Petr Beneš: Co Vy na to pane Švarc?

Švarc systém vznikl v posametové podnikatelské euforii na počátku 90. let jako typická česká „vyčůranost“ jak legálně minimalizovat firemní personální náklady. Funguje tak, že osoby, které pro firmu vykonávají činnosti, nejsou její zaměstnanci, ale formálně vystupují jako samostatní podnikatelé. Systém dostal jméno podle benešovského podnikatele ve stavebnictví Miroslava Švarce. Ten byl sice nakonec odsouzen ze zpronevěry dávek sociálního zabezpečení na 18 měsíců a jeho firmu soud poslal do konkurzu, ale systém, kterému možná nechtěně propůjčil své jméno, si dál žije svým životem, přestože je u nás už od roku 1994 nelegální.

Časy se však opět mění. Digitální ekonomika, mobilita, virtualizace, online svět, dematerializace produktů a služeb s sebou přinášejí řadu nových a staronových trendů i do oblasti obchodních vztahů, organizace práce a zaměstnanosti. Slyšeli jste už termíny jako shared economy (sdílená ekonomika), barter economy, gift economy nebo gig economy? Že ne? Tak se na ně pojďme podívat...

Sdílená ekonomika (shared economy) je jeden z klíčových fenoménů současné digitální epochy. Píšeme o ní často, tak jenom krátce. Definuje se také jako společná spotřeba nebo peer-to-peer sdílení. Tento koncept zdůrazňuje schopnost a preferenci jednotlivců pronajmout si nebo si půjčit zboží spíše než ho koupit a následně vlastnit, udržovat, odepisovat a spravovat.

Zejména u generací vstupujících do produktivního věku teprve nedávno (Generace Y a Z) vyplývá z četných průzkumů jasná preference „NIC nevlastnit“ a mít možnost udržet si vysokou flexibilitu, mobilitu na pracovním trhu, schopnost využívat nejnovější modelové řady a obměňovat zastaralé věci velmi snadno za nové. Zda je zrovna tohle zákaznické chování dlouhodobě udržitelné i s ohledem na zdroje, udržitelnost a ochranu životního prostředí, nechám dnes na každém z vás.

Mezi nejznámější příklady „úspěšných“ globálně sdílených obchodních modelů patří samozřejmě Airbnb, Uber, Lemonade, eBay, Kickstarter, LinkedIn nebo třeba Spotify. Ale mnohé vznikají i na komunitní úrovni a budou hrát v budoucnu důležitou roli v lokálních ekonomikách.

Ekonomika vzájemné směny (barter economy) je bezhotovostní ekonomický systém, v němž jsou služby a zboží obchodovány v předem dohodnutých sazbách. Fungoval už dávno před vznikem peněz, funguje v omezené míře v různých částech světa i dnes a zdá se, že dokonce trochu opět nabývá na celospolečenském významu v souvislosti s trendy teorie udržitelnosti nebo cirkulární ekonomiky.

Neformálně se lidé často účastní výměnných a jiných recipročních systémů, aniž by si to vůbec mnohdy uvědomovali – v modernějším pojetí například někdo může poskytovat webový design nebo technickou IT podporu pro farmáře nebo pekaře a obdržet na oplátku zeleninu nebo pečivo. V čistě internetovém provedení se mohou odehrávat například výměny tvorby obsahu za data z výzkumů. Barterem v přenesené slova smyslu je i naše každodenní výměna osobních dat za komfort, informace, sociální kontakty, kterou provádíme skoro neustále s Facebookem, Instagramem, Googlem, Alzou, Vodafonem, Seznamem a mnoha dalšími...

Vzhledem k tomu, že barter je založen na vzájemnosti, vyžaduje mezi obchodníky vzájemnou shodu požadavků. To barter trochu komplikuje, ale pokud je systém dostatečně velký a škálovatelný, riziko, že nenajdete partnera který by uspokojil váš požadavek, se s velikostí počtu účastníků rapidně snižuje. Podle zastánců barterových vztahů posiluje vzájemnost pocit sounáležitosti a komunity mezi obchodníky.

V dárcovské ekonomice (gift economy) se uplatňuje princip, kdy jsou poskytovány služby nebo zboží bez předem uzavřené dohody o reciproční platbě nebo obchodu, které by bylo třeba provést na oplátku. Místo peněžního zisku se poskytovatelé daru často spoléhají na nehmotné odměny, jako je dobrý pocit z přispění na (většinou) bohulibý účel, ve prospěch určité komunity, nebo i čest a prestiž.

Myšlenka spočívá v tom, že ačkoli dary nemusí být přímo reciproční, rozsáhlá účast vede k tomu, že lidé dávají podle svých schopností a dostávají podle svých potřeb. Vím co si teď myslíte. Hlavně ta poslední věta zní tak trochu jako z učebnice marxismu-leninismu. Ale tohle je pro řadu z nás vlastně už dnes princip charity a veřejných sbírek. Mnozí lidé dávají právě a jen z dobrého pocitu a ne kvůli snížení daňového základu.

Gig economy (kontraktorská ekonomika?) nás oklikou vrací zpátky ke Švarc systému, který jsem zmínil na samém začátku. Gig = stále se v českém rybníku jedná o relativně nový termín a ještě netuším, jaký český ekvivalent se pro něj ujme. O co se tedy jedná? O takové ekonomické prostředí, ve kterém jsou naprosto běžné dočasné pracovní pozice a organizace uzavírají smlouvy s nezávislými pracovníky a experty na krátkodobé zakázky. Žádné HPP, teplé místo, stále stejná kancelář, stravenky, závodní jídelna a rezistence na jakoukoliv změnu.

Původní význam slova Gig je lehká, rychlá, úzká loď přizpůsobená pro veslování nebo plachtění. To myslím hovoří výmluvně – pracovnímu trhu budou dominovat novodobí řemeslníci, kteří se budou nechávat najímat na různé projekty, vytvářet ad hoc týmy, přesouvat snadno i geograficky. Výměnou za ztrátu pofiderní zaměstnanecké jistoty obdrží větší vládu nad vlastním osudem – časem, penězi i pracovní náplní.

Je jasné, že tahle vize není pro každého, ale trend směrem k gig ekonomice je již několik let patrný. Studie provedená společností Intuit předpokládá, že do roku 2020 bude 43% amerických pracovníků již nezávislými „podnikateli“. Jaké faktory stojí za nárůstem krátkodobých pracovních míst?

Za prvé, v digitálním věku je pracovní síla stále mobilnější a práci lze stále častěji vykonávat odkudkoli, takže práce a fyzické místo jejího výkonu již dnes mohou být často úplně oddělené. To znamená, že externí pracovníci mohou vybírat mezi dočasnými prácemi a projekty po celém světě. Zaměstnavatelé zase mohou vybrat ty nejlepší osoby pro konkrétní projekty z většího fondu kandidátů, než který je k dispozici v dané zeměpisné oblasti.

Digitalizace také přímo přispěla k poklesu počtu pracovních míst, protože software nahrazuje některé druhy práce. Jiné zase trvají mnohem méně času. Mezi další vlivy patří finanční tlaky na podniky, které vedou k dalšímu snížení počtu zaměstnanců. Již v současnosti mají lidé obvykle sklon měnit zaměstnání několikrát během svého pracovního života. Jaká změna oproti době před necelými padesáti lety. Gig ekonomika tento trend ještě zintenzívní. Bude naprosto běžné už za pár let, že lidé budou procházet celoživotním intenzivním vzděláváním v podobě krátkodobých kvalitních vzdělávacích programů a mnozí naprosto zásadně změní způsob a formu své obživy i třikrát, čtyřikrát i vícekrát za život.

Gig ekonomika povede k dalším úsporám firem v oblasti personálních nákladů, zaměstnaneckých benefitů, kancelářských prostor a školení pracovníků. Přinese firmám možnost uzavírat smlouvy s těmi nejlepšími odborníky na konkrétní projekty, které by si nemohly dovolit platit dlouhodobě jako vlastní zaměstnance. Z hlediska „freelancera“ může gig ekonomika zlepšit také rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.

V ideálním případě bude gig ekonomika napájena přilivem nezávislých pracovníků, kteří si budou vybírat zaměstnání, o které mají skutečně zájem. Nebudou nuceni nastupovat do trvalých pracovních pozic, jen proto aby si udrželi zaměstnání, přestože v něm nemohou uplatnit talent a rozvinout naplno svůj potenciál.

Uvidíme čeho se po všech těch letech divokých bodyshoppingů a pseudokontraktorů nakonec dočkáme. Jedno je jisté – politikům zodpovědným za státní kasu se to asi moc zamlouvat nebude. A co Vy na to pane Švarc?

Nepřehlédněte

Jak se z přepracovaného mikromanažera stal ředitel přinášející pozitivní energii

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí, část 5.

Případovka solidpixels.: Realizace webu pro UP21

Ekonomické zpomalení na obzoru. Záchranným kruhem může být cirkulární ekonomika

Nový podnikatel se smysluplným byznysem je výstup Outboxers

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí, část 4.

Úspěšná strategie: Znamená to být nejlepší, nebo odlišný? | Napněte plachty #001

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí, část 3.

Umělá inteligence vytvoří nové pracovní příležitosti a každoročně navýší světové HDP o 1,2 procenta

Stroje nás nahradí tam, kde jim nemůžeme konkurovat

Rozhovor: Jak pracuje Petr Pouchlý AKA Jezevec, kapitán svobodné firmy Court of Moravia

Průměrnost versus excelence

Play priority poker

Filip Dřímalka: Od stařičkého notebooku ke korporátním konzultacím

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí, část 2.

Filip Dřímalka: Digitální transformace začíná digitálně schopnými lidmi

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí, část 1.

Filip Dřímalka: IT bylo dříve dominantou IT oddělení, dnes je každý ajťák.

Filip Dřímalka: Digitalizace je prostředek k dosahování lepších výkonů

Jak jsme (ne)zlepšili mezilidské vztahy

Lukáš Kružberský: Bez Romana Stupky by dneska Red Media možná vůbec nebyla

Jed prosperity: Suroviny a dotace

Petr Skondrojanis: Skvělým firmám pomáhám být ještě lepší

Jak na rozjezd firmy

Fixní kontrakt a vývoj? Recept na selhání

7 problémů rostoucích firem a jejich řešení

Vykašlete se na dojmologii. Klíčové je ověřit nápad u koncového zákazníka

Roman Stupka: Chcete změnit svou firmu k lepšímu? Pak musíte nejdřív změnit sebe

Královna Koloběžka – Řízení obchodu „napůl“?

Martin Ruman: Snažit se makat stále tvrději je nesmysl. Jde o to pracovat chytřeji

6 kroků jak jen nečekat a začít s aktivním obchodem

Václav Lavička: Odhalím tahouny vašeho týmu

Peter Bolebruch: Fungovat na projekty je v dnešní době úplná hloupost

Dalibor Pulkert: O odvaze pustit se do vlastního podnikání a posouvání společnosti