Umělá inteligence vytvoří nové pracovní příležitosti a každoročně navýší světové HDP o 1,2 procenta

Automatizace světa nabírá na otáčkách a společnost začíná řešit, jaký dopad bude mít umělá inteligence na světový byznys. Že je umělá inteligence vskutku exponenciální technologií nám nedávno potvrdila AI společnost Narrative Science a americký National Business Research Institute. Podle jejich průzkumu v roce 2017 implementovalo umělou inteligenci do svého byznysu 61 procent společností. V roce 2016 to bylo pouhých 38 procent. Analýzy z McKinsey Global Institute a Tata Communications z minulého týdne jsou zaměřeny na sociálně-ekonomický dopad umělé inteligence v následujícím desetiletí.

Podle predikce konzultantů společnosti McKinsey až 70 procent společností přijme do roku 2020 alespoň některou z forem umělé inteligence: počítačové vidění (computer vision), zpracování přirozeného jazyka (natural language processing), virtuální asistenty, robotickou automatizaci procesů (RPA) nebo strojové učení (machine learning). Průzkum Tata Communications zjistil, že 90 procent ze 120 tázaných byznys leaderů s nadšením uvítá umělou inteligenci, která bude dělat důležitá rozhodnutí.

AI bude mít na zaměstnanost především pozitivní dopad

V McKinsey dále předpovídají, že umělá inteligence každoročně navýší světové HDP v průměru o 1,2 procenta. Vyspělé státy by tak mohly podle analytiků díky nástupu umělé inteligence v průběhu následujících deseti až dvanácti let navýšit svůj čistý ekonomický přínos o 20-25 procent. V rozvojových zemích by to bylo 5 až 15 procent. Do roku 2030 by tak AI měla vygenerovat 13 bilionů dolarů.

Predikce od Tata Communications zase říká, že onen zisk nebude na úkor lidských prací. Naopak umělá inteligence vytvoří nové pracovní příležitosti a především nové způsoby práce. Tento odhad tak jde ruku v ruce se zprávou společnosti Gartner z prosince 2017, podle které AI do roku 2020 vytvoří 2,3 milionu pracovních příležitostí.

Roboti a umělá inteligence nepřeberou kreativní činnosti nebo práce, ve kterých je zapotřebí vynalézavost či empatie.
Ken Goldberg, vedoucí výzkumník a profesor z UC Berkeley

Lidský kapitál bude stále nutný a to zejména při označování tréninkových dat pro umělou inteligenci, pro transparentnost AI systémů a při jejich usměrňování.

Velmi důležitou roli budou mít zákonodárci, kteří budou muset často dělat velmi nepopulární kroky, aby přechod do nové éry, kde většinu repetitivních čiností budou vykonávat roboti nebo AI, byl co nejhladší. Podle konzultantů společnosti McKinsey bude dalším rozhododujícím faktorem hledání ideálních řešení v rekvalifikaci zaměstnanců – ve veřejném i soukromém sektoru.

Klíčová bude spolupráce mezi umělou inteligencí a člověkem

Svou daň si umělá inteligence přesto vybere. Na pracovním trhu dojde k podstatnému snížení nabídek pozic, jež nevyžadují vyšší digitální dovednosti a věnují se opakujícím se úlohám. Náklady na přechod si v součtu vyžádají sedm bilionů dolarů. Do roku 2030 má poptávka po nižších digitálních znalostech klesnout ze současných 40 procent na 30 procent. Zvýší se naopak poptávka po profesích s vysokou úrovní digitálních dovedností. Počet prací, které vyžadují vyšší znalosti stoupne na 50 procent z dnešnch 40 procent. U vedoucích zemí jako USA nebo Čína se má jednat až o 66 procent.

Podle Goldberga bude vůbec nejžádanějším „zbožím“ multiplicita, tedy jakási symbióza mezi strojem a člověkem. I když naučíme stroje učit se, nikdy nenahradí lidskou kreativitu, schopnost chápat kauzální souvislosti, lidskou empatii a sociální inteligenci. Umělá inteligence by měla sloužit především jako spojka mezi lidmi a stroji.

Čas se zrychluje, zintenzivňují se změny, exponenciální technologie se protínají a lidstvo z jejich synergie benefituje. Čtvrtá průmyslová revoluce nebude pouze o technologiích a byznysu, ale především o společnosti. Sociální změny budou probíhat mnohem rychleji než kdykoliv předtím a to mnoho lidí přivádí do velmi nekomfortní situace.

O úspěchu státu či firmy nebudou rozhodovat pouze exponenciální technologie, ale především mindset společnosti a exponenciální myšlení lidí.

Nepřehlédněte

Jak se z přepracovaného mikromanažera stal ředitel přinášející pozitivní energii

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí, část 5.

Případovka solidpixels.: Realizace webu pro UP21

Ekonomické zpomalení na obzoru. Záchranným kruhem může být cirkulární ekonomika

Nový podnikatel se smysluplným byznysem je výstup Outboxers

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí, část 4.

Úspěšná strategie: Znamená to být nejlepší, nebo odlišný? | Napněte plachty #001

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí, část 3.

Stroje nás nahradí tam, kde jim nemůžeme konkurovat

Rozhovor: Jak pracuje Petr Pouchlý AKA Jezevec, kapitán svobodné firmy Court of Moravia

Průměrnost versus excelence

Play priority poker

Petr Beneš: Co Vy na to pane Švarc?

Filip Dřímalka: Od stařičkého notebooku ke korporátním konzultacím

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí, část 2.

Filip Dřímalka: Digitální transformace začíná digitálně schopnými lidmi

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí, část 1.

Filip Dřímalka: IT bylo dříve dominantou IT oddělení, dnes je každý ajťák.

Filip Dřímalka: Digitalizace je prostředek k dosahování lepších výkonů

Jak jsme (ne)zlepšili mezilidské vztahy

Lukáš Kružberský: Bez Romana Stupky by dneska Red Media možná vůbec nebyla

Jed prosperity: Suroviny a dotace

Petr Skondrojanis: Skvělým firmám pomáhám být ještě lepší

Jak na rozjezd firmy

Fixní kontrakt a vývoj? Recept na selhání

7 problémů rostoucích firem a jejich řešení

Vykašlete se na dojmologii. Klíčové je ověřit nápad u koncového zákazníka

Roman Stupka: Chcete změnit svou firmu k lepšímu? Pak musíte nejdřív změnit sebe

Královna Koloběžka – Řízení obchodu „napůl“?

Martin Ruman: Snažit se makat stále tvrději je nesmysl. Jde o to pracovat chytřeji

6 kroků jak jen nečekat a začít s aktivním obchodem

Václav Lavička: Odhalím tahouny vašeho týmu

Peter Bolebruch: Fungovat na projekty je v dnešní době úplná hloupost

Dalibor Pulkert: O odvaze pustit se do vlastního podnikání a posouvání společnosti