Brain&Breakfast s Janem Romportlem: Jak může AI pomoci v současné krizi duševního zdraví?

Jan Romportl je expert na umělou inteligenci, zakladatel startupu Elin.ai, konzultant a technologický partner ve společnosti Presto Ventures. V minulosti založil a do poloviny roku 2022 také vedl Dataclair.ai – Centrum umělé inteligence v PPF a O2 Czech Republic.

Za pomoci umělé inteligence řeší palčivé problémy v oblasti duševního zdraví a online světa. Má letité zkušenosti s univerzitním výzkumem a výukou AI, interakcí člověka a stroje, řečových technologií a filozofie na Západočeské univerzitě v Plzni. Ve volném čase běhá, dělá taekwondo, potápí se a je soukromým pilotem. Také nadšeně sbírá historické počítače Atari.

Jan byl hostem srpnové snídaně a ve své přednášce se věnoval stále se prohlubující krizi duševního zdraví, se kterou se v posledních letech potýká západní civilizace. U mladých lidí (generace Z) se projevuje zejména extrémním nárůstem sebevražd, sebepoškozování, depresí a úzkostí. Tato krize se ale týká celá populace, projevuje se rozkladem funkčních modelů světa a jejich náhradou za nejrůznější konspirační teorie, antisociální chování a polarizací ve společnosti.

Honza objasnil, jaké jsou příčiny těchto problémů a jakou roli v nich hrají sociální sítě, umělá inteligence i probíhající kognitivní a hybridní válka.

Chronický anticipační stres

Ve své přednášce se Honza věnoval tzv. anticipačnímu stresu. Ten je pro nás dobrý, pokud je krátkodobý, předvídatelný a týká se situací, které můžeme sami vyřešit. V případě, že je tento stres nepředvídatelný a chronický, tak vede k úzkosti. Chronický anticipační stres v mnoha případech vytváří už jen sledování newsfeedu na sociálních sítích.

V důsledku chronického stresu mají lidé dlouhodobě zvýšenou hladinu kortizolu. Tento stresový hormon nás nutí vyměnit dosavadní model světa za nějaký jiný. Jedná se o evolučně získaný mechanismus, který byl velmi prospěšný pro lovce a sběrače, ale v současnosti vede k tomu, že lidé opouštějí funkční modely světa, jimiž se řídili, a přiklánějí se ke konspiračním teoriím. Tyto teorie totiž pomáhají zvládnout úzkosti.

Odkládání dosud funkčních modelů světa

Model světa je způsob, jakým vnímáme sami sebe i svět kolem nás. Je to příběh, který nám náš mozek vypráví. Při nahrazení starého modelu novým si potřebujeme opakovaně projít dopaminovou smyčkou. Dopamin získáme díky souhlasu okolí a potvrzení toho, že náš pohled na věc je správný. Dřív, při osobní komunikaci, se lidé část dočkali odmítnutí a byli schopní svoje názory přehodnotit. Ale a sociálních sítích člověk získá podporu a potvrzení jakéhokoliv modelu světa.

Honza přiznal, že dřív byl velký fanouškem sociálních sítí a že byl přesvědčený o jejich pozitivním vlivu na děti. Zastával názor, že by děti měly mít k sociálním sítím přístup co nejdřív a v co největší míře. Ovšem v posledních letech názor změnil a naopak říká, že je potřeba se mít na pozoru. Stále si ale uvědomuje, že sociální sítě mají i obrovský přínos. Proto neříká, že máme současné problémy vyřešit tím, že sociální sítě přestaneme používat. Je přesvědčený,  že bychom se je měli naučit používat lépe.

Technologická adaptace

Jedinou možnost řešení vidí v tzv. technologické adaptaci. Proto se podílí na vývoji nástroje nazvaného Elin.ai. Popisuje ho jako „brýle“, které si nasadíte, abyste korigovali svět zkreslený prizmatem sociálních médií. Tento nástroj má uživatelům sociálních sítí pomoct k tomu, aby udrželi na uzdě svoji úzkost a nestali se obětí manipulace.

Náš mozek je vybavený na život ve světě, který existoval před 10 tisící lety. Na změny, k nimž došlo od té doby, se nestihl adaptovat evolučně. Většinu času se lidé dokázali přizpůsobovat změnám díky sociální adaptaci, ale ta v současné době už taky nestačí. Zbývá nám tedy jen technologická adaptace, musíme změny zvládnout prostřednictvím technologií. Digitální kamarád Elin.ai je založený právě na této myšlence. Snaží se nás vybavit článkem chybějícím mezi naším mozkem a online světem.

Elin.ai překračuje hranice individuálního duševního zdraví tím, že snižuje společenskou polarizaci. Náš mozek totiž není stroj na pravdu, ale na příběhy. Různé skupiny lidí žijí v zajetí různých příběhů, často jsou to konspirační teorie. K těm se lidé přiklánějí ve chvílích, kdy zažívají bezmoc, úzkost a když ztrácejí kontrolu. Pak je zcela přirozené, že hledají kompenzační mechanismy. Řešením není nenávist, ale pochopení a trpělivost, třeba při vysvětlování a uvádění informací na pravou míru.

Zaujalo?

Užijte si záznam či poslech a přijďte na další snídani. Těšíme se!

Kam dál?