálu pro udržitelnou optimální výkonnost – ODYSSEY Fit For Business

Jeho obsah je ideální pro každého, kdo hledá vyváženější a moudřejší přístup k zacházení se svou životní (a tedy i pracovní) energií. Standardně jsou články z fit4biz.cz přístupné pouze předplatitelům, v rámci našeho partnerství ale každý měsíc vybíráme jedno téma, které zdrama zpřístupníme všem našim čtenářům. Právě proto se tady víc než jinde hodí ono klišovité „Neváhejte si přečíst i další články!“ Přístupné totiž budou pouze po omezenou dobu…

Další publikace z kategorie Jak čistit hlavu

Nepřehlédněte

CULTmag vol4: Speciál Kariérní pouť

Rozhovor s Pavlem Kysilkou nejen o českém školství

Peter Bolebruch: O organizacích, jejich strukturách a alternativních způsobech řízení

Máte (pracovní) bokovku? ... Nebojte se ji přiznat!

Len aby sme nezbohatli

Sklamaní

Tretia tretina

Jan Mašek: Networking a inovace – Kde na to beru čas a jak žiju

Start-up slang aneb To fakt nejsou nadávky

Singularity University Czech Summit: Záznamy přednášek

Akademie Baťa: Přihlaste se na unikátní sérii seminářů

Vytvořte si paměťový palác

Jak vám IKEA skříň může pomoci se sebeuplatněním?

Když z okna kanceláře koukáte na doutnající sopku

Petr Pouchlý: Jak efektivně a prakticky přistoupit k vlastnímu seberozvoji

Nepoměr žen a mužů ve firmě aneb Zkoušíme vyřešit slepou skvrnu

Všímavostí k lepší koncentraci

Ako žiť v záplave zbytočností?

Jak na emoce

Vykašlete se na dojmologii. Klíčové je ověřit nápad u koncového zákazníka

Puberťáci s nálepkou Z vstupují na scénu

Martin Ruman: Snažit se makat stále tvrději je nesmysl. Jde o to pracovat chytřeji

Velikost není všechno aneb Nikdo z nás není výjimečný

Co si myslí o Brain & Breakfast na Gymnáziu Přípotoční?

Svět plný hoaxů a bullsh*tů? Čert aby se v tom vyznal