Brain&Breakfast s Danielem Krištofem: Skončíme na pracáku?

Český pracovní trh prochází proměnou a do jejího středu se dostává člověk, který tomu dobře rozumí z více směrů. Daniel Krištof, současný generální ředitel Úřadu práce ČR, nevstoupil do veřejné služby jako úředník, ale jako odborník na fungování organizací, lidské chování a krizové situace.

Vystudoval psychologii práce a organizace a klinickou psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde také získal doktorát. Prošel psychoterapeutickým výcvikem i výcvikem krizové intervence. Deset let pracoval v konzultační společnosti Deloitte, kde se věnoval transformacím velkých firem. Následně působil v top managementu ČEZ Prodej, České spořitelny a Direct pojišťovny. Vedl ČEZ Akademii, která s pomocí odborníků učila domácnosti lépe pracovat s energiemi.

Když v roce 2023 nastoupil do čela Úřadu práce, zaměřil se na modernizaci a digitalizaci největší pomáhající organizace v zemi. Úřad práce má pod jeho vedením tři hlavní úkoly: pomoci lidem najít dobrou práci, zlepšit jejich perspektivu vydělávat více a být oporou v těžkých životních situacích.

Rok 2024 už ukázal, že změny mají dopad. Přes ÚP si novou práci našlo více než 330 tisíc lidí, u kritických dávek se daří vyřídit 90 % žádostí do 30 dnů. a úspěšně se rozvíjí digitální vzdělávání, které má skutečný dopad na pracovní uplatnění.

Co o českém trhu práce říkají data

Česko má dlouhodobě velmi nízkou nezaměstnanost – kolem 4 %. Na první pohled to vypadá dobře, ale pod povrchem se rozevírají nůžky mezi tím, koho firmy hledají, a tím, kdo práci ztrácí.

Rostoucí poptávka směřuje k lidem s vyšší kvalifikací, schopnostmi v IT a dobrými technickými znalostmi. Zájem o málo kvalifikované pozice naopak klesá. Firmy jsou přitom připravené za kvalifikovanou práci zaplatit více, protože růst mezd dnes nejrychleji přichází při změně zaměstnání.

Podle dlouhodobých dat existuje několik faktorů, které výrazně zvyšují riziko, že člověk na ÚP zůstane déle než devět měsíců. Patří mezi ně dlouhodobá nezaměstnanost v minulosti, nízká kvalifikace, slabá pracovní historie, vyšší věk, absence řidičského průkazu nebo digitální negramotnost. Výzkumy ukazují, že část těchto faktorů lze ovlivnit cíleným vzděláváním.

Muži, ženy a realita hledání práce

Nezaměstnanost je u mužů nižší a rychleji reaguje na sezonní práce. U žen je situace složitější – pohlaví samo o sobě je jedním z nejsilnějších prediktorů toho, že si člověk do devíti měsíců práci nenajde. To souvisí s přerušením kariéry, nižší flexibilitou i pomalejším návratem na trh práce.

Lidé, kteří pracovali dlouhé roky u jednoho zaměstnavatele, dnes často potřebují úplně základní pracovní poradenství. Pro mnoho z nich je důležitá i prostá lidská podpora a vědomí, že v podobné situaci nejsou sami.

Technologické revoluce a co z nich plyne

Historie ukazuje, že velké technologické změny vždy přepsaly pravidla hry.

• Průmyslová revoluce otevřela cestu k úspěchu lidem, kteří se rychle adaptovali.
• Internetová revoluce naopak přinesla silnou koncentraci bohatství.
• Umělá inteligence může pokračovat stejným směrem, ale zároveň dokáže některým lidem snižovat bariéry, které by dříve nepřekonali.

V době stability se specializace vyplácí. V době změn se výhody specializace snižují. Klíčovou schopností je adaptace.

Kde se rozhoduje o budoucnosti: vzdělávání

Data jasně ukazují rozdíly mezi obory a stupni vzdělání. Riziko dlouhodobé nezaměstnanosti je nejvyšší u lidí se základním vzděláním – až 37 %. Oproti tomu středoškolské obory s maturitou, odborné výuční obory a vyšší odborné vzdělání výrazně zlepšují pozici člověka na trhu práce. Absolventi vysokých škol mají riziko dlouhodobé nezaměstnanosti minimální, i když nakonec někdy nepracují v oboru.

Technické obory přinášejí v průměru o 20 % vyšší mzdy, zatímco sociální obory stagnují nebo mírně klesají. Přesto se lidé s nízkým vzděláním dalšího vzdělávání účastní nejméně, i když právě oni mohou rekvalifikací získat až dvojnásobný plat.

ÚP se proto zaměřil na rozvoj digitální gramotnosti, otevírá 70 center po celé republice a připravuje nástroje, které lidem pomohou například vytvořit životopis, který zaujme.

Kurzy, které mají měnit životy

Program Jsem v kurzu ukázal, že i lidé, kteří se dříve vzdělávání obávali, jsou schopni udělat první krok. Pro mnohé to není jen o konkrétní odbornosti, ale i o tom, že se poprvé setkají s lidmi mimo svou bublinu a získají odvahu pokračovat dál.

Ve druhé vlně programu budou mít firmy povinnost natáčet videa, která lidem ukážou, co přesně kurz obsahuje, aby se nebáli časové náročnosti ani rizika nedokončení.

Regiony, které se rozcházejí

Česko se podle zaměstnanosti dělí na tři oblasti:

• Prahu, ta nabízí nejvíce příležitostí,
• strukturálně postižené regiony (Ústecký, Karlovarský, Moravskoslezský kraj)
• a zbytek republiky, kde trh funguje relativně stabilně.

Co bude dál

Umělá inteligence mění pracovní svět rychleji, než jsme zvyklí. Kdo se ji naučí používat, získá výhodu. Kdo se ji neučí, riskuje, že zůstane pozadu. Pokud nechceme, aby se část společnosti propadla do trvalé chudoby, musí být vzdělávání dostupné všem, zejména lidem s nízkou kvalifikací.

Poslední krok ale nemůže přijít ze strany státu. Data ukazují, že největší roli často hraje někdo z okolí – člověk, který dodá odvahu ke změně a k dalšímu vzdělávání..

Závěr

Český trh práce se mění, a to rychle. Nejohroženější nejsou ti, kteří práci ztratí, ale ti, kdo se neumí nebo neodváží přizpůsobit. Dobrá zpráva je, že spousta faktorů, které zvyšují riziko dlouhodobé nezaměstnanosti, je řešitelných – rekvalifikací, digitální gramotností, vzděláním nebo i zdánlivou maličkostí, jako je řidičský průkaz.

Příští roky rozhodnou o tom, kdo bude prosperovat a kdo se propadne. Kdo se přizpůsobí, má šanci obstát i v době, kdy se pracovní trh mění rychleji než kdy dřív.

Zaujalo?

Užijte si záznam či poslech a přijďte na další snídani. Těšíme se!

Kam dál?