Václav Smil na skok v Praze, objevená Lathraea squamaria a nově otevřená "cirkulární poradna"

Václav Smil v Praze a emoce kolem jeho návštěvy

Docela zajímavé emoce vzbudila návštěva celosvětově známého profesora Václava Smila v Praze. Čecho-kanaďan, jehož knihy aktivně doporučuje například Bill Gates při své návštěvě přednášel i na Univerzita Karlova. A to při příležitosti ocenění medailí za celoživotní práci. Sama jsem se o akci dozvěděla naprosto náhodou v emailu o zrušení semináře z důvodu této ceremonie. Proto jsem přeorganizovala celý den a na přednášku vyrazila i s mým mužem Cyril Klepek, se kterým jeho knihy čteme, práci sledujeme a necháváme se jí inspirovat. Nemá to tak ale každý. Profesor Smil budí respekt i despekt. A to i kvůli svým názorům na aktivismus, jadernou energetiku, unáhlené kroky Evropy nebo jiná, komplexní témata. Dovolte mi ale pozvat Vás do diskuze pod příspěvek, díky kterému se o jeho přednášce dozvěděla třeba Tereza Ordóñez nebo Tadeáš Kula. Tadeáš mi k ní napsal: "Dlouho jsem chtěl Václava Smila slyšet naživo a potvrdil se mi názor, že jde na dřeň s fakty o fungování dnešního světa. Velmi jednoduchou cestou challenguje jakékoliv myšlení, které nevychází z naprostých základů logiky. Pro mě je to svěží vzduch ve snílkovských myšlenkách, které okolo sebe občas slyšíme v tématech kterým se věnuje." O fakta na přednášce nebyla nouze. Ať už jsme rozebírali (ne)smysluplnost umísťování solárních panelů v dílčích geografických podmínkách, kdy například Evropa v mnoha oblastech jde na naprostou mez s jejich efektivností, když je staví v místech kde svítí sporadicky nebo když upozorňoval na obrovské množství materiálů od železobetonových konstrukcí po kombinované slitiny plastů a jiných materiálů pro vrtule větrných elektráren. Profesor se na všechno dívá optikou celého životního cyklu a to od energie použité pro těžbu zdrojů, po jejich zpracování a přepravu - nejen na "zelenost" jejich provozu. Stejná pasáž utkvěla v paměti i Tereza: "Určitě bych vypíchla jeho závěrečné poselství – učit děti přírodním vědám, protože dnes ekoaktivistům (používám jeho terminologii????) chybí odbornost a kontext – viz větrná energie, kterou nazývá energií fosilní s ohledem na spotřebu materiálu pro výstavbu takové elektrárny. Na Václavu Smilovi se mi hodně líbí to, že nedává plané naděje, co se odklonu od spotřeby fosilních paliv týká, na druhou stranu říká, že cesta ke snížení dopadů klimatických změn existuje, pokud bychom všichni o něco ubrali na spotřebě (na co velký auta a každý den maso…) a navíc by se to nemuselo nějak zásadně projevit na našem pohodlí." K tématu najdete moje komentáře a to, co si sama odnáším z přednášky v tomto příspěvku.

Appka, se kterou budete zase o krok blíž i přírodě

Sice za Vás ten krok neudělá (chválabohu!), ale pomůže Vám přírodě porozumět. Velké díky patří Radmila Svobodová za tip na PlantNet. Při výšlapu na sněžku jsem si všimla zvláštní rostliny, kterou jsem nedokázala identifikovat (a takových je většina, což mě vždycky mrzí). Proto jsem po návratu využila sílu sítí (tentokrát Instagram, kde mám pár zkušených botaniků) a mezi 9 správnými (wow, někteří lidi jsou fakt machři! a patří mezi ně třeba Oldrich Hudecek) odpověďmi byl i tento tip. Ačkoliv si nestahuji do telefonu jen tak něco, tak PlantNet zůstává na TOP listu. Obratem dostanete odpovědi na nejzvídavější otázky a já si ověřila, že ani Podbílek šupinatý nezůstává aplikaci neznámý. Od té doby ji používám na týdenní bázi a připadnu si tak zase o kousek blíž poznání přírody. Ruku na srdce - kolik Vás ze zorientuje v nejznámnějších českých značkách a nejběžnějších místních stromech? Nemáte to také tak, že značky poznáte celkem bezpečně, ale u stromů už začíná tuhnout úsměv na tváři?