Česká ekonomika není na nasazení umělé inteligence připravena. Může ale zlepšovat naše životy, říká Lenka Kučerová

Měli bychom se umělé inteligence bát? Mnozí si pod tímto pojmem představí destruktivní sílu ve sci-fi filmech, realita je ale (zatím) diametrálně odlišná – umělá inteligence by nám naopak měla pomáhat měnit svět k lepšímu. Ať už jde o jednoduché, každodenní úkony nebo komplexní změny na úrovni státních ekonomik. Vnímá to tak i Lenka Kučerová z organizace prg.ai, která má za cíl proměnit Prahu v evropské centrum umělé inteligence.

Lenka Kučerová je mimo jiné také spíkrem na blížící se konferenci Moonshot, kterou pořádá kreativec Yemi A.D. spolu s Aspen Institutem a CzechCrunch je jejím mediálním partnerem. Na ní bude hlavním tématem právě umělá inteligence a digitalizace, a proto Kučerová v rozhovoru pro CzechCrunch mluví o tom, jak by měla být umělá inteligence vnímána, kde je v této oblasti pozice Prahy a v čem může být přínosná pro ekonomiku státu.

Lidé využívají nástroje založené na umělé inteligenci každý den, často si to přitom ani neuvědomují. Je to špatně?

Vedle filtrování spamu, chytrých domácích zařízení nebo plánování nejrychlejší trasy má umělá inteligence v našich každodenních životech i stinné stránky, ať jde o strojově generované a šířené dezinformace, kamerové systémy rozpoznávající obličeje nebo algoritmy, které nám servírují obsah na sociálních sítích. Čím dál více se také poukazuje na předpojatost, kterou vědci a vývojáři nevědomky promítají do datových sad svých modelů.

Výsledný software pak může vést například ke znevýhodňování různých skupin na základě jejich etnické příslušnosti a pohlaví v situacích, jako je shánění zaměstnání nebo žádání o hypotéku. Umělá intelingence může být neocenitelný sluha, ale také hodně zlý pán, a s ohledem na její narůstající všudypřítomnost to platí dvojnásob. A to si většina lidí stále neuvědomuje, což určitě není optimální.

Je tedy nutné o technologiích založených na umělé inteligenci více mluvit?

Rozhodně ano, musí se ale jednat o odpovědnou komunikaci vůči veřejnosti. Místo senzace nebo hrůzy jímajících titulků, které se často objevují v médiích, by se měla vést v duchu demystifikace a vysvětlování, co umělá inteligence je a není, co umí a neumí, jaká s sebou přináší pozitiva a rizika a jaké budou její ekonomické a společenské dopady.

Vedle našich všeobecných popularizačních aktivit jsme ve spolupráci s Úřadem vlády přinesli českou verzi bezplatného a populárního online kurzu Elements of AI (artificial intelligence, umělá inteligence – pozn. red.), který dává široké veřejnosti odpovědi na tyto otázky. Představuje také základní metody, jako jsou strojového učení a neuronové sítě, a nabízí vhled do etických témat spojených s umělou inteligencí. K jeho absolvování nejsou třeba žádné technické znalosti a díky přívětivé jazykové i vizuální formě ho zvládne šikovný středoškolák.

V současné chvíli je v české verzi registrováno přes 3,5 tisíce lidí a na Univerzitě Karlově je kurz od minulého semestru celouniverzitním předmětem – rezonoval zejména u studentů filozofie, společenských věd, pedagogiky a medicíny. V prg.ai momentálně připravujeme fundraisingovou kampaň zacílenou na firmy, abychom společnými silami dostali kurz do co nejvíce středních a vysokých škol, firem a institucí veřejné správy po celém Česku. Ve Finsku, kde kurz vznikl, si vytyčili, že jím v nadcházejících letech projde jedno procento domácí populace. My máme stejný cíl.