Z deníku komuniťačky v Red Buttonu - září 2023

Vnímáte taky ten podzimní náraz akcí, dění a možností? Mně přijde, že se všechno děje teď. Konference, setkání, neformální akce - je toho hodně. Možná to vnímám o to silněji, že po covidových letech na ty možnosti stále nejsem zvyklá a stále jsem se nějak nedokázala vrátit do svého sociálně vytíženého života před ním. Nebo spíš nechci. Mám ráda ten svůj klídeček, kdy večer nic nemusím. Oproti dobám, kdy jsem po práci stíhala kurzy, kávičky/vína, porady dobrovolnických týmů a podobně - a často neměla jediný večer volný a pak ještě jela někam na víkend. Ale zas když už se ven vydám - o to víc si to užívám.

Jak to máte vy s návratem do kolejí sociálního života po letech, kdy jsme byli více doma?

Každopádně to, objektivně vzato, asi není jen pocit “je toho hodně”. I v Red Buttonu se během září sešly hned 3 akce, kterých se dalo zúčastnit. Nejdřív jsme s Jirka Bréda grilovali, pak jsme se potkali na spolutvoření + hospodu a na prodloužený víkend jeli na Apaluchu.

Setkávání jako esence síťového života

Na zářijových akcích bylo krásně vidět, že pestrost akcí je důležitá. Jasně, asi to není překvapivé a člověka by to napadlo i bez toho. Potkávání je důležitou součástí síťového života, aby mohla síť fungovat a síťovat. Nejlepší plány a nápady mohou vzniknout nečekaně a náhodou, když se lidé potkají - stačí k tomu vytvářet příležitosti. Ne každého zaujme každý typ akce natolik, aby se jich účastnil všech. A tak je různorodost nabídky přínosná. (Je tedy pravda, že prachobyčejné “posezení v hospodě” je občas tím nejjednodušším řešením - díky všem těm přátelským vazbám, které v síti jsou.)

Grilovačka byla spíš akcí typu “posezení” s ostatními, spolutvoření zas přitáhlo ty, kteří chtěli sdílet a získat pohledy ostatních (prostě “spolutvořit”). A Apalucha (nepřekvapivě) zase spíš pro rodiče s dětmi.