Manažerský tip Davida Vrby. Každé pondělí. K ranní kávě. Tipy z praxe Davida Vrby.
Jste defenzivní? Ano, ale… :)
Pokud tedy ano, vězte, že je to docela přirozená reakce. Náš mozek chce minimalizovat nebezpečí (ze kterého máme často strach) a maximalizovat potěšení (nebo odměnu). Defenzivnost je tedy vizualizace strachu z toho, že nás někdo nemá rád, že budeme vypadat nekompetentně nebo že ztratíme svou důležitost. Myslím, že nejlépe to popisuje model SCARF Davida Rocka, který velmi doporučuji si nastudovat.
Tento model vám nejen poradí, jak pracovat s vlastní defenzivností, ale taky jak jednat s defenzivními lidmi. Mimochodem, nekontrolovaná forma našeho obranářství je jedním ze 4 hlavních důvodů rozpadu vztahů podle mága v oboru, Johna Gottmana.
Jak tedy minimalizovat naši přirozenou inklinaci k obranářství? Opět, je to kompetence, která má hodně co dočinění s naší produktivitou. Defenzivnost stojí strašnou spoustu peněz: dělení majetku po rozvodu (pánové), nedohody v obchodě a třeba i válečné spory. Je dobré naučit se nesouhlasit produktivně.
Poznáte, kdy jste defenzivní? Já ano. Začínám mluvit nahlas, zrychlí se mi dýchání a docházejí mi argumenty. Když jsme defenzivní, dostáváme se do tzv. módu přežití (fight-or-flight). Náš mozek neumí rozlišit, jde-li o opravdové nebezpečí, nebo jen fiktivní. IQ nám může klesnout až o 25 %. To je někde na úrovni delfína.
Docela paradox, že ano? My děláme (tedy myslíme si) vše pro to, abychom se ochránili, přitom si ale viditelně ubližujeme. Co s tím? Jednoduše řečeno, ale složitě realizováno, důležité je se srovnat se svými strachy. Trochu podrobněji o tom mluví Jim Tamm ve svém hodně zajímavém TED talku. V každém případě je dobré na defenzivnosti vědomě zapracovat. O tom něco vím.
— David
