Jak přečíst 52 knih za rok 3/5: “No to je všechno hezký, ale já neudržím pozornost!”

V předchozích dvou dílech jsme se bavili o tom, kde a proč si najít čas na čtení a jak si vybudovat a podpořit svůj čtecí návyk.

“No to je všechno hezký, ale já neudržím pozornost!”

Jo, já ji dřív taky neudržela, to je normálka. Vlastně je zvláštní, že od netrénovaného mozku zblblého z věčného scrollování očekáváme, že dokáže jen tak mírnix týrnix přepnout do tak náročného kognitivního výkonu jako je dlouhé udržení pozornosti při čtení. Je to jako byste po netrénovaném běžci chtěli, aby uběhl maraton, a čekali, že to půjde samo jenom proto, že jste se tak ze dne na den rozhodli.

Z gauče je náročné uběhnout i jeden kilometr. Pro někoho bude náročná i rychlá chůze. Každý máme své startovací podmínky jinde, proto nemá absolutně žádný smysl se s kýmkoliv srovnávat. (Tady znovu zmíním svého muže, který přečte na jedno posezení 50 stran, ani nemrkne. Přivádí mě tím k šílenství. Tím spíš, že knihy jako takové prakticky téměř nečte... Takové mrhání talentem!).

Takže kašlat na výmluvy, hlavní je začít! Čím dřív začnete, tím dřív budete dávat celé knihy na posezení. Jen si představte, kolik skvělých knih si takhle jednou přečtete!

Berte čtení stejně jako jakýkoliv jiný trénink. Představte si váš mozek stejně jako sval, který trénujete v posilovně. Nejdřív začnete na malých vahách a až pro vás začnou být snadné, teprve si přidáváte na závaží. Trénování pozornosti funguje úplně stejně. Začnete tou VAŠÍ malou váhou - kapitolou, stránkou, odstavcem, řádkem... Až jakmile začnete mít po čase chuť číst dál a bude to pro vás snadné, přidejte si na délce.

To samé platí i obráceně - pokud jste si jako úvodní “váhu” dali pět stran, ale už u třetí nevíte, o čem jste před chvílí četli, interval si zkraťte na délku, po kterou vždy stoprocentně pozornost udržíte, a tu berte jako vaši startovní.