Soňa Klepek Jonášová: O rodácích, mateřské a chytrých ESG radách

Soňa dělá asi tisíc věcí. Vydává třeba skvělý newsletter Za zraky, ve kterém otevírá témata, která nejsou moc viditelná. „Za zraky odebírá už 3300 lidí a já jeho prostřednictvím můžu posílat do komunity zajímavé příklady ESG praxe. Teď jsem k němu začala nahrávat i podcasty, protože některá témata je třeba dovysvětlit v širším kontextu,“ vysvětluje Soňa, která před deseti lety založila Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN) a předloni Český cirkulární hotspot, a mezi tím se podílela na vzniku platforem Pale Blue Dot a Změna k lepšímu nebo portálu Xflow.cz. 

Zpátky domů 
Během mateřské se nejznámější česká propagátorka cirkulární ekonomiky a udržitelnosti také vrátila víc ke kořenům, respektive do rodných Nyklovic na Vysočině. Původně sem z Prahy jezdila jednou za měsíc, po narození syna ji to začalo táhnout zpátky častěji.  

„Měla jsem jasno v tom, že chci syna vychovávat napůl ve městě a napůl na vesnici, aby měl od všeho to důležité. Na té vesnici hlavně proto, že pro život je extrémně důležitý sociální kapitál a lidské vazby. Vím to podle sebe, mě takovýto život a raná léta v malé komunitě formovaly po zbytek života.“ 

Její mateřská se zároveň sešla s kandidaturou jejího mladšího bratra do nyklovického zastupitelstva. Bratr se stal starostou a přemýšlel, jak zvládnout dvě důležité akce: výročí k založení místního hasičského sboru a sraz rodáků, který se tu organizuje jednou za deset nebo dvacet let.

„Od začátku jsem se ho snažila podporovat a slíbila mu, že se společně pokusíme rozdmýchat místní komunitu. Po pandemických letech to totiž šlo jen velmi pomalu.“ 

Nejzapálenější rodák? Náš dědeček! 
Ne každý starosta se může pochlubit sestrou, která s lehkostí organizuje konference pro stovky lidí a dokáže strhnout davy. Ondřej Jonáš ovšem ano.

„Mám zkušenost, že když se člověk do něčeho vrhne, začnou se nabalovat ostatní a vznikne ta správná energie. Bylo by mi líto, kdyby se sraz rodáků neuskutečnil jen proto, že na to nemám čas. Navíc náš dědeček je jedním ze dvou nejstarších obyvatel Nyklovic a já jsem věděla, že svým vyprávěním a vzpomínkami může udělat radost i ostatním.“ 

S bratrem oslovili co nejvíce pamětníků, místní dámy poprosili o napečení sladkého pohoštění, do příprav zahrnuli všechny dobrovolné hasiče a samozřejmě i maminky s dětmi, které se postaraly o kulturní program. Zapojilo se zhruba 50 místních z celkových 170 a vznikla i panelová výstava fotek, která mile propojila historii se současností.  

„Po srazu mi pár lidí řeklo, že by si to chtěli ještě v klidu prohlédnout a pročíst znovu. Udělali jsme proto improvizované setkání s dalšími pamětníky, kam přišlo asi 30 lidí. Seděli jsme všichni u jednoho stolu a povídali si, jak se v obci žilo.“