Podpořme pozitivní myšlení. Jinak budeme regionem, kde nikdo nechce žít

S pomocí digitálních technologií lze vylepšovat vlastnosti materiálů. Tyto inovace mohou stavět i na průmyslové tradici Moravskoslezského kraje. Zasypat podnikatele dotacemi nepomůže, tlumí to jejich dravost.

Ekonomika Moravskoslezského kraje prochází radikální proměnou. A pokud má Ostravsko hrát i v budoucnu významnou roli, musí v jádru té změny být inovace. „Samotný posun od těžebního a hutnického průmyslu představuje obrovskou inovaci, která nemá v Česku – a možná ani ve střední Evropě – obdoby. Mnoho lidí chce nějakou změnu, uvědomují si, že potřebují nové způsoby učení a formy spolupráce, ale často to neumí pojmenovat. Chceme vytvářet prostředí, které to umožní. Ale nechceme říkat, které odvětví nebo která technologie má dominovat,“ říká Pavel Csank, předseda představenstva a spoluzakladatel Moravskoslezského inovačního centra Ostrava (MSIC).

Kde máme hledat inovační potenciál Ostravy a celého regionu?

Jsou věci, ve kterých máme výhodu a které můžeme zužitkovat. Přestože Evropa, a hlavně její západní část, už to tak nevnímá, většina světa se stále chce posunout k vyšší míře blahobytu. Má‑li se průměrný člověk na planetě dostat alespoň na třetinu úrovně spotřeby Česka, bude potřeba vyrobit mnohem více věcí. Stále jsme průmyslové srdce ve střední Evropě a měli bychom přemýšlet o tom, jak v kontextu trendů, jako je Green Deal, zužitkovat naše zkušenosti, jak pracovat s materiály a jak vyrábět.

Jak to konkrétně udělat?

Do budoucna nelze využívat materiály lineárně – vytěžit, zpracovat, využít k tomu energii a nakonec vytvořit odpad. Potřebujeme globálně pokročit s novými materiály a spolu s tím směřovat k cirkulární ekonomice, koloběhu hmoty. To vše souvisí s materiální vědou. Lidé v tomto regionu od první průmyslové revoluce věděli, jak materiál a energii propojit do něčeho s velmi vysokou přidanou hodnotou. Uměli přicházet s technologiemi, které jsou efektivní z hlediska ceny. A to si potřebujeme udržet. Jenže my kvůli nízké podnikavosti lidí a přílišnému soustředění se na jednotlivosti, a ne na perspektivu práce s budoucností příležitosti přehlížíme. Přitom bychom mohli celému světu ukázat, že v práci s novými materiály umíme lépe využívat i energie.

Jsou tu už projekty, které podobným směrem postupují?

Například start‑up SprayVision už ve druhém roce existence prodává firmám jako Porsche, BMW či BASF. Přišli tam s nápadem, jak díky chytrému využití neuronových sítí globálně uspořit obrovské množství barev a materiálu při průmyslovém lakování. Globální trend „jedniček a nul“ využili k tomu, aby mnohem lépe nakládali s materiálem, uspořili náklady a lépe ochránili životní prostředí. Jiným příkladem je firma Invent Medical, která je lídrem v 3D tištěných zdravotnických pomůckách v oblasti ortotiky a protetiky. Jádrem úspěchu je opět pokrok v materiálech. Digitální revoluce sama o sobě nestačí. Důležitá je jako nástroj při práci s hmotou. Digitální technologie otevírají nekonečný svět příležitostí, jak ovlivňovat vlastnosti materiálu. Díky tomu lze udělat revoluci od medicíny až po stavební průmysl.