Sledovali jsme za vás: Brain&Breakfast o chudobě a nerovnostech v české populaci

Na snídani s názvem Slepé skvrny sociolog Daniel Prokop nesmlouvavě poukázal na nesčetné a alarmující problémy, o kterých v médiích a společenské diskuzi nemluvíme. Z přehlížených témat vybral pro lednovou besedu Brain&Breakfast výstupy z mnoha vlastních výzkumů. Snídani jsme viděli a vybíráme 10 klíčových informací.

  1. Nerovnosti v sociálních třídách nejsou dány jen rozdílností příjmů. Lišíme se také sociálním a kulturním kapitálem. Sociální kapitál mj. říká, jak kvalitní sociální vazby máme, kolik známe dobře postavených lidí apod. Kulturní kapitál je určen tím, jaký máme všeobecný přehled nebo zda a jak participujeme na kulturním dění.
  2. Chudoba není jen jedna. Existuje chudoba absolutní, relativní, subjektivní a objektivní. Dá se tedy poměřovat vzhledem k ostatním obyvatelům i vzhledem k tomu, kolik mi zůstává z platu po zajištění mandatorních nákladů (nezbytné výdaje jsou např. výdaje na zdraví, potraviny, bydlení a energie).
  3. Extrémní chudoba se v ČR oficiálně pohybuje kolem 3 %. Podle pana Prokopa je to ale spíše 5 % domácností, neb v měření často nejsou osloveny např. osoby žijících na ubytovnách. Extrémní chudoba označuje situaci, kdy si nemohu dovolit například vlastní telefon s tarifem, provozovat auto, uhradit neplánovaný výdaj apod. Neschopnost uhradit nečekaný výdaj ve výši 10 tisíc korun je označována jako mělká chudoba. Tou je nejvíc ohrožená skupina samoživitelek a samostatně žijících důchodců.
  4. Mělkou chudobou je postižena cca čtvrtina českých domácností. Podíl na ní může mít extrémní danění osob s minimálním mzdou. Zatímco v Německu platí člověk s minimální mzdou a bez dětí z nákladu své práce na daních a odvodech asi 26 % státu, u nás je to 38 %, což je „hrozná pálka“. Přitom, jak hlásal slavný americký ekonom Morton Friedman, „míň danit nejnižší příjmy je nejlepší nástroj proti chudobě“.
  5. 8-9 % Čechů je v exekuci. Nejpostiženější skupinou jsou občané ve věku 30-60 let, tedy často rodiče žáků a studentů. Exekvovanost rodičů má zásadní vliv na úspěšnost vzdělávání jejich dětí.
  6. Dosažení vzdělávání přímo souvisí s tím, do jaké rodiny se dítě narodí. Tím, že původ dítěte určuje šanci na kvalitní vzdělání, reprodukujeme nerovnosti mezi generacemi. Jak komentuje spisovatelka Saša Uhlová, dělník s lékařem spolu často studují jen prvních 5 tříd základní školy.
  7. V desetině českých obcí 10 % dětí nedokončí základní školní docházku (učí se do 15 let, ale díky opakování ročníků se nedostanou k absolvování závěrečné 9. třídy). V některých obcích je procento takřka nulové, jinde vyšší.
  8. V ČR máme velké regionální nerovnosti v kvalitě škol. Což má značné následky pro děti z chudších domácností navštěvující chudší školy. V oblastech, kde se vyskytuje problém s bytovou nouzí, sociálním vyloučením, nezaměstnaností či exekucí, se školy potýkají nejen s nedostatkem peněz pro rozvojové aktivity pro děti, ale také s odlivem kvalitních pedagogů nebo absencí školních psychologů. Regionální nerovnosti ve školství prohlubují nerovnosti šancí na kvalitní vzdělávání.
  9. Ti, kteří mají nízký kapitál a zároveň výraznou zkušenost se sociálními problémy, ztrácí důvěru v demokracii jakožto v nejlepší možné státní zřízení. Až 65 % z nich tvrdí, že pro lidi jako jsou oni, je jedno, jestli je demokracie, příp. neví, jak to posoudit.
  10. 56 % studentů učilišť ve výzkumu Medianu v roce 2017 odpovědělo, že byl komunismus podobný nebo lepší než současnost. Mezi studenty gymnázií tuto odpověď zvolilo jen 19%.

Nepřehlédněte

Tip Davida Vrby #145 - Zdravý rozum?

Kniha měsíce - květen

Tip Davida Vrby #144 - Athéna a mentoring

PROPICHOVÁNÍ BUBLIN