Dalibor Pulkert před necelým rokem založil Outboxers, firmu která se specializuje na prototypování produktů a služeb. Proč odešel z Etnetery? Jaký vidí rozdíl mezi USA a Evropou? Jaké to je před třicítkou v ČR založit firmu na zelené louce? Jak jeho práce probíhá a jaké ambice má do příštích let? O tom všem jsme si povídali v hodinovém rozhovoru, který si můžete celý poslechnout na konci textu. Nabízíme malou ochutnávku:
Jak dlouho v tobě bublala myšlenka na založení vlastní firmy? A co tě rozhoupalo k tomu, že jsi to udělal?
Reálně ve mně tahle touha byla vždycky. Za to, že jsem po vysoké nezaložil vlastní firmu, ale poslal životopis do Etnetery, mohlo asi sebevědomí… A taky jsem chtěl být součástí velkých věcí. Etnetera mi imponovala v tom co dělá – nejlepší projekty na českém internetu. Chtěl jsem se učit od těch nejlepších.
Rozhodnutí založit vlastní firmu ve mně bublalo poslední rok a půl. Chtěl jsem se posunout v dalších rovinách.
O PODNIKÁNÍ A OUTBOXERS
Proč jsi Outboxers spoluzaložil s parťákem a ne sám?
Souběžně s touhou založit firmu jsem sledoval úspěšné podnikatele. A masivní většina se shoduje v jednom bodě: Pokud podnikání stojí na jednom člověku, je to hrozně nebezpečné. Jedinec rychleji vyhoří a často jim chybí určitá kompetence. Ve dvou se to lépe táhne a z rozhodnutí jít do podnikání s Michalem těžím každý den.
Co v Outboxers děláte a proč?
Společně s klienty prototypujeme produkty a služby. Orientujeme se v digitálních vodách a exekuci. Naši klienti často nápady strkají do šuplíku, protože nemají dostatek kapacity nebo know-how k jejich rychlému a levnému ověření. My ty nápady vezmeme, rozvineme a rychle otestujeme u koncového zákazníka. Klient má pak jistotu, že mu v šuplíku neleží zlato.
Jaký výstup od vás klient dostane?
Zpětnou vazbu od zákazníka, zda má služba nebo produkt potenciál pro uvedení na trh. Hodně nápadů většina firem má, ale jen zlomek je dokáže dostat k zákazníkovi za rozumné náklady. Přitom až u zákazníka se láme chleba.
O ROZDÍLU MEZI AMERIKOU A EVROPOU
Nějaký čas jsi pracoval v Silicon Valley a v Tel Avivu. Dalo by se jednoduše říct, co ti to dalo?
Posunulo mě to hodně kupředu. Dodnes vzpomínám na citát Šimona Perese: „Vrcholem rozvážnosti je se odvážit.“ Do té doby jsem u svých projektů vždycky spíše zkoumal, co všechno se nemusí povést… A pak mi to docvaklo. Přece nikdy nebudu připravený na 100 %. Musel jsem opustit komfortní zónu a pak jsem zjistil, že všechny ty strachy byly úplně zbytečné.
Dalo by se tedy říct, že to, co nám tady v Evropě oproti USA přebývá, je spíš ta rozvážnost?
To je určitě historií, kterou si s sebou neseme. T. G. Masaryk v roce 1918 prohlásil, že by První republice přál 50 let nerušeného rozvoje. Jenže my dostali let 20. No a teď si představme, kde bychom jako národ byli, kdyby nás tehdy neutlumili. Vzhledem k tomu, co jsme byli schopní vybudovat za 20 let…
O RED BUTTONU
Poslední otázka bude o sdílení. Ty si spoluzaložil mDevTalk — sérii přednášek pro mobilní vývojáře — a jsi součástí Red Buttonu — sítě, která aktuálně propojuje 90 expertů z různých oblastí; sítě, která vznikla pro sdílení expertizy a zkušeností. Proč v síti Red Button jsi, jak ses k ní dostal a proč sdílíš?
Red Button je svou vizí skvělý. Se mnou to rezonuje především proto, že o to samé se snažím sám. Tedy o posouvání společnosti v rámci vzdělávání a podnikavosti.
Každý z těch 90 expertů je silný v něčem jiném. Součástí sítě je pravidelné potkávání a sdílení know-how. To je něco, čeho chci být součástí, protože stejně jako se rád učím novým věcem, tak i rád předávám své know-how.
