Sandra svítí v síti - DOHODY aneb o pravidlech fungování

Píšu o Red Button. O síti, která vznikla jako sen o lepším Česku. O experimentu, který se proměňuje. Zachytávám střípky naší cesty pro budoucí generace. Tentokrát velmi hmatatelné a velmi přenositelné téma jsou dohody v síti. Jak fungujeme. Kdo je utváří.

Při vzniku sítě bylo vákuum.

Vlastně ne tak docela.

Základní geny (díl 1 a díl 2 ) sítě vznikly zejména z víry a hodnot Jana Maška a Luboše Malého.

Když čas od času někdo ze sítě zvedl nějaké téma k řešení, zaslechla jsem zázračnou větu “Dohoda zní takto...a pokud je třeba ji změnit, pojďme to udělat.“

Asi si dokážete si představit, že dohody, které mají různí lidé v hlavě, nedejbože ještě různě znějící nebo nevědí o jejich existenci, nepatří mezi ty nejfunkčnější.

Jako Božena Němcová

Vypátrala jsem, že dohody vznikaly v různých kontextech a situacích s různými účastníky… a ostatní o nich nemají páru. A taky možná je v raných fázích sítě nebylo nutné šířit. Jak se síť zvětšuje a vznikají nové produkty a projekty, bylo třeba vytvořit něco společného a sdíleného.

A tak stejně jako Božena Němcová chodila po Čechách a sbírala pohádky, chodily jsme spolu s Ir Zatloukalovou mezi pamětníky a sbíraly dohody.

Nashromáždily jsme jich pěknou řádku. Sepsaly jsme je k prvnímu představení. To, co bylo zajímavé, že většina dohod nepotřebovala velkou úpravu a při zkoumání členy jsme spíše ladili nuance a doplňovaly ze sekce “víte, že”, které byly o uvědomění, jak síť funguje a co je třeba preferované chování.

Dohody zachycují základní opěrné body fungování sítě

Většina dohod zachycuje naprosto základní elementy fungování sítě - ať už je to způsob přijímání nových členů, co znamená členství v síti ale třeba i to, že v síti se mandát nedává, ale bere.

Nakoukneme pod pokličku

Každé pravidlo má svoje pro - pomáhá usnadňovat fungování. Ale samozřejmě i své proti - komplikuje život, situace, plynulost, a někdy i spolupráci (zejména pokud máme jiné osobní víry a hodnoty). Ani v Red Button to není jinak. Já se tentokrát zastavím se u tří bodů.

1. Ctíme vzájemné dohody

Dohody jsou platné pro všechny členy a členky sítě a přitom je v síti nikdo nevymáhá. Důležitou dohodou je to, že jsme každý každému leaderem. K tomu patří i občasné individuální či skupinové připomenutí dohody, pokud máš pocit, že není žita tak, jak by měla být. Je to na Tobě, jak budeme v síti dohody dodržovat.

Tahle dohoda je samozřejmě i trochu tricky, protože apeluje na dospěláckou a leadrovskou zodpovědnost. Ale najděte mi dva identické lídry. Dohoda říká, že kromě toho, že Tě někdo může zatahat za rukáv (a dát Ti zpětnou vazbu), nemá žádnou váhu, pokud se rozhodneš to neslyšet.

V roce 2007 bývalý výkonný ředitel společnosti Chaparral Steel Gordon Forward ve svém rozhovoru mluvil o tom, že často děláme management pro tři procenta*. Řešíme směrnice, pravidla a problémy, které jsou často spojené s několika málo problematickými zaměstnanci. Kteří je mimochodem stejně často obejdou. Takhle vzniká byrokracie.

Dohoda Ctíme dohody je právě součást mindsetu o autonomii, kterou v síti razíme. Nelze vymáhat dohodu. Lze jí připomenout, změnit, upravit, upozornit na různé výklady,...zbytek už je na každém z nás.

* Z knihy Brian M. Carney & Isaac Getz: Svoboda v práci, vydal PeopleComm. v r. 2013, str. 51

2. Členství a onboarding

jsou body, který se nám zaty roky podařily myslím skvěle popsat (bližší popis najdete v článku Jak se stát členem Red Button?).

Když sepisuju tyhle paměti, vede mě to k tomu, jak je užitečné se zastavovat a vracet k principům fungování (dohodám, hodnotám, vizi, …), protože mě to inspiruje k dalším otázkám.

Jak vlastně dál se sítí? Máme kolem sebe mnoho jmen, které by mohly být součástí sítě. Inspirativní lídři (myslím muže i ženy), lidi s obrovskou zkušeností a zároveň pokorou, se snahou vytvářet věci s přesahem..přesto síť roste spíš pomalu než rychle.

Z diskuzí kolem vize 2.0 (stay tuned) mi utkvěl v hlavě obrázek, že se vnímáme stále víc exkluzivní než inkluzivní, ale přesto…nemáme žádný roční target - o kolik členů chceme vyrůst (minimálně nebo maximálně), jaké typy lidí Red Button potřebuje a proč. Spousta otázek, málo odpovědí. Zatím. Tyhle situace přichází a otázky, které si pokládáme, postupně i odpovídáme a reflektujeme v Dohodách.

3. Za chodem sítě stojí (neviditelní) lidé

Tohle téma je velmi časté a málo zkoumané napříč všemi různými organizacemi od spolků, klubů, přes síť, až po korporace. Lidé na pozadí. Ti, kteří možná nenesou business, ale dělají firmu (v našem případě síť) funkčním mechanismem.

Ve firmě to mohou být týmy HR, finance, právní, administrativní...V síti je to méně o “papírech” a “must-have-možnábyrokratických” tématech, ale je to více o udržování společného ohýnku. Tedy sdílení informací (ideálně mnoha kanály), výzvy k potkávání se, retrospektivy, vize a rozvoj sítě,..... Neděje se to samo. Ani ve firmách ani v síti. Práce na vztazích a na zázemí je důležitá, ale přesto je to často to první, co odkládáme a osekáváme, když přestáváme stíhat.

Dohody nejsou vytesané do kamene

V úvodu jsem popisovala, že jsme dohody sesbíraly, sepsaly a představily. Mohlo by se zdát, že společným komentováním a odsouhlasením dohod nastala fáze “frozen”.

Dohody sebou vozíme na plakátech na společná setkání, připomínáme si je na našich retrospektivách, dáváme jim pozornost na product-ownerských (čti spolupodnikatelských) schůzkách. Bavíme se o tom, jestli jsou platné, jestli odráží to, co žijeme nebo naopak přicházíme na to, že jsou možná nefunkční a je třeba je změnit.

A tak mě napadá, jak to máte u vás? Máte týmové dohody? Čeho se týkají? Jak je nastavujete? A jak je "vymáháte"?