Pokračujeme v našem seriálu o transformačním procesu montovny, tj. podniku, který nemá vlastní produkt či službu, nemá značku a nemá ani přístup ke koncovému zákazníkovi. V minulém vydání jsme se zabývali instinktem lovce a schopnostmi rychlé akce, dnes se zaměříme na eliminaci TAGA a inovační myšlení.
Inovace bez implementace je halucinace!
Pojem inovace má podobně jako slovo robot kořeny v českých zemích. Profesor Joseph Schumpeter z Harvardské univerzity a rodák z moravské Třeště jako první definoval inovační teorii jako „kreativní destrukci“. Často přemýšlíme nad inovativními nápady a řada podnikatelů si stěžuje na nedostatek tvořivosti. Na vytvoření skutečně inovativních myšlenek nepotřebujete najímat kreativní agentury, je potřeba se zamyslet nad jedním ze zdrojů plýtvání ve firmě v podobě nedostatečně využitých zdrojů. Klíčovým zdrojem každé firmy jsou její zaměstnanci.
Nevyužité mozky
Za účelem tvorby inovací je tedy vhodné využít vlastních zaměstnanců a jejich schopností tvořit. Nestačí jen běžný brainstorming na téma, co budeme vyrábět a prodávat, ale je vhodné diskuzi dát jasnou strukturu a využít nástrojů pro stimulaci inovačního myšlení. Nástrojů pro generování nápadů jsou desítky, každý člověk má obě hemisféry mozku, a je tak schopen tvořit. Tvořivost se dá naučit. Řada zaměstnanců tvoří především u sebe doma a manažeři jsou občas překvapeni, co všechno si čeští kutilové doma dokážou vyrobit. Proč to nefunguje ve firmě? Klíčovým problémem jsou nefunkční firemní kultura a absence motivace.
Ing. Libor Witassek, MBA, je transformačním manažerem firem, dlouhodobě se specializující na oblast kybernetiky druhého řádu se zaměřením na řízení podniku jako živého organismu. Působil jako poradce prestižní Wharton University of Pennsylvania, byl předsedou představenstva evropské poradenské skupiny Allied Consultants Europe, působil jako transformační manažer v globálních korporacích GCE Group nebo Vítkovice, a.s., a řadě dalších. Ing. Witassek byl jmenovaný výkonným ředitelem Nadace ZET prof. Zeleného.
Eliminujte TAGA
Porady k inovační strategii se v prostředí zatuchlé firemní kultury mohou stát noční můrou. Kromě několika málo jedinců se nikdo nezapojuje, otrávené obličeje naznačují, že někteří členové týmu pro firmu nic vymýšlet nebudou, nezřídka argumentují tím, že pokud budou mít převratný nápad, pak začnou podnikat a svému zaměstnavateli to přece dávat nebudou. Dalším problémem při generování nových inovačních nápadů je častý argument „to nejde“, to už jsme přece kdysi zkoušeli a nic z toho nebylo.
Japonské slovo TAGA znamená kovovou obruč stahující dřevěné sudy. V nefunkční firemní kultuře tyto pomyslné obruče svazují jakoukoliv kreativitu. Je tedy potřeba je v první fázi inovačního myšlení zcela potlačit. Musíme se naučit dívat na svět očima dětí a žádný nápad není špatný, při generování nových nápadů je přísně zakázáno je ihned hodnotit. Je nesmírně těžké vypnout část mozku, která řídí racionální myšlení, jakékoliv hodnocení se však musí ve fázi generování nápadů zcela potlačit.
Divergentní myšlení
Inovační workshopy a porady začínají generováním nových nápadů s pomocí inovačních technik. Primárně lze inovovat firemní procesy a produkty. V případě montoven je to především o inovaci procesů, aby byly nejefektivnější na světě. Pokud firma získá důvěru akcionářů, i v montovnách lze začít implementovat vývojové týmy a přemýšlet o inovacích produktů.
Navážeme-li na teorii profesora Schumpetera o kreativní destrukci, je velmi jednoduché využít inovační techniky rozbití. Příklady této techniky jsou vidět na každém kroku, vzpomeňme například na první dotykové telefony. Dříve byly telefony s klávesnicí, nyní jsou bez klávesnice. Dalším příkladem může být úspěšné tiché piano. Dříve byla piana hlasitá, nyní existují i tichá se sluchátky. Základem této techniky je zcela rozbít, změnit či odstranit vybranou charakteristiku produktu nebo procesu, ale zachovat funkčnost celku. Nádraží je místo, kde zastavují vlaky – nádraží je místo, kde NEzastavují vlaky, tramvaj má řidiče – tramvaj NEmá řidiče apod.
Nezapomínejme, že ty nejpřevratnější inovace bývají často charakterizovány naprostou jednoduchostí. Univerzity a inženýry potřebují inovace často až při vlastní implementaci. Inovačních technik pro generování nápadů jsou desítky, je vhodné vygenerovat stovky či tisíce nápadů.Konvergentní myšlení
Konvergentní myšlení
Řada podniků má dostatek nápadů, problémem je jejich implementace. Inovace se stává inovací až její implementací, to jest v momentě, kdy si to někdo koupí. Inovace bez implementace je halucinace.
Pro vyfiltrování těch správných inovačních myšlenek existují opět desítky inovačních technik pro pilování nápadů, mapovací techniky, řízení rizik a techniky pro vlastní projektové řízení. Za naprosto klíčovou techniku lze považovat roadmapping neboli vizuální cestu projektu. Doporučuji mít tento plán vytištěný ve velkém formátu a pověšený ideálně u zodpovědného vlastníka inovačního projektu, u nejvyššího manažera či přímo u majitele firmy. Tento plán se pravidelně doplňuje a vyhodnocuje, musí být neustále na očích.
Stále se zaměstnancům nechce? Pak se tedy v příštím čísle zaměříme na jejich nábor a motivaci. Brzy na shledanou! ☺
