Sandra svítí v síti - Geny RedButton
Píšu o Red Button. O síti, která vznikla jako sen o lepším Česku. O experimentu, který se proměňuje. Zachytávám střípky naší cesty pro budoucí generace. Moje světýlko poblikává na něco, co není vidět a přitom se to odehrává každý den. A taky se to nedá moc měnit. Nemáte-li tedy po ruce CRISPR.
Baví mě nejen koukat na to, čím geny dělají Red Button unikátní, ale i na stíny, které vrhají a které se nám čas od času “pletou pod nohama”.
Gen č. 1 Všichni můžou všechno. Neboli můžeš tu dělat, co chceš.
Daniel Pink by jásal. Autonomie jako jeden z nejvýraznějších lidských motivátorů v Red Button rozhodně nechybí. Máme dohody, které ale nejsou tesané do kamene a mohou se proměňovat. Jinak si tu každý může dělat co chce. Být akční a účastnit se všeho, co se šustne na Slacku, být potichu a pozorovat z povzdálí, vymyslet si nový produkt, vyhrnout si rukávy a pohnout s tématem, které mu je blízké,...
Ano, má to omezení. Nemůže být sám.
Pokud něco systémově mění, potřebuje projít procesem rozhodování, diskusí s ostatními nebo minimálně diskusí s Kolejemi (Koleje je tým, který se aktuálně stará o to, aby síť měla funkční zázemí. Jukni sem)
O stínu jsem psala před pár měsíci. To, že “moct všechno” často vede k paralýze (a tedy nic nedělání).
Gen č. 2 Do sítě přispívá každý tak, jak zrovna může
Tohle je vlastně opačný gen než “můžeš všechno”. Síť vznikla s vírou, že každý přispívá do sítě, jak mu to zrovna jeho situace dovolí. Udělali jsme i supercool seznam, jak je možné se zapojit (protože paralýza, že):
- do tvorby produktů
- do podpory zázemí sítě (Kolejí),
- do spolupráce z pohledu dodavatele (o komunikaci se dlouhou dobu staraly Digital Ants Lukáše Obdržálka, weby nám běží s laskavou podporou Solidpixels Martina Hakla, Edu po vzniku provázel Dark side Tomáše Jindříška,...)
- nabídnout své prostory (často využíváme Etneteru s dovolením Martina Paličky)
- do aktivit, které vzniknou jako spontánní nápad (Pavel Křepelka přišel s tématem rozhodování) nebo ty, které jsou výsledkem revize sítě (jako třeba rozšíření Red Button za hranice Prahy)
- do společného učíme-se
- do podpory Red Button (nejen) na sociálních sítích
- přispívat do společné kasičkypřidat se ke společným akcím a setkáním jako jsou retrošky, večírky, Equilibrium,...
- a taky do našeho potkávacího donutu !
- ...ale samozřejmě lze i stát opodál, pokud nás život odvál někam, kde nemáme čas nebo prostor být v kontaktu víc
Ne, tohle není vyčerpávající seznam. Je to jen pár nadhozených témat. Abychom usnadnili nováčkům i ostříleným členům orientaci????
To vypadá skvěle, že? Jsi součástí a nemusíš nic. A tady je ten stín.
Vnímám ho ve dvou rovinách - když neexistuje žádný závazek, zodpovědnost, minimální hodnota "akce", jakou hodnotu má "být členem"? Sem tam nacházím lidi, se kterými jsem se za celých pět let neviděla, nebo viděla jen jednou. A naskakuje mi spousta otázek. Má být člověk, který stojí roky daleko, ještě členem? V čem je to přínosné? Pro něj? Pro síť? Co to říká těm ostatním, kteří jsou aktivní?
A poslední otázka je přesně druhá rovina. Když nemusíš nic, jak vnímají ti, kteří se zapojují hodnotu svého členství a hodnotu členství těch, kteří tu nejsou? Jaký to má vliv na jejich motivaci? Taky se nám do diskusí vkrádá otázka “správnosti”. Je to správné?
Tuhle otázku jsme zatím nerozhřešili, ale něco mi říká, že ve verzi Red Button 2.0 si ji vzala Katka s Lubošem pod drobnohled.
Gen č. 3 Síť Ti dává to, co Ty dáváš síti
Možná částečná odpověď je v dalším genu, který vznikl na pozadí samovolně. A je vlastně vcelku logické - čím víc dáváš, tím víc dostáváš.
Pořád platí to, že být členem RB, znamená přirozeně pro mnoho členů zkratku v důvěře. Nemusíme se znát, ale společné členství nás sbližuje. Zároveň Red Button ožívá aktivitou svých členů. Neumíme zapojit člena, který se sítí nemá téměř žádný kontakt.
Pokud má člen(ka) v síti odžito, odmakáno, zapojil nebo zapojuje se do některých aktivit, je jednodušší pro něj (pro ni) nalézt pomoc a podporu, když potřebuje.
Hledáte stín?
Je to ono magické “mít odmakáno”. V síti vznikl v průběhu času nešvar, že se maká (pro síť) příliš intenzivně (protože když se chceš realizovat, práce je tu neomezeně) a… zadarmo/ za málo (nebo o kolik si řekneš). To je samozřejmě známka toho, že umíme vytvořit skvělé a motivující prostředí. Ale také je to velmi frustrující, protože míru a často přesmíru “odmakáno” vidí často jen úzká skupinka lidí, která má dostatek informací. Dlouhodobě nám vznikají malé díry ve Vesmíru, které vedou k mému poznání, že je snadné mít srdce na dlani a ochotu pomoc partě ….a pak vyhořet.
Ne, nejsou to všechny geny. Další 3 nasvítím příště!
A otázka pro vás...uvědomujete si, jaké geny (historická nepsaná pravidla chování nebo zvyklosti) má vaše firma? Váš tým? Uvědomujete si, co všechno vaši kulturu a fungování ovlivňuje na úrovni, kterou nevidíte?