Sandra Fridrichová: Frank v Modré pyramidě pomohl nastartovat velké změny

Frank je nástroj z dílny PurposeFly, díky kterému dokážete rozpoznat vztahy ve své firmě. Jak funguje a jak vznikal, jsme podrobně popsali v rozhovoru s jeho tvůrcem, Václavem Lavičkou.

V případovce, do které se právě začítáte, jsme se bavili se Sandrou Fridrichovou, poradkyní CEO v Modré pyramidě, která svou roli popisuje slovy: „Snažím se nastartovat dění ve firmě tak, aby se z pěkných a smysluplných hesel na papíře stala skutečnost.“ Frank je jí na téhle misi už 2 roky skvělým pomocníkem.

Na následujících řádcích vám s pomocí příkladů popíšu, jak práce s Frankem probíhá a s čím vším může pomoct třeba i ve vaší firmě.

Hlavní role

Sandra Fridrichová,

poradce CEO v Modré pyramidě, zakladatelka projektu Pro lepší život v práci a členka sítě Red Button

Václav Lavička,

spolumajitel PurposeFly a spolutvůrce Franka

Frank,

nástroj z dílny PurposeFly, který ve firmách pomáhá rozpoznávat neformální vztahy a v nich tzv. tahouny, tedy lidi s největším respektem. Právě takový člověk je totiž společně s manažerem hlavou týmu a osobou, skrz kterou se komunikace jakékoliv změny výrazně zrychlí.

Pro detailnější popis toho, jak nástroj Frank funguje, nabízím jeho oficiální představení:

Situace

Na začátku bylo na banku dost pokrokové uvědomění. Manažerům v Modré pyramidě totiž došlo, že kultura a struktura se v jejich firmě za 20 let existence nezměnila a zasloužila by aktualizaci.

„Chtěli jsme otočit kormidlem a zásadně změnit kurz, kterým plujeme. Uvědomovali jsme si, že potřebujeme nastarovat postupné změny. A kde začít jinde než u lidí.

Začali jsme přemýšlet o tom, jak je firma zorganizovaná, kdo je v čem silný, kdo slabý, jak jsou lidé provázaní a kdo s kým spolupracuje. Frank se ukázal jako skvělý nástroj, který nám umožní vytvořit jakousi kreativní mapu vztahů lidí ve firmě. Mapu, kterou někdo udělal částečně vědecky, na základě svých zkušeností a dat.“

Frank jako nástroj změny

Modrá pyramida má přes 300 lidí, zapojit všechny do Franka najednou není možné. A ani by to nebylo efektivní.

Aby Sandra zjistila, jak firma funguje globálně, nechala board, top management a všechny manažery vytipovat zaměstnance, kteří podle nich pracují napříč firmou, nebo jsou nějakým způsobem klíčoví. Jména, která se v tomhle výčtu objevila dvakrát, k boardu a manažerům přidala. Tak vznikl vzorek lidí, kteří k fungování firmy rozhodně měli co říct.

„Díky Frankovi se nám v Modré podařilo propárovat formální a neformální manažery. Tradiční formální strukturu jsme bypassovali tím, že jsme vytvořili těleso manažerů a tahounů, kteří spolu řeší věci týkající se rozvoje a směřování firmy.

Aktuálně řešíme změny v klientském přístupu. Takové změny už nedělá jen board, ale manažeři a neformální lídři. A právě díky tomu, že se řadoví zaměstnanci nebáli položit generálnímu poměrně provokativní otázku, nastartovali ohromnou změnu. Ukazuje se, že když člověk není manažer, tak se míň bojí o svůj zadek a říká věci víc napřímo.“

Frank jako hledač pokladů

Po tom, co v Modré vznikl napříč celou firmou tým formálních a neformálních lídrů (tedy lidí, kteří pomáhají rozproudit změny a přichází s inovativními nápady), pokračuje Sandra dál zkoumáním menších celků. V nich dál odkrývá mezilidské vztahy, jejichž znalost je pro kvalitní vývoj firmy tak důležitým, a přitom stále opomíjeným faktorem.

„Frank mi pomáhá zjišťovat, jaké mezilidské vztahy panují uvnitř týmů. Od těch nejsložitějších po ty menší. Nehledě na jejich zaměření. Zjišťujeme, kdo je v týmu neformálním lídrem a jak moc se výsledek shoduje s tím, co ví manažer.

Někdy je totiž sebeprezentace manažerů tak zásadní a velká, že člověk zvenku nebo i nejvyšší management seshora vůbec nemá šanci proniknout do toho, co je jen póza a co realita. Z mých zkušeností je často minimálně jeden z tahounů (podle Franka) někdo, o kom to management vůbec nečekal.

Často slyším manažery říkat: ‚My se nic překvapivého nedozvíme.‘ Ale ze všech Franků, které jsem už zvládla udělat, vím, že vždy tam minimálně jedno, dvě, někdy i tři nebo čtyři překvapení jsou.“

Frank jako studnice překvapení

Vůbec není vyloučené, že Frank ukáže velmi silné neformální tahouny z řad zaměstnanců. Nebo naopak nízkou sociální reputaci u poměrně vysoce postavených manažerů.

A jelikož je Frank víc než o lidech o vazbách mezi nimi, vůbec nevadí, když někdo z týmu odmítne nebo nemůže Frankovy otázky zodpovědět. Frankova mapa vztahů totiž vždy odzrcadlí úplný obraz.

„Všechny akce v Modré se snažíme dělat na bázi dobrovolnosti, takže se občas stane, že Franka někdo nevyplní. To ale vůbec nevadí, protože když máte dostatečný počet lidí, kteří se Franka zúčastní, ve výsledné mapě jsou pak stejně všichni.

Jednou se mi dokonce stalo, že člověk, který neodpověděl, z Franka nakonec vyšel jako největší tahoun týmu.“

Frank jako hybná síla

Sandra Franka rozhodně neoznačuje za expertní nástroj. Tomu, kdo je otevřený dozvědět se o své firmě něco nového, ovšem skvěle představí její vnitřní nastavení. Ukáže, kde „to“ žije a kde to třeba zrovna moc nefunguje…

„Z mapy, kterou Frank vytvoří, jsme schopní určit zaměstnance, kteří umí šířit informace a kterým zároveň ti ostatní důvěřují. Skrz tyhle lidi pak můžeme mnohem lépe komunikovat záměry, propsat do firmy změny a představy o budoucím směřování… ale třeba i získat cennou zpětnou vazbu. A jak se říká, komunikace je základem úspěchu.“

Frank jako nositel „pravdy“

Každý nástroj má svůj čas. A ten musí uzrát. Frank je totiž podle všeho vcelku nemilosrdný. Ukáže firmě obraz, jakési zrcadlo… A je jen na majitelích a manažerech, jak k takovému zrcadlu přistoupí. Protože pohled do něj nemusí být vždycky jenom příjemný.

„S Frankem by měl pracovat člověk, který je mentálně připravený na to, že co vidí, není ta jediná, absolutní pravda. Doporučila bych ho týmům, které uvažují nad změnou. Firmám, které chtějí porozumět tomu, jak to v nich skutečně funguje. A ředitelům, kteří mají pocit, že některý z jejich manažerů nefunguje dobře. Takovým Frank vždycky nabídne zajímavý vhled.“

Spolupráce

Václav dokáže na základě Frankovy mapy vyčíst, jak to uvnitř firmy funguje, aniž by její zaměstnance znal osobně. Udělá si fantazie – jak tomu sám říká – o tom, jaké mají lidé uvnitř firmy role a čím vynikají. Nato přijde s podrobným reportem a sadou otázek, které pokládá managementu.

„Abych tady byla Franka schopná dělat sama, učila jsem se v rámci jednodenního workshopu od Václava, jak výsledky z Franka vyhodnocovat efektivněji. Dřív jsem při vytváření analýzy do Franka koukala třeba pět hodin, než jsem začala chytat základní vztahy. Václav mi ukázal, jakým způsobem ve Frankových mapách číst, a díky tomu jsem dnes schopná vidět vazby, které stojí za bližší zkoumání, hned.“

Závěr

Frank v Modré pyramidě pomohl nastartovat velké změnové projekty. Pomohl najít tahouny mezi lidmi, o kterých to nikdo nečekal, stejně jako odhalil manažery, kteří byli ve své pozici až příliš odpojení od sociálních vazeb. I přes všechna zrcadla, které Frank v Modré nastavil, aby zvýraznil to dobré i špatné, Sandra na závěr upozorňuje, že bez jedné velmi důležité věci by se žádná z těch změn nepovedla.

„Úspěch firmy je nakonec jen a jen o lidech. O lidech a jejich ochotě vzájemně spolupracovat a vámi navržené změny následovat.“

Další obsah spojený se Sandrou » nebo Václavem » najdete na jejich profilech (odkazy u jmen). Včetně jejich dalších projektů a kontaktů.