Začarovaný kruh stagnace Česka

Čína má v provozu síť 25 tisíc kilometrů vysokorychlostních tratí a v letošním roce přidá dalších 3.200 km. Maroko otevřelo první vysokorychlostní trať v Africe na rychlost 320 km v hodině. Hyperloop bude jezdit za deset let. Bohužel ne v Brně, ale v Indii. Dříve vysmívané Polsko má už dvakrát větší dálniční síť než Česko a bez dlouhodobě neopravených propadlin dálnice v uhelné oblasti.

Ve výčtu oblastí, kde Česku už dávno ujel vlak bychom mohli pokračovat opravdu velmi dlouho. Minulý rok jsme postavili cca 4 km nové dálnice, o vysokorychlostní železnici si můžeme jen nechat zdát. Zatímco v Číně postavili nové nádraží pro vysokorychlostní železniční stanici za pouhých 9 hodin, my budeme mít možná první jakési koncepce pro vysokorychlostní železniční sítě, tj. pouhé sny na papíře, za řadu let.

Myšlenky bez realizace jsou pouhá halucinace.

Česko promarnilo svou příležitost dostat se do špičky vyspělých zemí a navázat na úspěšnou historii hospodářsky vyspělé první republiky. Závislá ekonomika Česka je odvozená primárně od ekonomiky německé, nejsme autonomní zemí a je v tomto smyslu úplně jedno, zda jsme či nejsme členy EU, tak jako tak budeme primárně jen subdodavateli pro vyspělé ekonomiky. Česko je zemí tisíců subdodavatelů, máme malou přidanou hodnotu, nízké mzdy, málo odborně vzdělanou pracovní sílu, obrovské množství pracovních míst je určeno pro nekvalifikované či málo kvalifikované pracovníky, mačkače tlačítek. Dříve rozvojové země jsou na tom již lépe než východoevropská zemička bez vize, bez strategie, bez národního zájmu.

Proč bylo směřování průmyslu v České republice po roce 1992 doslova trestuhodné a neuvěřitelně hloupé?

Místo toho, abychom podporovali konkurenceschopné podniky s vlastními produkty, vlastním vývojem a výzkumem, stala se místo toho řada podniků pouhými subdodavateli zahraniční konkurence, místo budování konkurenceschopnosti je řada českých podniků submisivním dodavatelem svého dřívějšího konkurenta, nebo jen novou submisivní montovnou. Nejdříve jsme ztratili schopnosti vyvíjet, vyrábět a dodávat finální produkty, a tím došlo k faktické likvidaci řady profesí. Následně jsme začali ztrácet i řemeslný um, což bylo cíleně podpořeno úpadkem odborného školství. Ranou z milosti jsou pak současná prohlášení některých politiků, že učňovské školství už vlastně nebudeme potřebovat, protože všude budou nové technologie. Jistě, proč taky ty rakouské či německé učňáky ty technologie již dávno mají a my ne? Protože české montovny nepotřebují drahou a kvalifikovanou pracovní sílu, stačí jim ta nekvalifikovaná, tak proč by investovaly do duálního vzdělávání a do lepšího vzdělání svých zaměstnanců, jen by pak ti odborně vzdělaní pracovníci chtěli vyšší platy, a to je nežádoucí pro české montovny s mizivou přidanou hodnotou.

Žádný Průmysl 4.0, nýbrž Průmysl 4%

Průmysl 4.0 je marketingová kampaň pro německý průmysl, to nemá téměř nic společného s akcelerujícím nástupem moderních technologií, který probíhá již desítky let a roste exponenciálním tempem. Nemá to příliš společného ani českým průmyslem, ten má svou strategii Průmysl 4%. České montovny pracují obvykle s marží kolem 4%, která je pro finanční úřady akceptovatelná v rámci zákona o transferových cenách, zbytek přidané hodnoty se převádí do zahraničních centrál, a i z toho zbytku pak vyplatí české montovny obrovské dividendy do těchto centrál. Měřit výkonnost země přes HDP (hrubý domácí produkt) tak přestalo mít smysl, protože jej tvoří z velké části zahraniční firmy. My se musíme orientovat na zvyšování HNP (hrubého národního produktu), který je tvořen českými firmami. Všechny vyspělé země mají HNP výrazně vyšší než HDP, ty rozvojové země jako Česko to mají přesně naopak. Vláda, která nebude zvyšovat HNP, by měla být ze zákona odvolána.

Jak z toho ven?

Prvním krokem musí být podpora českých firem s vlastním finálním produktem. Je potřeba zcela zastavit nesmyslné vládní pobídky montovnám či pobočkám zahraničních koncernů, které nadále i přes plané sliby pokračují. Je mnohem lepší nedávat žádné pobídky než takto plýtvat veřejnými penězi na dalším prohlubování závislosti naší ekonomiky na těch okolních. Druhým krokem musí být otočení investic státu do výzkumu, místo dnešního podílu 25% do aplikovaného výzkumu to otočit přesně naopak, 75% investic do aplikovaného výzkumu a ten zbytek do základního. Výzkum dělá z peněz znalosti, znalosti dělají inovace a inovace dělají peníze. Dále je nutná podpora odborného vzdělávání v uceleném pilíři celoživotního vzdělávání, od předškolního odborného vzdělávání až po to vysokoškolské. Lidský um dělá řemeslo, a zároveň řemeslo není novým technologiím na překážku, právě naopak, dobré řemeslo se již bez nových technologií neobejde. Sdílená centra nových technologií jsou tak možnou cestou, jak odbornému vzdělávání opět vrátit smysl.

A ještě jedna věc.

Po staletí platí nepřekonaný princip – řemeslník se má vždy lépe než nádeník!

Nepřehlédněte

Najlepší dizajnér je Stvoriteľ

Jak najít a ověřit smysluplné nápady

O roli korporací, interní motivaci i životě v sítích

#9 HOTCAST Filipa Dřímalky: Erika Vorlová

Digitální podnik budoucnosti, 4. část

#8 HOTCAST Filipa Dřímalky: Rudolf Urbánek

Digitální podnik budoucnosti, 3. část

Nahoře je člověk sám a nejvíc tam fouká… aneb proč založit správní radu

Digitální podnik budoucnosti, 2. část

#7 HOTCAST Filipa Dřímalky: Jiří Mizera

Digitální podnik budoucnosti, 1. část

Proč selhávají startupy v marketingu?

#6 HOTCAST Filipa Dřímalky: Kamil Rataj

O principech svobodné firmy se 70 % hendikepovaných

#5 HOTCAST Filipa Dřímalky: Magda Pořízková

O životě v korporacích a firemní kultuře

O digitální transformaci a vyšších maržích

#4 HOTCAST Filipa Dřímalky: Petr Beneš

Forbes Insider: Jak napravit vztahy mezi znepřátelenými kolegy z exekutivy?

Forbes Insider: Jak mám kontrolovat, že zaměstnanci v mé výrobní firmě odvádějí svou práci dobře?

#3 HOTCAST Filipa Dřímalky: Daniel Čapek

Forbes Insider: Jak ve firmě zavést flexibilní pracovní podmínky?

Leoš Jiřele: Proč řídím průmyslové družstvo svobodně a jak se inspiruju Baťou?

Jiří Filemon Fabián: Podcast o decentralizovaných týmech

Projekty ze života: Petr „Jezevec“ Pouchlý / Court of Moravia

ArtBees startuje svůj 3. cyklus kurzů pro začínající podnikatelky

Rozhovor Jána Košturiaka pro MM Spektrum: Připravme se na budoucnost

5 tipů, jak na digitální kulturu ve vaší firmě

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí, část 6.

Jak se z přepracovaného mikromanažera stal ředitel přinášející pozitivní energii

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí, část 5.

Případovka solidpixels.: Realizace webu pro UP21

Ekonomické zpomalení na obzoru. Záchranným kruhem může být cirkulární ekonomika

Nový podnikatel se smysluplným byznysem je výstup Outboxers

Forbes Insider: Jak motivovat lidi v době, kdy se firmě nedaří?

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí, část 4.

Úspěšná strategie: Znamená to být nejlepší, nebo odlišný? | Napněte plachty #001

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí, část 3.

Umělá inteligence vytvoří nové pracovní příležitosti a každoročně navýší světové HDP o 1,2 procenta

Stroje nás nahradí tam, kde jim nemůžeme konkurovat

Rozhovor: Jak pracuje Petr Pouchlý AKA Jezevec, kapitán svobodné firmy Court of Moravia

Průměrnost versus excelence

Play priority poker

Petr Beneš: Co Vy na to pane Švarc?

Filip Dřímalka: Od stařičkého notebooku ke korporátním konzultacím

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí, část 2.

Filip Dřímalka: Digitální transformace začíná digitálně schopnými lidmi

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí, část 1.

Filip Dřímalka: IT bylo dříve dominantou IT oddělení, dnes je každý ajťák.

Filip Dřímalka: Digitalizace je prostředek k dosahování lepších výkonů

Jak jsme (ne)zlepšili mezilidské vztahy

Lukáš Kružberský: Bez Romana Stupky by dneska Red Media možná vůbec nebyla

Jed prosperity: Suroviny a dotace

Petr Skondrojanis: Skvělým firmám pomáhám být ještě lepší

Jak na rozjezd firmy

Fixní kontrakt a vývoj? Recept na selhání

7 problémů rostoucích firem a jejich řešení

Vykašlete se na dojmologii. Klíčové je ověřit nápad u koncového zákazníka

Roman Stupka: Chcete změnit svou firmu k lepšímu? Pak musíte nejdřív změnit sebe

Královna Koloběžka – Řízení obchodu „napůl“?

Martin Ruman: Snažit se makat stále tvrději je nesmysl. Jde o to pracovat chytřeji

6 kroků jak jen nečekat a začít s aktivním obchodem

Václav Lavička: Odhalím tahouny vašeho týmu

Dalibor Pulkert: O odvaze pustit se do vlastního podnikání a posouvání společnosti