Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí, část 3.

Pokračujeme v transformačním procesu montovny, tj. podniku, který nemá vlastní produkt či službu, nemá značku, a nemá ani přístup ke koncovému zákazníkovi. V minulém čísle jsme se zabývali ustavením zcela nového týmu, nezávislého na stávajícím obchodně-výrobním týmu, s instinktem lovce, který jde cíleně po hledání vyšší přidané hodnoty.

Kognitivní strategie? Hledejte instinkt lovce!

Turbulentní trhy vyžadují schopnost rychlé akce

Dnešní trhy se chovají často nepředvídatelně, stejně jako se mění situace v divoké africké savaně. Gepardi jsou v této drsné krajině úspěšní navzdory tomu, že nemají žádnou strategii sepsanou na 30 slajdech v MS PowerPointu, nemají klíčové indikátory výkonnosti (KPI) ukazující, že v roce 2018 chytne gepardí rodina 185 impal, 68 zeber či 19 antilop. Gepardí rodinka si rovněž nesestavila týmový profil podle Belbina, ani nemá protrénované typologie podle MBTI, přesto – nebo spíše právě proto – úspěšně útočí!

Evolučně úspěšný predátor nemůže uvažovat mechanicky a začít třídit své chování do 16 chlívečků z dotazníku ani do devíti rámečků v týmovém profilu. Než to utřídí, impaly jsou už dávno pryč

Kognitivní strategie jako schopnost cílené akce

Kognitivní strategie jako schopnost cílené akce.
M. Zelený

Netečnost a nepružná byrokracie dokáže zničit jakoukoliv firmu na světě, zničily i takové giganty, jakými byly Nokia či Kodak. Proto je nezbytně nutné mít ve firmě agilní manažery s instinktem lovce. Pokud je nemáte, musíte je najít, a to do nového inovačního týmu. Pokud je takovým manažerem pouze sám vlastník, například v malé firmě, pak je nutné najít někoho na řízení firmy a inovacím se pak věnuje sám majitel.

Řada manažerských metod umožňuje pojmenovat „čím jsme“, avšak neodpoví na otázku „jak bychom se mohli změnit“. Například manažerská typologie odpoví na otázku „kdo jsme“, ale neposkytuje užitečné informace „jak zefektivnit naše komunikační dovednosti“. Dobrá typologie nedává manažerům „nálepky“ určitého stylu nebo typu. Naopak nabízí možnosti využití jednotlivých stylů komunikace k efektivnímu pozorování, velmi rychlému přizpůsobení se a k účinné cílené akci.

Ing. Libor Witassek, MBA, je transformačním manažerem firem, dlouhodobě se specializující na oblast kybernetiky druhého řádu se zaměřením na řízení podniku jako živého organismu. Působil jako poradce prestižní Wharton University of Pennsylvania, byl předsedou představenstva evropské poradenské skupiny Allied Consultants Europe, působil jako transformační manažer v globálních korporacích GCE Group nebo Vítkovice, a.s., a řadě dalších.
Ing. Witassek byl jmenovaný výkonným ředitelem Nadace ZET prof. Zeleného.
Ing. Libor Witassek, MBA, je transformačním manažerem firem, dlouhodobě se specializující na oblast kybernetiky druhého řádu se zaměřením na řízení podniku jako živého organismu. Působil jako poradce prestižní Wharton University of Pennsylvania, byl předsedou představenstva evropské poradenské skupiny Allied Consultants Europe, působil jako transformační manažer v globálních korporacích GCE Group nebo Vítkovice, a.s., a řadě dalších. Ing. Witassek byl jmenovaný výkonným ředitelem Nadace ZET prof. Zeleného.

Strategie odlišení

Vraťme se na chvíli ke gepardovi. Na Prima Zoom jsem sledoval dokument o predátorech. Na africké savaně se pomalu přibližovala matka dvou malých gepardů k antilopě, která se pásla v otevřené krajině. Všechny tři gepardy mohla antilopa velice dobře vidět, a ani predátoři se nijak zvlášť nesnažili schovávat. Přikrčená štíhlá těla predátorů a oči upřené na nedalekou, avšak nesnadnou kořist. Poměrně dlouhé pozorování, následovalo napřímení těla a prudký výpad, ve kterém gepard dosahuje rychlosti až 110 km v hodině maximálně po dobu 20 sekund. Je to nejrychlejší suchozemské zvíře na světě.

Jaká je strategie tohoto predátora? Je to strategie odlišení, umění se přizpůsobit nelehkým podmínkám a naprosto jedinečná schopnost dosáhnout výrazně vyšší rychlosti během 20 sekund. Schopnost vítězit v nejdokonalejším systému, který naše planeta zatím vytvořila, v nedotčené přírodě.

Strategie je to, co děláme

Nejen na příkladu predátorů je zjevné, že strategie je to, co děláme, a jelikož všichni něco děláme, pak všichni máme i strategii. Stačí mít dobrou strategii? Nestačí. Dnes už nestačí dělat správné věci a dělat je správně. Je potřeba hledat výjimečnost, umění být v něčem nejlepší na světě. Spoléhat se na stávající a zaběhnuté procesy je hazard s budoucností firmy.

Stačí si tedy položit pouhou jednu otázku: „V čem je naše firma nejlepší na světě?“ Pokud neznáte odpověď, pak vám nezbývá nic jiného než neustále bojovat cenou, snižovat náklady a ve stresu čekat, jaké ceny budou na trhu zítra nebo co zase přijde e-mailem ze zahraniční centrály.

Máte podobné obavy? Pokud ano, pak zkuste první krůčky ke změně. Nejdříve je potřeba nalézt odpověď na otázku „kdo jsem“. Osvědčeným receptem je sestavit si mapu klíčových aktivit podle Michaela Portera. Poté přichází srovnání s konkurencí, například benchmarking, avšak k hledání skutečného odlišení, nikoliv k identifikaci toho, kde se chcete konkurenci vyrovnat. Porovnejte klíčové indikátory výkonnosti a pochopte situaci na trhu, kdo jsou nejlepší a kdo nejhorší hráči na trhu.

Neztrácejte příliš mnoho času novými slajdy v PowerPointu, tj. práce na pouhém popisu akce. Nechte pracovat instinkt lovce, který agilnímu manažerovi sám napoví, jak se můžete odlišit. Stále chybí nápady? Pak se tedy v příštím čísle zaměříme na inovační myšlení a eliminaci „taga“. Brzy na shledanou!

Partnerem seriálu 5 kroků jak se vymanit z pozice submisivní montovny od autora Libora Witasska je společnost DC Vision. Její tým specialistů s globálním dosahem a lokální implementací se zaměřuje na budování unikátních organizačních soustav řízení a inovačního myšlení. DC Vision je členem globální sítě inovačních firem BCon a aktivním členem Nadace ZET.