Část 2. Zaměřeno na exponenciální svět a singularitu
MM: Proč vznikla 6D Academy a co je jejím smyslem?
P. Beneš: Společnost jsme založili v roce 2016 s kolegou Pavlem Kyselkou, bývalým viceguvernérem ČNB. Naší počáteční ambicí bylo pomáhat nejenom firmám, ale i státním institucím a školám – prostě společnosti vytvářet sebevědomou digitální komunitu. Uvědomovali jsme si, že nastupující digitalizace a nové technologie, které pronikají do našich životů, způsobují celé řadě lidí obavy, přinášejí jim strach a nelehké spaní, protože nevědí, co udělat se svým stávajícím životem, obchodním modelem, scénářem, podle kterého fungují a který vidí, že se pomalu mění, rozmělňuje, rozpadá. Proto jsme začali v 6D pořádat osvětu digitálních a inovačních workshopů, začali jsme dělat různé programy podporující kreativitu ve firmách, ve společnosti, ve školách. Postupem času jsme k tomu přidali i implementační projekty, protože samozřejmě po osvětě přicházela logická otázka: „To je fajn, už chápeme, co to pro nás bude znamenat, ale kdo nám s tím teď pomůže?“ Tak jsme se rozkročili o kus dál a pomáháme firmám měnit jejich stávající obchodní modely, jejich klientskou propozici. Pomáháme vzdělávat jejich zaměstnance a uvědomit si fakt, jak technologie můžou dramaticky změnit jejich stávající obchodní model.
MM: Jaké průlomové technologie aktuálně ovlivňují náš každodenní osobní i profesní život?
P. Beneš: Za prvé si myslím, že žijeme život jenom jeden a přiznávám se, že jej nerad dělím na osobní a profesní. Technologie nás ovlivňují neustále. Kdybych měl říct, co považuji za dvě největší technologické změny v historii lidstva, z mého úhlu pohledu by to byl určitě vynález knihtisku, který umožnil obrovský „bum“ šíření informací, zásadním způsobem přispěl k růstu vzdělanosti. Druhou takovou technologickou inovací byl pak samozřejmě internet – komunikační dálnice, která neuvěřitelným způsobem propojila svět. Ještě generace našich dědů si neuměla představit, co všechno nám bude malá krabička, kterou nosíme u sebe, umožňovat.
Technologie, které považuji za průlomové a ovlivňují náš život, jsou zejména umělá inteligence. Jsme svědkem jejího průniku do výroby, obchodu, zábavy, vzdělání, zdravotnictví a dalších oborů. Na ni je úzce navázán internet věcí a s nástupem 5G technologií dojde k propojení opravdu veškerých infrastrukturních prvků. Možná není tak daleko doba, kdy se tyto infrastrukturní prvky budou propojovat i s čidly, která budou snímat stav našeho těla. Propojení světa věcí a života člověka bude mnohem užší, než jsme si ještě nedávno vůbec dovedli představit. Určitě se světem technologie zamíchá kvantový compunting, který bude znamenat o mnoho rychlejší zpracování dat, a pokud jsme před sedmi lety začali hovořit o big datech, tak kvantový compunting nám opravdu ukáže, co big data jsou. Datová a prediktivní analytika dnes dramaticky ovlivňuje výrobní procesy. Nejenom výrobní sféru, ale vývoj a marketing, obchod, a vlastně celou distribuci globálního obchodu. Poslední technologií, kterou bych zmínil, je blokchain. Osobně jí poměrně hodně věřím. Dle mého má potenciál zásadně změnit transakční byznys, a to nejenom v bankovnictví, ale defacto jakékoliv operace, kde je třeba zaznamenávat určité transakce, validovat je a zjistit bezpečnost těchto transakčních operací. Zde podle mě blokchain bude hrát velkou roli.
MM: Jak digitální svět mění průmyslové firmy (vývoj, výroba, marketing, obchod...)?
P. Beneš: Průmyslové firmy jsou pod vlivem technologií již dobrých 20 až 30 let. Poslední roky samozřejmě ještě urychlují nástup některých nových technologií. V našem česko-slovenském regionu na „několika málo“ kilometrech čtverečních máme sedm velkých automobilek. Tento průmysl byl vždy leaderem automatizace a robotizace. Uvědomme si, že v něm pracuje na 7 % lidí zaměstnaných v sektoru průmyslu, ale zároveň se v něm aktuálně nachází více než 44 % veškerých průmyslových robotů. Digitalizace se zde projevuje defacto v celém cyklu – od designu, vývoje prototypu přes samotnou automatizaci výroby a montáže, proniká do online marketingu, do distribuce k zákazníkům. Ale digitalizace hraje roli i v podnětech designu od zákazníků, jak by ten „jejich“ konečný výrobek měl vypadat.
MM: Jak bychom se na změny měli připravit?
P. Beneš: To není úplně jednoduchá otázka. Jak jsem již říkal, mnoho firem neví, co by měly dělat. Já možná tady odpovím trochu jinak. Nehovoříme až tak o velké dramatické změně infrastruktury, ale v první řadě je potřeba se podívat na to, kdo a jak v té firmě funguje a pracuje. Myslím si, že to je hodně o lidech, o otevřenosti změnám, o akceptaci toho, že změna je dnes vlastně novým standardem. Že změna není něco, z čeho bychom měli mít strach a obavu, protože změny se dnes dějí neustále. Nemůžeme být v pasivní letargii, že se nás to netýká. Každý měsíc přicházejí nové změny, které se nás bezprostředně týkají a musíme hodně pracovat na tom, abychom jako lidé digitalizaci využívali ke svému prospěchu, aby digitalizace nevládla nám nebo technologie neovládaly nás. Abychom zůstali v sedle a využívali veškerý ten technologický pokrok ke svému užitku, získávali více času na aktivity s vyšší přidanou hodnotou, mohli se více věnovat designu a efektivitě výroby, jelikož do těch aktivit rutinních s nižší přidanou hodnotou zavedeme co nejvíce prvků automatizace a robotizace.
MM: Česká republika i Slovensko bohužel nepatří mezi technologické leadery, kteří by určovali inovační směr. Naštěstí zde vznikají a etablují se startupy, které tyto ambice mít mohou nebo se již tak stalo. Co dělat pro to, aby se následně nestali „snadným“ terčem zahraničních investic v rámci jejich akvizic?
P. Beneš: Já si myslím, že to souvisí s předchozí otázkou. Je to o ambicích, o sebevědomí. Nedávno jsem byl v Izraeli studovat zdejší startupovou scénu. Když jsem si uvědomil, že jenom v mém oboru finančnictví funguje v Izraeli na 500 startupů a z toho 470 startupů si za svůj pilotní trh vybere zahraniční zemi mimo Izrael. To již hodně vypovídá o té ambicióznosti, o sebevědomí těch lidí, kteří startupy zakládají. U nás ty ambice moc nevnímám. Vidím zde tady takovou, nechci se nikoho dotknout, obavu. Vymyslíme nějakou skvělou věc a nejdřív ji testujeme v Praze nebo Bratislavě a příští rok máme ambiciózní plán to expandovat do Hradce Králové nebo do Žiliny. Zde nevidím onu dostatečnou ambicióznost. To je dle mého první, o čem by měly nové firmy opravdu ve velkém přemýšlet a snažit se si vybudovat silnou pozici na globálním hřišti.
MM: O čem bude vaše vystoupení v Bratislavě na avízované konferenci Očekávejme neočekávané?
P. Beneš: Předně děkuji organizátorům za pozvání. Chtěl bych se věnovat ve svém vystoupení tomu, jak nová ekonomika a exponenciální doba mění naše současné obchodní modely, které jsou pomalu přežité. Jaké nové trendy v oboru vlastní výroby a distribuce můžeme očekávat a co to pro firmy, pro společnost a pro zákazníky bude znamenat. Velmi se těším na setkání v Bratislavě 28. března 2019 a zvu všechny čtenáře MM Průmyslového spektra.
MM: Děkujeme za rozhovor a připojujeme se též. ☺
