Z deníku komuniťačky v Red Buttonu - listopad 2023

Listopadový deník je o očekáváních. Konkrétně o tom, s čím se setkávám na kafíčkách, procházkách a setkáních se členy sítě. A taky o tom jak a proč se vnímání může časem měnit…

S trochou patosu se dá říct, že s očekáváními vše stojí a padá. Protože jestli se očekávání podaří naplnit do velké míry definuje spokojenost a dojem, který si jednotlivec odnáší. Ať už se jedná o film, divadlo, koncert, vzdělávací kurz, setkání s kamarády, nebo právě fungování v síti.

Právě proto je důležité očekávání nejen znát a pracovat s nimi, ale hlavně je také dobře nastavovat = dopředu komunikovat, co je možné očekávat a co nikoliv, aby se mohl člověk sám rozhodnout, zda XYZ je pro něj. Tzn. přenášet autonomii (možnost sám se rozhodnout) na daného člověka.

Síť, ne komunita

Na začátek drobná upřesňující odbočka... Red Button je síť, ne komunita. (Jedno z očekávání, které je potřeba nastavit.) Přijde mi, že se tyto dva pojmy občas volně zaměňují. Síť totiž není komunita (a ano, já tak v celém důsledku nejsem komuniťačka v běžném smyslu pojmu) - její záběr je širší než u komunity. Ale zároveň v ní mohou vznikat/existovat různé komunity.*

A co je tedy síť? Představit si to můžete jako tu pavoučí. Jednotlivé “uzly” jsou členové a mezi nimi putují impulzy - ať už jsou to informace, pomoc, rada, podpora, businessová příležitost, atp. Pokud někdo vyšle impulz (vykopne událost, nabídku, dotaz), přenáší se otřesy dále a také se vrací (s reakcí o ne/účasti, přihlášením se k nabídce, odpovědí). **

Komunita většinou vzniká nad konkrétním tématem, či oblastí, ve které lidé chtějí sdílet, radit se a diskutovat. V síti takových témat a oblastí může být řada a mohou se prolínat, skládat dohromady v celky, nebo inspirovat a ukazovat nový pohled - za předpokladu, že všichni fungují síťově (podílejí se na fungování sítě a chtějí sdílet). Je možné se na věci dívat (a inspirovat) se interdisciplinárně = napříč oblastmi a tématy. Aby to celé fungovalo, tak musí fungovat společné dohody a hodnoty - ale do toho teď zabrušovat nebudu.

Pokud někdo přichází s očekáváním úzce provázané komunity, nebude v Red Buttonu spokojený. A že je těžké se zorientovat a uchytit v celém síťovém systému víme. I kvůli tomu vznikl institut buddyho, který má vstup ulehčit. Plus onboarding, který pomáhá nastavovat správná očekávání.

Očekávání od bytí v síti

Když jsem v únoru naskakovala, byl tohle můj největší quest - zjistit, jak síť vnímají její členové a co by od ní potřebovali. Čím by chtěli, aby pro ně byla (případně už i je). Odpovědi jsou samozřejmě každá mírně jiná, ale podobné rysy či trendy se vysledovat dají.

Dovolím si pro ilustraci uvést aspoň pár z nich:

• parta kamarádů,
• zajímaví a inspirativní lidé,
• místo, kam si můžu sáhnout pro podporu/pomoc/radu a dostanu ji,
• inspirace a sdílení,
• bezpečné místo, kde nemusím “tancovat” po povrchu, ale můžeme jít společně rovnou do hloubky, ačkoli se ne vždy úplně známe => protože nové členy nominují ostatní členové, kteří je znají a s klidným svědomím umí říci, že sem patří,
• podpora společné myšlenky (evoluce firem tak, aby pozitivně ovlivňovaly celou společnost),
• příležitost pro můj business.

Přijde mi, že výše zmíněná očekávání jsou více, či méně pokrytá. Otázkou jen je, zda dostatečně podle představ dané/ho členky/člena.