Sandra svítí v síti - Síť je zkratka k důvěře a chrání ji přitom firewally

Píšu o Red Button. O síti, která vznikla jako sen o lepším Česku. O experimentu, který se proměňuje. Zachytávám střípky naší cesty pro budoucí generace.

Tentokrát svítím na důvěru a jeden důležitý gen, který jsme v síti pojmenovali poměrně nedávno: DEFAULTNĚ SI DŮVĚŘUJEME. A taky druhou část tohoto genu, jak se může důvěra postupně vytrácet a jaké FIREWALL JI CHRÁNÍ.

Disclaimer na začátek: Ajťáci prominou neodborné a možná zcela mylné užití slova firewall v tomto příspěvku.

Přesto, že celý tenhle článek nese silnou stopu redbuttoního DNA, uvědomuju si, že se to beze slov a možná s menší mírou identifikace odehrává i ve firmách a týmech. Možná je to ten moment, kdy se dostaneme do situace “nesouhlasím s Tebou” a ve firmách můžou vznikat třaskavé plochy. Často totiž není čas přemýšlet nad vazbami a souvislostmi. Člověka (nebo tým) si snadno dáme do kategorie “hroznej blbec”, než abychom prozkoumali, že náš nesoulad / konflikt je, vlastně zcela přirozeně, daný pouze různými zájmy a rolemi než tím, že je někdo “hroznej”.

Před pár týdny jsem psala o tom, jak přijímáme nové členy do sítě. Občas vidím, že si nějaký člen láme hlavu, jestli může a má někoho podpořit, když ho zná jen z doslechu nebo naopak nepodpořit, když má třeba divné mravenčení v břiše, a zároveň nemá vážný důvod proč říct “ne”.

Máme k sobě defaultně nastavený stav "důvěřuju"

Díky tomu jsem si všimla, že v síti funguje stav, který bych nazvala “zkratka k důvěře”. I když jsme se vzájemně často ani nepotkali, nespolupracovali, máme k sobě vzájemně vyšší míru důvěru, než je minimálně v české kotlině obvyklé. Je to, jako když se dobrého kámoše ptáte, koho by vám doporučil na …... třeba tvorbu web (já Martina Hakla a jeho tým Solidpixels nebo třeba Jakuba Jarabicu a jeho Blueweb ..členové RB jak jinak) …. a vy mu plně důvěřujete, že vás zná a doporučí někoho, kdo k vám sedí a za koho by dal ruku do ohně.

I když jsme různí, propojuje nás stejná myšlenka

Při jedné takové diskusi o novém členovi se mi najednou nakreslili před očima firewally. Ano, opravdu tahle zkratka důvěry funguje. A (nebo ale) i my v síti jsme lidi. Nejsme sekta dokonalých nadtvorů????. Máme své osobní sympatie, jsme různé (a mnohdy velmi výrazné) osobnosti a s někým si sedíme víc a s někým méně. Názorově, postojově, hodnotově ale třeba i expertně. To, co nás spojuje, je myšlenka o lepším česko-slovenském prostoru, který chceme kultivovat skrze firmy. A každý máme svou cestu.

První firewall se zavírá, když neladí společné tvoření

To nejvíc, co členové můžou v síti získat, je spolupráce. Trochu výstižnější slovo je asi spolutvorba. A protože jsme různí, sem tam se v minulosti stalo (a v budoucnosti se jistě stane), že společné tvoření nebo projekt nezafungoval. V průběhu let tak mezi sebou pár lidí tenhle firewall uzavřelo. Velká míra otevřenosti a důvěry se o kousek zmenšila. Neznamená to, že je někdo horší a jiný lepší. Jen některé energie se doplňují a jiné se negují nebo třaskají.

Firewall dva je zavřen, když naše zkušenosti neladí s kompetencemi

To, že mi někdo nesedí lidsky nebo máme jiné způsoby práce ale neznamená, že se vzájemně neuznáváme profesně. Nemusím spolupracovat, ale můžu doporučovat.

Ale zažila jsem i vyjádření podobné těmto: “Děláš věci způsobem, který v mém světě nefunguje.” Ale jako jsme každý jiný v síti, jsou jiní i naši klienti. Jsou v různých situacích a potřebují různé přístupy, různé kompetence. K tomu všemu se jejich potřeby proměňují v čase. Tak jako život sám.

Pokud neuznávám něčí přístup a systém práce, zavřel se mi pomyslný druhý firewall zkratky důvěry a nedoporučuju ho. Stále to neznamená, že já dělám věci správně a on špatně. Na to je svět moc barevný. Co zůstává (nebo se o to alespoň hodně snažíme) je vzájemný respekt.

Firewall 3 tedy úplné uzavření důvěry

Nastává naštěstí zřídka. Tady nám funguje skvěle mechanismus, který zobrazuje Frank (= nástroj na organizační analýzu). Pokud se ztrácí mezi více jednotlivci důvěra, radost ze spolutvoření, ochota doporučovat, člověk vidí, jak se jeho “bublinka” pohybuje ze středu sítě k jejímu okraji. Ztrácí propojení. A časem ze sítě odejde sám. Na to, jak využíváme Franka v síti se dozvíte příští týden.

To, co mě zajímá je, jestli vědomě rozlišujete a jak řešíte v týmech nebo mezi týmy ztrátu důvěry vy?

Nepřehlédněte

#Tip 10 - Společně nezastihnutelní

PŘIPOJENÍ

Podpora Gigafactory je jako léčit rakovinu kůže indulonou

PROUD