Z deníku komuniťačky v Red Buttonu - červen 2023

O čem jiném psát v červnovém deníčku, než o velké události redbuttoního roku - o Equilibriu (EQ). Přemýšlela jsem, z jakého pohledu se do toho pustit, protože všechny krátké dojmy, které šlo nacpat do statusu, už LI proběhly a řekněme, že s velkým ohlasem. Já jsem se letos EQ účastnila poprvé a to v spolu-organizátorské roli, nicméně slýchávala jsem o něm už dříve. A byla jsem zvědavá, jaké to tam bude.

Když pominu fakt, že sejdou-li se lidé s podobnými hodnotami a chtějí společně tvořit a sdílet, tak to vždy vytvoří parádní atmosféru, vykrystalyzovala mi jedna myšlenka, o kterou se podělím níže.

Téma, které na mě vyskočilo, a které se zrcadlí i v síti samotné: za to, že si člověk ze sítě/EQ něco odnese a bude to pro něj přínosem, je zodpovědný on sám.

EQ i síť mu dávají možnost, ale to "jestli" a "jak" toho člověk využije už nechávají zcela na něm. Nazvala bych to "extrémní svobodou". Vlastně je vyjádřená už v hlavním mottu programu EQ: "můžeš všechno a nemusíš nic". Trochu to zavání rozhodovací paralýzou, že? Absolutní svoboda účastnit se programu, diskuzí. A zároveň absolutní zodpovědnost za to, jak a jestli si tu akci užiju a zda si z ní odvezu hodně, nebo málo.

K pojmenování tohoto RB genu jsme dospěli s Martin Hák v diskuzi, kde jsme hledali odpověď na to, proč je spousta lidí z EQ nadšená, jezdí opakovaně a několik měsíců z toho pak žijí. A na druhé straně je vždy pár lidí, kterým to nesedne.

Nejdřív jsme měli hypotézu, že to je typem osobnosti, nebo extroverzí/introverzí, ale nakonec jsme dospěli k tomu, že to možná je právě tím, že aby to pro člověka bylo přínosné, tak si to tak musí sám namodelovat. Protože je to vše naprosto svobodné a pokud to někdo neočekává, tak možná neví jak. A možná pak odjíždí zklamaný, že jeho očekávání, která způsobují ohlasy po akci každý rok (a co si budem, jsou dost "survivor biased" - tj. nejvíc jsou vidět ti, kteří jsou nadšení a všude o tom píší, sdílí), nejsou naplněna a zas tak skvělé to nebylo, protože nedostal to, co očekával.

Je to možná i tím, jak jsou nastavována (nebo nenastavována) očekávání. Z běžného života jsme spíš zvyklí, že obsah a přínos dostáváme od někoho - ve školách nám ho lijí do hlav, na různých akcích přemýšlí o tom, jak vyladit, zpřehlednit CX (customer experience) a služby jsou obecně modelovány tak, aby to zákazník měl co nejjednodušší. A pak člověk přijede někam, kde to tak a priori není, je mu nabídnuta svoboda v tom, jak si tu akci prožije a neumí se zorientovat, protože nečeká, že na něm bude najednou taková zodpovědnost za vlastní přínos a zážitek.

Je řešením měnit akci? Spíš ne. Spíš je lepší lépe budovat očekávání. A možná se zamyslet i nad nějakým prvním "návodem na EQ" - aneb co je možné dělat pro to, aby si to člověk užil a dostal to, co očekává/potřebuje. Minimálně při první účasti, kdy se teprve rozkoukává.

A analogické je to se sítí. Ne každý jí možná umí "používat". A otázkou pro mě je, jak nejlépe zajistit onboarding tak, aby si vše sedlo a tu informaci a pošťouchnutí k vlastní aktivitě, člověk získal a uměl s ní naložit. (Zabíhat do toho, že ne všem lidem podobná extrémní svoboda sedí a tím pádem si se sítí nesednou a je to naprosto v pořádku - každý potřebujeme něco jiného - záměrně nebudu. To by bylo na samostatnou diskuzi.)

Setkáváte se s extrémní svobodou? Co potřebujete, abyste se v ní zorientovali? Co vám pomáhá?

Případně - pokud máte takto postavené fungování v komunitě/síti - jak s tím pracujete?