Sandra svítí v síti - Jak si u nás říkáme vzájemně díky aneb RB KUDOS

25. června 2021 Sandra Fridrichová Firmy a způsoby práce

Píšu o Red Buttonu. O síti, která vznikla jako sen o lepším Česku. O experimentu, který se proměňuje. Zachytávám střípky naší cesty pro budoucí generace. Jak jsme vyřešili vzájemné poděkování a zpětné vazby, i když nemáme jednu koancelář nebo jeden prostor, kde bychom se spolu potkávali?

„Skvělá práce.“ Slova, při kterých mi naskakují osypky. Všiml/a si…proletí mi hlavou. Aspoň tak. Jak ale říká Beata, tohle poděkování nemá výhřevnost. Je pro všechny. Pro všechny stejná. Neosobní. I ta Coca-Cola už má jména na lahvi. Teda moje ne. Nebo ne v Čechách, ale to je jiný příběh.

Loni jsme si v Red Button lámali hlavu, jak častěji vytvářet příležitosti a říkat si „děkuju Ti“.

Příležitost….?

Večírek! Teda „náš“ večírek. Rozumějte - potkávací půlden, kde na chvilku vyhrneme všichni rukávy a koukáme spolu z vrtulníku na to, jak se nám v tom našem ekosystému funguje, čeho potřebujeme míň a čeho zase víc…

Vrtalo nám hlavou, jak ”díky” udělat funkčně. Parametry byly jasné - vytvořit něco, kde jasně a konkrétně a zároveň osobně každý může napsat vzkaz. Poměrně klíčovým slovem se ukázalo být slovo stručně, protože čas je na večírku nedostatkové zboží.

Tak jsme to hackli a udělali 3v1.

Dali jsme dohromady seznam vět, které vystihují, za co všechno bychom tak mohli chtít v síti říct někomu „Děkuji…“. Každý si pak jednoduše zakřížkuje to, co s ním rezonuje. Obdarovaný člověk tak rozumí, čím a komu v poslední době přispěl na jeho životní cestě. A samozřejmě! Je tam i místo pro vlastní slova.

Druhá verze byla pro lidi, kteří umí tvořit v rychlosti (já ne) a nemá rád poloprefabrikáty. Tam jsme si vystačili s prostým slova „Vzkaz“ a neomezovali tak fantazii.

Ta nejobtížnější a zatím nejméně využívaná část kudosu byl antikudos. Zatím náš experiment došel k vytvoření struktury, jakou formou říct „hej, něco mi naposledy při naší spolupráci nesedlo“. Všímám si, že v praxi je antikudos spíš otvírák pro diskusi těžkých témat, a v tom máme rezervy.

Na večírku měl každý svůj pytlíček, kam mu ostatní mohli vhodit vzkaz….ano, psal se leden roku 2020.

2021 přinesl nový kudosí rozměr

Letos večírek nebyl. Teda byl, online, v Confer-o-maticu.

Bylo jasné, že náš lístečkovo-pytlíčkový systém nebude fungovat. Chvilku jsme přemítali, jestli se na to přeci jen letos nevykašleme, “ale co, experimentujeme dál” řekli jsme si a překlopili jsme lístečky do Google forms. Tenhle náš vynález ale potřeboval pošťouchnout ručně - tedy každému odeslat email s nasbíranými “Díky”.

Nespokojenost je hybatelem pokroku. Byla by velká škoda přijít o to, že to umíme elektronicky (tedy KDYKOLIV) ale neohrabaně musíme hlídat, jestli někdo nechtěl poslat Kudos abychom to přeposlali. O tři měsíce později jsme mákli na automatickém rozesílání (kudos ❤️ za automatizace patří Šrakyimu). Stále je možnost zaškrtnout checklist, stejně jako přidat svůj vzkaz.

Tlačítko odeslat pak přesměruje googlí formuláře do mailu k příjemci. A radost je instantně hned. Kdykoliv.

Lesson learned (doposud)

Kudos v mailu Ti udělá úsměv na tváři.
Kudos ve verzi anti moc nefunguje. I když se párkrát použil, zvedl emoce, ale nezvedl míru porozumění. Popravdě je lepší zvednout zadek (a odvahu) a řešit to face-to-face
Minimalistická a nedokonalá verze je lepší než žádná
Je třeba občas připomenout, že můžeš Kudos poslat. Zapomínáme a neděláme si čas na malá zastaveníčka. Ale se žďuchnutím to funguje.
I když řeknu “díky” hned, když mi někdo pomůže, kudos ex post tomu dá větší šťávu. a výhřevnost