Sandra svítí v síti - Onboarding verze 1.0

Píšu o Red Buttonu. O síti, která vznikla jako sen o lepším Česku. O experimentu, který se proměňuje. Zachytávám střípky naší cesty pro budoucí generace. Nedávno jsem psala o přijímání nových členů, ale jak každý ví, příchod nového člověka do týmu není konec story. Naopak. Ta důležitější fáze jeho zapojení, seznámení se s prostředím teprve začíná. Ale jak přenést nehmatatelnost ekosystému, který není nikde přesně popsaný, do reálného světa?

Pohledem do Franka (organizační analýzy, kterou každoročně opakujeme) jsme zjistili, že když někdo vstoupí do Red Buttonu, buď se tu uchytí a propojí, anebo o něm téměř nevíme. Šance, že se někam zapojí, byly tak 50/50, možná 40/60 v náš neprospěch.

Bylo to divné, ale jak jsem psala minule, paralýza z „můžeš vše“ fungovala dokonale.

Když něco navrhuješ pro ostatní, zeptej se jich, co potřebují

Když pozorujete nějaký jev, který se vyskytuje ve firmě nebo v týmu a nelíbí se vám, co uděláte? My jsme se šli zeptat.

• „Jak ses tu cítil/a na začátku?“
• „Co bys potřebovat/a, abys měl/a větší orientaci, jistotu,….?“
• „Co nebo kdo Ti pomohlo se zorientovat v síti?“
• "A která témata jsou pro tebe v síti důležitá"

O komplexitě "můžeš vše" jsem se zmiňovala. Narazili jsme i na další omezení. Nejasnost. Žádná pravidla. Ale třeba i to, že nemáme kancelář nebo společný prostor = fyzicky se nepotkáváme. Nemáme stejného šéfa..teda vlastně nemáme žádného šéfa????.

A koho se dá doptat, jak to tu funguje, když jsou všichni tak vzdálení?

Buddy koncept byla jasná volba

Jak jsme si to představovali? Buddy bude parťák, průvodce po síti, někdo, kdo je tu dýl a má většinu zákonitostí fungování téhle améby "načuchanou".

Slepým cestám jsme se nevyhnuli

Chvilku jsme experimentovali, jak to udělat. První nápad bylo, že buddy bude jeden pro všechny. To, že to úplně nefunguje, jsme zjistili záhy. Když s člověkem nemáš žádný vztah, není tam příliš vybudovaná důvěra, často se nováček na Tebe neobrátí (zejména v situaci, kdy se spolu spontánně nepotkáváte).

Pak nám svitlo! Nominace! Když někdo někoho nominuje do sítě, tak ho přeci zná! Mají spolu vztah. U nás říkáme, že „spolu mají odpracováno“. Zapojení se zvýšilo zhruba o polovinu. Tak jsme udělali první krok k lepšímu onboardingu. A jak říká Luboš Malý, jednu věc spravíš a čtyři rozbiješ.

Aktuálně už máme verzi onboardingu 1.3., ale o tom zase někdy příště????

Nesnažíme se o absolutní dokonalost, žijeme principem postupného zlepšování

To, co jsem nenapsala a je vlastně důležité, je, že v Red Button stojí na důležitém principu - postupného zlepšování. Neděláme věci absolutně dokonale. Možná proto, že nevíme, jak vypadají, když jsou dokonalé. Možná proto, že se vyvíjíme my -jako lidi, i my - jako síť.

V průběhu času se mění naše potřeby. Děláme věci funkčně. A postupnými iteracemi je měníme a zlepšujeme.

Jaký je váš přístup k vyvíjení nových procesů? Vlastností produktů? Fungování? Jaké hodnoty v tomto vyznáváte? A jak se vypořádáváte s tím, když něco nefunguje tak, jak byste si představovali?