Brain&Breakfast s Jaroslavem Petrem - Genové inženýrství a etické otázky

Genetika zasahuje a bude zasahovat do všech možných oblastí lidského života. V posledních letech nám však umožňuje zasahovat do samotné podstaty člověka. Stojíme tedy před otázkou, zda smíme dělat všechno, co umíme.

Jaroslav Petr pronesl během své přednášky 2 přání. Chtěl by, abychom si z jeho přednášky neodnášeli jen odpovědi, ale abychom si odnášeli i otázky. Doufá, že jich během svého povídání nábídl dost. Druhým přáním je, abychom se zkusili sami pro sebe, až budeme mít čas, chuť a náladu, nad těmi otázkami zamyslet a hledat si sami pro sebe odpovědi. Úplně nejhorší situace totiž je, když věda najednou udělá velký skok nebo dojde k nějakému průlomu. Najednou je veřejnost zaskočená, protože s tím vůbec nepočítala, a pak reagujeme velmi emocionálně a nerozhodujeme se vždycky úplně nejlépe. Je dobré mít promyšlený vztah k některým tématům, která můžou nastat zítra, nebo za 50 let tak, abychom měli jasno a nezaskočilo nás to.

Člověk svým přístupem mění svět k nepoznání

Naše dědičná informace je sice relativně stabilní, přesto však dochází k jistému množství mutací, které jsou palivem evoluce. Člověk si posledních deset tisíc let cíleně vybírá organismy kolem sebe a usměrňuje tímto výběrem tu spontánní evoluci. Příkladem je třeba klas teosinty (divoké předchůdkyně dnešní kukuřice) a způsob, jakým z ní jen empirickým výběrem mexičtí Indiáni pěstovali dnešní kukuřici, nebo poměr zastoupení biomasy ze všech existujících savců - 60% jsou domácí zvířata, 36% tvoří lidstvo a na všechny volně žijící savce zbývají jen 4 %.

V polovině minulého století zasáhl člověk do genetické informace radiací. Tímto způsobem vznikly např. některé druhy sladovnických ječmenů. Faktem je, že o takto navozených změnách genetické informace nic nevíme a děsivé je, že takovéto úpravy nijak neregulujeme. Na druhou stranu, genové inženýrství má velmi precizní nástroje pro editaci genomu. S dědičnou informací můžeme dnes dělat podobné věci jako když píšeme ve Wordu - vyhledat pasáž v textu, kopírovat a vkládat, mazat a přehazovat různé věci. Změny jsou dnes přesně cílené, známe jejich povahu a přesto, aspoň v EU, máme velmi přísná pravidla, která jsou někdy téměř nesplnitelným úkolem.

Genová terapie vs genové vylepšení

Pro léčbu např. onkologických onemocnění genovou terapií najdeme asi snáze shodu, než v případě možnosti genových vylepšení. Je potřeba si klást otázku: Co je normální? Odpověď na ni není totiž vůbec jednoduchá. Přemýšleli jste někdy nad tím, že je normální zemřít na tetanus v tetanických křečích? Máme abnormální vlastnost, jelikož jsme očkovaní proti tetanu, tzn. máme vylepšený imunitní systém, jsme odolní proti tetanu. Ale nám už to tak nepřijde.

Nikdo není dokonalý, tak proč nebýt lepší?
Arthur Caplan

Už dnes je běžné využívat estetickou plastickou chirugii a farmakologická vylepšení. V rámci genového vylepšení víme, co bychom mohli vylepšovat a co by nám to mohlo přinést. Máme i docela bezpečné prostředky, jak to udělat. Kde je hranice, nebo kdo řekne, že na genetické vylepšení jít nesmíme?

Prof. Petr se zastavil u témat jako je léčba závažných chorob typu rakovina prsu, vymýcení nákazy virem HIV, náchylnost k onemocnění srdce, jak to vypadá v oblasti genového dopingu u sportovců, k čemu všemu mají přístup biohackeři, nechybělo ani nastínění, co se stane s lidstvem, když jeho část bude geneticky vylepšená.


Zaujalo?

Užijte si záznam či poslech a přijďte na další snídani. Těšíme se!


Kam dál?

Brain&Breakfast s Danou Drábovou - (Ne)spoutaná energie

Jadernou energetiku doprovází mnoho mýtů a legend. Jaká jsou ale fakta a dá se jaderná energie spoutat? Jaké jsou možnosti a rizika energetiky pro naší budoucnost a jaké jsou vůbec možnosti pokrytí st…

Brain&Breakfast s Ondrášem Přibylou - PROČ SE NECHOVÁME PODLE TOHO, CO VÍME

V současné době docela dobře víme, jak řešit velké společenské problémy jako je klimatická změna nebo epidemie koronaviru. Proč se ale jako společnost nechováme podle toho, co víme?

Nepřehlédněte