Agentura Direct People vznikla v roce 2010 jako první ryze inovační agentura na českém trhu. A o inovacích se taky točil celý náš rozhovor. Jak taková inovace vzniká? A co je důležitější než dobrý nápad? Na naše otázky odpovídali hned dva ze tří partnerů, Michal Kalousek a Ondřej Moravec.
V rozhovoru zazní příběhy napsané při objevování inovací, konkrétní příklady, které pozitivně zasáhly desítky a stovky lidí a poodhalíme i postup, jakým prochází každý správný inovátor.
Rozhovor vznikl ve spolupráci s Petrem Šídlem (třetím spolumajitelem a spoluzakladatelem Direct People), člena sítě Red Button.
Co pro vás inovace znamenají?
Ondřej Moravec, Chief Delivery Officer (dále OM): Inovace je pro nás změna, která přináší pozitivní hodnotu. Rozhodně neplatí, že inovace = nápad.
Michal Kalousek, Chief Executive Officer (dále MK): Často říkáme, že i kdybychom Direct People prodali, tak zase budeme dělat to samé. Baví nás spouštět produkty, hledat řešení pro lidské problémy a snažit se v tom být úspěšní.
Říkáte o sobě, že inovujete pro lepší budoucnost…
MK: Snažíme se dělat inovace, které pomáhají řešit lidem jejich problémy v krátkodobém horizontu.
O KONKRÉTNÍ INOVACI
Mohli byste tohle přiblížit na nějakém konkrétním příkladu?
MK: Jeden z našich líbivých příkladů je produkt Práce za rohem, který jsme spouštěli s LMC. Dneska v Česku dojíždí do práce zhruba 1,2 milionu lidí a dá se najít spoustu výzkumů, které říkají, že dojíždění trvající víc než 40 minut zkracuje život a zhoršuje sex… To nám samo o sobě přišlo jako velký problém, takže jsme se ho jali řešit právě Prací za rohem.
Jde o produkt, který je mobilní aplikací a pomáhá lidem najít práci blízko jejich bydliště. Z pohledu výzkumu to není žádná raketová věda a spoustu lidí může říct, že to pro lidstvo není bůhvíjaká inovace… Ale když se podíváme na dopad naší aplikace jenom v minulém roce, tak se bavíme o statisících lidí, kteří skrz ni odpovídali na nabídky, a desítkách tisíc, které lepší práci skutečně našli.
Můj nejoblíbenější komentář v Google Store je o tom, že si pán našel práci při ranní potřebě, do pár minut. A přesně takhle ta aplikace byla myšlená. Aby hledání práce nebyla práce a lidi byli díky ní šťastnější.
Jak takové zadání vypadalo ze začátku? Přišel za vámi klient už s konkrétním problémem?
MK: Klient za námi přišel s konkrétní výzvou. Postavení LMC na trhu je poměrně dominantní, mají portály jobs.cz a práce.cz. A jejich zadání nebylo „máme nápad, chceme mobilní aplikaci“, ale znělo „my bychom chtěli nových 50 tis. lidí měsíčně, které propojíme s firmami“.
OM: Já bych tuhle otázku ještě využil a zkusil ji zobecnit. Protože přesně takhle by mělo vypadat zadání pro firmu, jako jsme my. Přijít s představou „potřebujeme nějaký nový nějak velký byznys“, ať už ho vyjádříme počtem klientů, nebo obratem. Jen výjimečně pracujeme pro klienty, kteří přijdou už s konkrétním nápadem.
Dá se nějak konkretizovat segment, ve kterém se nachází váš klíčový zákazník?
MK: Nejde ani tak o to, jestli firma nabízí služby na internetu, nebo vyrábí fyzický produkt. Důležitý je její stav. Ve většině případů jsou mezi našimi klienty stabilní firmy, které dlouhodobě vytěžily potenciál svého byznysu. Jejich růst se zpomalil, čímž nastal čas začít přemýšlet o objevování nového území.
Druhá poloha jsou naopak úplně nové startupy, které chtějí vytěžit svůj zlatý důl, a jejichž investor zároveň potřebuje jistotu, že jim s tou těžbou pomáhá někdo, kdo v tom umí chodit.
O VYTVÁŘENÍ INOVACÍ
S čím takovým firmám pomáháte? Jak vypadá ten proces?
OM: Ten proces má několik fází. Když začínáme s firmou, která chce něco nového, ale neví co, musíme si během sérií strategických setkání zformulovat, co umí. Jaké má kompetence a kde vidí nějaké příležitosti. Na úrovni top managementu nebo vlastníků si kolíkujeme hřiště, kde ty inovace budeme následně hledat.
MK: Pokud bychom totiž zůstali jen u čísel a obratů, tak skončíme u toho, že budeme IT firmě radit, ať si založí síť benzínek…
Dobře. A dál?
OM: Když máme to hřiště, následuje proces, kterému říkáme discovery. Nemáme ambici rozumět všem oborům, ve kterých pracujeme, takže vytváříme společný tým, ve kterém se učíme vzájemně.
Nato společně vyrážíme „do terénu“ a poznáváme lidi, pro které máme to „něco“ vymýšlet. Snažíme se pochopit jejich problémy, abychom našli co největší reálně podloženou příležitost, jejíž řešení bude atraktivní.
Měli jsme projekty, kdy jsme chodili k lidem domů vařit, nakupovali a prodávali jsme bazarová auta, uklízeli jako uklízeči v kancelářích nebo vybírali elektroodpad ve sběrném dvoře…
MK: Zkušenost, kdy člověk prozkoumá, jak určitý druh zákazníka pracuje s jeho řešením, je neuvěřitelně cenná. Ty nápady pak, jak říkáme, „padají samy“, protože jsou v podstatě vidět na chování uživatelů.
Takže po téhle fázi máte spoustu nápadů?
OM: Ještě ne. Tam je jeden strašně důležitý mezikrok. Hledání příležitostí.
My musíme precizně naformulovat zjištěné problémy. Což je samo o sobě neuvěřitelná výzva, protože mozek vám rovnou hledá řešení.
Nápad samotný může a nemusí fungovat. Když nefuguje, jste na konci. A jakmile se na začátku zamilujete do svého nápadu, tak už nikdy nenajdete řešení. Proto je potřeba se soustředit na příležitosti.
Já vždycky rád uvádím příklad Elona Muska a Space X. Primárně potřeboval na Mars dostat skleník. A zjistil, že nejde nic levně dostat do kosmu. Tak se chopil příležitosti a začal vyvíjet svou vlastní vesmírnou raketu.
Jeho původní nápad nebyl „chci postavit raketu“, ale „vymyslím způsob, jak dostat věci levně do kosmu“.
Ok. Uděláte si terénní výzkum, identifikujete si řadu příležitostí. Rozumím tomu, že je to složité, ale… Jak to děláte?
OM: Máme nějakou sérii postupů, během kterých mezi sebou sdílíme své zkušenosti a zkoušíme z nich vydestilovat příležitosti. Výsledkem nám jsou právě desítky příležitostí, na které vymýšlíme další desítky nápadů. Jeden problém můžu v podstatě vyřešit deseti různými způsoby. A tím se v zásadě exponenciálně dostáváme k desítkám a stovkám nápadů, které mají potenciál fungovat. Často jsou to malé věci. Ale každý výsledný koncept je právě soubor několika menších nápadů.
Ten mezikrok, kdy si naformulujeme příležitosti, a teprve pak vymýšlíme nápady, je velmi důležitý.
MK: Tady je opravdu důležitý mindset. Když si to vezmu v analogii střílení šípů na terč, musím si uvědomit, že budu muset vystřelit víc šípů. Moc firem paradoxně neřeší, že by na jednu příležitost mohly cílit více nápady. Všichni honí nápady a produkty, ale to hlavní jsou ty pořád omílané příležitosti.
A zase. Samozřejmá věc, na kterou všichni kývou, ale málokdo ji skutečně dělá. Inovace nezačíná nápadem, ale jeho hledáním. Dnes má pořád spoustu firem inovační proces, který začíná popisem nápadu…
Co nakonec dostane váš klient?
MK: Výsledek definovaný měřítkem úspěchu té dané služby. Tedy např. počty lidí odpovídajících na inzeráty.
Jde o jednoduchou myšlenku, ale filozoficky velice složitou úvahu. Klient nám totiž už na začátku zadává výsledek. Jinými slovy, dává nám velkou moc nad tím, jak se toho výsledku dosáhne.