Máte (pracovní) bokovku? ... Nebojte se ji přiznat!

Dnešní blog jsem věnovala všem pracovním vedlejšákům, projektíkům, pilotním pokusům, bokovkám… zkrátka je o všech projektech, do kterých se pouštíme po večerech, o víkendech tj. po naší práci, která nám platí složenky… Pojďme se mrknout na to, co nám to přináší, jaké benefity můžeme takovou aktivitou získat a proč má tento fenomén čím dál větší důležitost na současném trhu práce.

Věřím, že na konci povídání najde každý z vás motivaci a konkrétní inspiraci, proč se do něčeho podobného paralelně při současné práci pustit taky, ať jste na volné noze, zaměstnanec nováček, či zkušený korporátní manažer, nebo třeba řídíte vlastní neziskovku! Realizaci vlastního side projektu totiž doporučuje 10 z 10ti kariérových koučů :)

Nejprve lehce k terminologii (aby bylo jasno :) V češtině nemáme, vedle výše uvedených hovorových a trochu pejorativních výrazů (bokovka, vedlejšák, …), žádný extra ustálený výraz pro to, co se v angličtině nejčastěji nazývá „side project“. Tento termín můžeme zaslechnout třeba u muzikantů, nebo v dnešní době možná ještě víc v terminologii vývojářů (na to téma najdete fakt spoustu inspirativních odkazů, stačí zagooglit). Ve španělštině je používaný pojem pro toto podle mě ještě trochu výstižnější: „proyecto paralel“ = paralelní projekt.

Nicméně já zůstanu nakonec u toho ne úplně pěkného anglo-českého „side projektu“ - takže prosím vás, jazykové puristy, o toleranci. Případně posílejte návrhy překladu, které vítam :)

Co to tedy „side projektu“ přesně je? Jak už jsem nastínila v úvodu, jde o aktivitu, do které se pouštíme paralelně se stávající prací. Může to být experiment v rámci naší současné práce, pokud ušetříte čas, či vám ho šéf na tyto pokusy přímo dedikuje (asi známe všichni slavných, a zároveň kontroverzních, 20 % v Google). Nebo je to něco, co opravdu děláme sami zcela dobrovolně po práci, po škole, mimo váš současný core-business. Je to zároveň něco, co zpravidla „nemůžeme dostat z hlavy“, protože je to založeno na naší čisté potřebě tvořit, zkoušet, zkoumat, něco, co stojí na našich vášních, zájmech a dovednostech.

Jak se pak náš „side projektu“ liší od pouhého koníčku či vzdělávání? Jednoduše a zkrátka má parametry projektu. Tj. aktivity neděláme nahodile či pouhou formou zkoušení bez cíle. Ale máme v hlavě (ideálně pak také na papíru či v nějakém projektovém nástroji) představu konkrétního výsledku, kroky, které k němu vedou, harmonogram, náklady (časové, lidské, finanční).

KDE VZÍT NA „SIDE PROJEKT“ NÁPAD?

Abych byla konkrétní a dokázali jsme si představit ten rozsah a pestrost tohoto typu projektů, tak tady je tedy pár tipů z praxe mých klientů, kolegů, kamarádů:

Výše uvedené „pracovní bokovky“ znám a sleduji od začátku. Většina jsou to moje srdcovky a já je ráda, jen tak z radosti z cízího úspěchu, podporuji a propaguji dál. Tyto zmiňované projekty stále běží a nadšenci, co je založili, je dál rozvíjí. Často si navíc mezi sebou, mezi lidmi s podobnou zkušeností se „side projekty“, sdílíme zkušenosti (radosti i strasti:), jak se nám ty naše aktivitky v čase vyvíjejí. Některé z nich zůstaly a zůstanou vedlejšáky pro radost. Některé pro přivýdělek, některé se proměnili nakonec v hlavní pracovní náplň.

Co ale mají tyto projekty shodné, je ta už výše zmíněná potřeba tvořit, zkoušet, rozvíjet systematičtěji nějaký svůj zájem.

Ať už je blízký, nebo totálně vzdálený vaší stávající práci, která vás živí.

Pro někoho je rozjíždění takovýchto „side projekty“ naprostou přirozeností. Pro někoho je těžké udělat první krok. Dávám zde tedy k dispozici tipy, kde se poohlédnout po inspiraci:

  • zkuste se podívat, na témata, která vás baví komentovat na Insta, Facebooku, LinkedIn … jaké oblasti přitahují vaši pozornost, když to zrovna nemáte befelem od šéfa? … je to ekologie, lidská práva, kultura nebo vás prostě baví vše kolem horských kol, programování robotů, nebo tvoření hraček pro děti?
  • od kratšího komentování se můžete jednoduše posunout třeba k delšímu blogovému formátu... a uvidíte kam, vás téma povede dál
  • nebo to můžete vzít z druhé strany (offline svět) a začít realizovat, něco, co ovlivní vaše sousedství, nebo vylepší život váš či kamarádů - takto přesně vznikají bottom-up neziskové občanské iniciativy (př. maminky si založí mateřské centrum, protože v okolí žádné není, př. vznikla appka na úklid blízkého okolí, př. založíte stránky pro místní spolek hasičů atp.)
  • pokud vy sami nemáte potřebu něco zakládat, ale baví vás pomáhat a zároveň se chcete na novém side projektu učit: př. zkuste udělat webovku kampaně aktivity místních školáků, která třeba pomáhá sbírat příběhy původních obyvatel Sudet, nebo zkuste nabídnout vašemu oblíbenému útulku pro kočky a psi v sousedství, že jim uděláte analýzu dat, která jim pomůže zefektivnit umísťování mazlíčků do rodin atp.
  • nabídnout dobrovolnickou spolupráci v rámci „side projekty“ samozřejmě nemusíte jen v rámci nezisku - můžete nabídnout něco ve firmě, kde právě pracujete, či ve firmě známých, či ve firmě, která se vám líbí a rádi byste tam v budoucnu pracovali (zvlášť v oblasti inovací př. v online marketingu je prostor na testování, pilotování nových věcí neustále, a to i u větších firem)
  • a pokud ani zde nevidíte cestu, nebo máte ostych se jít zeptat někoho ve vašem okolí, zkuste třeba nějaký kurz (online či offline), který má práci na projektu jako povinný výstup absolventů (př. Digitální akademie Czechitas, výstupní projekty programů pro leadery v sociálním podnikání Spiralis či třeba program Tvoje šance, kde to učíme děcka ve věku 17-21 let)

NA CO SE PŘIPRAVIT ANEB JE TO POŘÁD NAHORU A DOLŮ?

Pokud bych měla dát někomu jen jeden tip k „side projekty“, pak bych to asi shrnula takto: připravte se na radosti i strasti („up & downs“) a berte to tak, že tyto emoční fáze k realizaci patří. Modelově jsem nahodila cca 7 typických fází, na kterých si zároveň reflektuji vlastní „up & downs“ na mém „side projekty“ diJÁře - pracovního sešitu pro self career coaching a životní inventury.

Fáze 1 - mám nápad - hurá, je to boží, nejlepší, jedinečně originální

= fáze „up“, kdy nám nápad nedá spát, do prvního designu se vrháme s nadšením a spoustou energie

= já v roce 2013 > u rodičů na návštěvě, nadšeně si čmárajíc svůj první nápad s názvem „Já“

Fáze 2 - tvorba prvního pretotypu (od radosti k první studené sprše)

= pokud nejsme projektoví sebevrazi a/nebo nemáme přebytek času a peněz navíc, je fajn si vytvořit pretotyp - ať služby či produktu

= já 2014 > tvorba konceptu a následně pretotypu (čistě v ruce kreslený a psaný komplet obsah pracovního sešitu, kopírovaný na domácí kopírce) > a první studená sprcha od okolí typu „hmm, jako zajímavý no...“ :))

Fáze 3 - tvorba prototypu (ze studené sprchy do trochu vlažnější :)

= pokud nás (poměrně častá) studená sprcha po pretotypování neodradila, jdeme o krok dál a investujeme už nejen čas, ale často i první peníze do tvorby prototypu

= já 2015 > „hmm, reakce lidí nic moc, ale mě to baví, a chci si to vytvořit tak, aby mě se to líbilo - jedeme dál“ > začínáme ladit s grafičkou Markétou design a já znovu čerpám (+) energii z vlastní kreativity

Fáze 4 - jeee, mám to, a je to krásný, a funguje to - hurá!

= máme první docela ucházející design appky, která dělá základní věci, co chceme, máme první design knížky, udělali jsme první akci pro kamarády, která se povedla… znáte to - prostě všechny chmury a pochybnosti jsou na chvíli pry

= já 2015 > platím první náklad tisku české verze diJÁře a mám fakt radost, plánuji vyprodání nejdéle do konce roku

Fáze 5 - je to krásný, ale sakra, kdo to prodá?

= znáte to, v tuhle chvíli první zamilovanost (do vašeho nově vytvořeného produktu / služby) tak nějak mizí, protože „ono se to samo neprodá“ > buď tedy v této fázi končíte s uspokojením, že cílem bylo se něco naučit, mít výstup tohoto „“learning by doing“, nebo se rozhodnete jet dál a přesouváte se z fáze tvořivosti do salesu, marketingu

= já 2015/2016 > ok, jakpak se dělá produktový web? … aha, moje fotky z mobilu pro profi promo nejsou úplně to pravé ořechové … aha, jakým způsobem mám prodávat produkt, kde, přes koho? …

Fáze 6 - jee, tak jo, ono to půjde, co dál?

= pohli jste se z mrtvého bodu, prodeje se jakž takž rozhýbaly, zatím vás to třeba neživí, ale dalo vám to naději, že se vám investice minimálně vrátí, a máte možná chutě a) produkt/službu vylepšovat b) rozvíjet dál

= já 2016 > tak jo, nějak to jde, postupně prodávám českou verzi, tak proč neudělat anglickou

= já 2017 > hmm, a třeba ještě verzi proděcka 13 - 23 let - aby se naučila principy career managementu co nejdříve, a v dospělosti už nemusela „objevovat kolo“

= já 2018 > jé, kamarádovi kouči z Mexika se to líbí - pojďme udělat verzi španělskoua zkusit trh Latinské Ameriky (a tady sem se vrátila dost rychle do fáze 5 „jak se to tu sakra prodává“ :)

= já 2018 > pojďme zkusit prodávat pdf download (CZ / EN) - schválně, co se stane:)

Fáze 7 - prostě mě baví si hrát…

= berete tvorbu „side projektů“” jako cestu, trochu jako životní styl, ano - chcete vidět průběžné dílčí výsledky, nechcete být v červených číslech, ale proces je pro vás stejně důležitý jako výsledek… a tak dál inovujete, vymýšlíte - ať produkt/službu stávající, nebo se pustíte do něčeho dalšího

= já 2019 > Markéto, pojď zkusit interaktivní pdf, jo a taky verzi pro Kindle, … a Andy, jak bych mohla lépe zpracovat videa, a zlepšit online prodeje, … a třeba někdy konečně začnu práci na slibované aplikaci… kdo ví, nicméně cesta je cíl, takže jdeme dál

JEŠTĚ NEŽ OPRAVDU ZAČNEME…

Do „side projektů“, které vznikají z nadšení a chuti tvořit, často nainvestujeme spoustu času (fakt spoooustu - př. v mém případě jsou to stovky hodin, a to jsem to na začátku netrekovala poctivě). A investujeme také často i dost financí (v mém případě o řád víc, než jsem původně myslela). A málokdy máme, i přes všechno plánování, reálnou představu, kam přesně se projekt bude ubírat. Netušíme, co vše budeme muset překonat, na co narazíme, co vše nakonec fakt budeme řešit.

Jak během realizace projektu přijdou nečekané situace (nemusí to být vždycky přímo problémy), tak často začneme pochybovat... zda to má cenu … zda to dokončit … zda to k něčemu někomu bude … zda to někoho bude zajímat … zda radši volný čas netrávit jinak atp.

Tyto pochybnosti jsou normální, a tak ve chvíli, kdy přijdou, je fajn vytáhnout někde ze šuplíku (ze složky na kompu) odpovědi na 4 důležité otázky, které doporučuji ještě před realizací projektu si někam napsat:

  1. jak tímto projektem chci měnit svět / životy konkrétních lidí (smysl & dopad na ostatní)
  2. co se na tomto projektu chci naučit a proč (smysl & dopad na můj osobní růst)
  3. na co se nejvíc těším, co mě bude nejvíc bavit (přínos pro můj osobní růst)
  4. kolik času / peněz chci do projektu investovat a kdy a jak chci, aby se mi to vrátilo (návratnost finanční a nefinanční)

Já myslím, že není potřeba dělat v tomto ohledu nějakou super extra sofistikovanou analýzu. Spíše si vizualizovat a jasně pojmenovat očekávání. A ve chvíli pochyb o tom, zda ne/pokračovat dál, se k nim vrátit.

KAM SE ZAŠÍT, KDYŽ CHCI TVOŘIT?

Zdá se to jako poměrně jasná otázka s jasnou odpovědí: prostě pracovat na „side projektů“ budu doma, po práci, až budu mít čas… Já doporučuji alespoň na startu projektu a při dokončování projektu změnit prostředí. Jak říká kamarád a kolega Marek z Edupunk, který také vyjíždí podobně tvořit do Maroka:

... ony jsou pak ty výsledky díky té změně místa a lidí kolem tebe prostě takové barevnější…

Na začátek můžete zkusit něco menšího: buď jen tvořit třeba o víkendu někde na chalupě, v horách či u řeky (ideálně někde, kde máte klid, abyste mohli jít v soustředění trochu více do hloubky). Pokud víte, že naopak ke kreativitě potřebujete ruch, sedněte si třeba do kavárny, kam běžně nechodíte (ani vy, ani vaši známí - ať to neprokecáte :).

Když potřebujete trochu ruchu, ale zároveň relativní klid - doporučuji co-workingy a/nebo studijní zóny knihoven - můj mexický učitel španělštiny Victor takto pracoval 3 dny třeba v NTK, když si dával amatérsky dohromady svůj první web na gramatická cvičení pro své studenty.

Pro odvážnější: zkuste týden či měsíc (či více) ne/placeného volna. Co jste schopni si dolmuvit v práci a utáhnout finančně.

Samozřejmě můžete (a asi na to v části projektu dojde) tvořit v klasickém běžném ruchu vaší týdenní rutiny (pracovní i soukromé). Ale zejména na začátek a konec (případně fázi, kdy jste zaseklí, či potřebujete zásadní posun) doporučuji vyčleněný čas, kdy vypnete telefon, socsítě, email a čas věnujete opravu pouze vašemu projektu.

Já realizuji něco mezi: kdy část roku pracuji pravidelně ze Střední Ameriky, ale snažím se ideálně ⅓ - ½ času věnovat opravdu tvoření nových „side projektů“, nebo rozvoji stávajících. Kariérový diJÁř sice vznikl doma v Jizerkách v Jablonci, ale dorostl do finální podoby někde mezi León a San Juan del Sur (Nicaragua), Antigua (Guatemala), El Tunco (El Salvador), Oaxaca a Tijuana (México) a trochu i v San Diego (U.S.).

CO VŠECHNO SE ČLOVĚK NE-NAUČÍ

Od našich „side projektů“ čekáme často také finanční návratnost, ale do návratnosti je dobré započítat také návratnost v tom, co jsme se naučili. Z mého pohledu jsou tyto typy projektů opravdu na prvním místě o radosti ze zkoumání, učení se nových věcí.

Tady je tedy reflexe toho, co mě osobně můj „diJÁř side projekt“ naučil:

Zkoumala jsem, učila jsem se…

  • jak funguje Úřad na ochranu průmyslového vlastnictví a kdy a za jakých podmínek ne/má cenu registrovat ochrannou známku
  • jak vytvořit webovku, která je více prodejní než osobní
  • jak marketovat a prodávat produkt (v čem jsou odlišnosti oproti prodeji a marketingu služeb, které mě do té doby výhradně živily) a jak sales vyladit zvlášť pro B2B a zvlášť B2C
  • jak službou prodávat produkt a produktem službu
  • jaké jsou principy dobrého content marketingu a kde je vlastně ta moje ideální poloha komunikace odpovídající mému brandu
  • a v této prodejní souvislosti, jak ladit prodejní a networkovací elevator pitch pro různé cílovky a v různých zemích (př. v USA vs. v Mexiku vs. v ČR fakt funguje něco jiného :)
  • jak se dělá produktová fotka a kdy je dobrá a kdy ne (jak nakontrahovat dobrého fotografa v Guatemale - k tomu mi pomohl výše zmíněný “side projekt” Fotobookers kamaráda vývojáře Eduarda
  • jak fungují překlady do cizích jazyků a naložit s překladatelskými oříšky, které jsou dány třeba právě jiným kulturním, sociálním, vzdělávacím systémem, kde se produkt bude používat
  • jak přemýšlet globálněji resp. univerzálněji a tyto kulturní, sociální a další bariéry v produktu eliminovat
  • jak výroba a prodej produktů může změnit vaše účto a set právních smluv, když jste doposud řešili jen služby
  • jak alespoň některé procesy automatizovat a do kdy to držet ručně (abyste si fakt zjistili, co přesně chcete)

Tím výše uvedeným výčtem nechci říct, že na vše jsem expert. Do něčeho jsem pronikla hlouběji, něčemu rozumím alespoň rámcově. U něčeho alespoň vím, podle jakých kritérií si dobře vybrat dodavatele. Nebo, kde mám mezery pro budoucí přepracování. A o tom přesně „side projektů“ jsou. Když jsem si toto začala pro tento blog sepisovat, sama jsem byla překvapená, k čemu všemu člověk může „přičuchnout“ právě díky jedné „pracovní bokovce“.

Každopádně doporučuji všem, co už svůj projekt mají, nebo měli (byť je třeba u ledu, nebo prostě nedotažený) - zkuste si napsat, jaké všechny oblasti jste díky tomu prozkoumali a jaké nové dovednosti se naučili.

KDE A JAK POUŽÍT „SIDE PROJEKT“ PRO VLASTNÍ PROFESNÍ POSUN

Benefit 1 - pomoc při vašem profesním tranzitu

Protože horizontální kariérové změny (př. změna oboru, či změna pozice v rámci oboru) ještě stále nejsou na trhu práce zcela rozšířenou praxí, musí ti, kdo takovou změnu chtějí udělat, trochu zabojovat. Mimo deklarování v motiváku a CV, že „se fakt, ale fakt chcete učit nové věci“, je právě toto skvělá příležitost, jak konkrétně ukázat nejen, co jste se v rámci realizace vašeho „side projektu“ naučili, ale hlavně to, jak jste znalosti dokázali aplikovat do praxe.

Tady bych asi povzbudila zejména všechny perfekcionalisty (co potřebují odevzdávat výstupy práce odvedené v kvalitě alespoň na 120 % :) - nebojte se ukázat i průběžnou, ne zcela dokonalou verzi (side projekty jsou opravdu často více o té cestě než o cíli).

Zároveň se také nebojte prezentovat „projekty - bokovky“, které jste dělali v týmu. Prostě jen férově napište, jaká byla v týmu vaše role. Ale argument, který často slýchám, „to jsem ale nedělala sama“, vám zbytečně ubírá možnost prezentovat zajímavé zkušenosti.

Benefit 2 - odhalení vašich talentů & flow & rozvoj odolnosti

O hledání vášně, flow jsem psala v jednom z minulých blogů v souvislosti s AI a automatizací práce. V tomto kontextu se zpátky vracím k tomu, že za to, zda najdeme, co nás v práci baví a naplňuje, zodpovídáme jen a jen my sami.

Je sice super si udělat př. asi nejznámější test našich silných stránek v této oblasti tzv. Gallupa. Ale po tom, co držíme automaticky vygenerovaný výsledek testu v ruce, je také fajn hledat, v jakém kontextu můžeme naše talenty, silné stránky opravdu nejlépe uplatnit. A může se stát, že v některém pracovním prostředí nás ta stejná aktivita bude bavit a v druhém ne.

I vaše stávající práce, která vás baví, nemusí vždy dát příležitost odhalit všechny vaše talenty. Já např. v prvních 3 zaměstnáních, která se točila kolem projektového řízení, vykazovala vždycky v osobnostních testech 0 % kreativity > jasně, když jsem byla ponořená primárně do tabulek, čísel, harmonogramů a neměla příležitost tvořit :) Zpátky objevit a znova rozvinout kreativitu mně umožnily, naštěstí, až právě moje vlastní „side projekty“.

Nečekejte, že jednoho dne se zázrakem objeví něco, co vás bude najednou z ničeho nic zcela naplňovat. Buďte sami v hledání aktivní. A jako první malý krůček se můžete zamyslet hned teď nad tím, co vám nejvíce dělá radost třeba i ve stávající práci. Na toto téma doporučuji TED speakera Barryho Schwartze a jeho knihu Proč pracujeme (což je teď moje aktuální výzva přelouskat to ve španělštině:).

Celkově tedy k hledání vášně/flow doporučuji: zkoušejte nové věci na vlastních projektíkách, učte se na nich, bavte se u toho, zkoumejte, kde ne/máte flow… a berte to jako nekončící hru, která rozvíjí jak vaše dovednosti, tak zároveň buduje touto diverzitou aktivit vaši odolnost ke společenským změnám (viz. tip kolegy Valeryho na knihu Bruno Mariona). Opět: cesta je cíl.

Benefit 3 - update vaší osobní značky

Osobní značka je něco jako puzzle, skládačka. Kde jednotlivé dílky př. naše vize, talenty, vášně, hard & soft skills, hodnoty a osobnostní rysy, ad. tvoří celkový obrázek o nás samotných. A nedílnou, důležitou součástí, je jasná a autentická sebe-prezentace obsahu osobní značky. Nicméně i náš brand se spolu s námi v čase proměňuje - nejvíce pod vlivem našeho soukromého života, rodiny, zdraví, které ovlivňují naše aktuální priority a hodnoty. Takže je fajn si to naše puzzle poskládat čas od času znovu a udělat si „update vašeho brandu“.

Většina lidí se nad aktualizací osobní značky zamýšlí v nějakém krizovém momentu (př. dostal jsem padáka, chci dát výpověď, mám možnost povýšení, mám možnost pracovat v zahraničí a nevím, zda se chci stěhovat atp.). Dobré je ale s aktualizací pracovat pravidelně (alespoň jednou za rok) a rozvíjet si tím vlastní sebereflexi a tzv. self career management skill. Někdy nám s tím může pomoci setkání s kariérním koučem. Někdy nám priority pomohou utřídit různé self-help nástroje tištěné (př. diJÁř či jiné plánovací diáře, knihy), či online (z www mám ráda třeba web „hledačů vášně“ RoadTrip nation, o kterém jsem již také psala blog).

A pro někoho může být ideální pomocník při utřiďování myšlenek o aktualizaci vlastní osobní značky právě třeba realizace „side projektu“.

Na co se zeptám sám sebe na konci projektu, aby mě to v profesním posunu opravdu pomohlo?

Na konci každého „side projektu“ si doporučuji určitě sepsat či jinak vizualizovat:

  • znalosti, které jste se naučili
  • dovednosti, které jste vyzkoušeli v praxi
  • co jste se naučili z pohledu řízení projektu
  • ve kterých činnostech jste měli flow
  • co byly největší plus vs. největší mínusy
  • co vás naučily konkrétní chyby, co byste dnes udělali jinak
  • co vás naučila spolupráce s kolegy, pokud jste byli součástí týmu atp.

U krátkých „side projektů“ si to hoďte na papír na konci, u dlouhodobých doporučuji dělat tuto „inventuru“ alespoň jednou za rok. Důležité je hlavně: být v odpovědích upřímný sám k sobě a konkrétní (vyhýbat se obecným nicneříkajícím frázím typu: „naučil jsem se lépe komunikovat“).

Po té, když máte pěkně před očima všechny (+) i třeba (-), tak si nezapomeňte hodit váš „side projekt“ do CV a/nebo LinkedIn a/nebo jiného profesního portfolia. Konkrétně je fajn tam uvést:

  • název a zaměření projektu (plus klidně info, že je to „side projekt“)
  • období práce na projektu
  • link na výstupy nebo dílčí výstupy
  • a pokud jde o nějakou slepou uličku, případně, co vám tato zkušenost dala

Variant, jak začít s vaší vlastním „side projektem“, jak ho rozvíjet, co si z něj vzít, je tedy spousta. Což je super. Držím vám tedy palce, aby vám ty vaše projektíky, vedlejšáky, pracovní bokovky dělaly celkově radost i přes všechny „up&downs“ fáze realizace.

Protože na konci všech vašich projektů (ať úspěšných, neúspěšných, či zaplacených, nezaplacených, nebo dokončených, nedokončených) totiž budete vždycky sklízet: nové zkušenosti, nové kontakty, nová zjištění o vás samotných!

Pěkné, postupně už babí, léto s časem sklizní přeje, Petra Drahoňovská, https://www.careerdesigner.cz/

PS:

  1. archiv dalších článků najdete na mém webu TADY
  2. nebo si poslechnout SoundCloud verzi v mp3 TADY
  3. fotkami z tvorby diJÁře poodkrývám trochu oponu zákulisí podle tipů Austina Kleona a jeho knihy Ukaž, co děláš, některé jsou z aktuální pracovní cesty v Mexico & Guatemala

Nepřehlédněte

Len aby sme nezbohatli

Sklamaní

Tretia tretina

Jan Mašek: Networking a inovace – Kde na to beru čas a jak žiju

Vytvořte si paměťový palác

Jak vám IKEA skříň může pomoci se sebeuplatněním?

Když z okna kanceláře koukáte na doutnající sopku

Petr Pouchlý: Jak efektivně a prakticky přistoupit k vlastnímu seberozvoji

Na time management je pozdě

Všímavostí k lepší koncentraci

Ako žiť v záplave zbytočností?

Jak na emoce

Puberťáci s nálepkou Z vstupují na scénu

Martin Ruman: Snažit se makat stále tvrději je nesmysl. Jde o to pracovat chytřeji

Velikost není všechno aneb Nikdo z nás není výjimečný

Co si myslí o Brain & Breakfast na Gymnáziu Přípotoční?