Zamyšlení o čase a respektu.

Častokrát slyším, že čas je nejdražší komodita. Že bychom měli využít čas, který nám ještě zbývá.

Omluvte mi drobné zamyšlení o tom, jak to mám s časem já. Předesílám, že to primárně dělám pro sebe, abych si utřídil a zarámoval myšlenky a kouknul se do své hlavy. Zamyšlení jistě přichází v souvislosti s novou sociální sítí a také reakcích a diskuzích, které na toto téma vedeme uvnitř Red Button.

Proč touto formou? Protože reflexe a ještě navíc napsaná je velmi silným nástrojem. Reformulovat myšlenky z daného dne, přečtené knihy, podcastu nebo v mém případě každého týdne mi pomáhají být lepším a posouvat se. Pravidelně píši své týdenní reflexe a sdílím je s členy naší sítě Red Button. Dělám to jednak proto, abych šířil informace o dění v síti, ale zároveň mi často slouží ke korekci mého chování, když dostanu zpětnou vazbu nebo k zajímavé následné diskuzi s lidmi, které bych třeba dlouho neviděl. Diskuze s nimi samozřejmě pro mě znamená další posun. Psaní reflexí, zamyšlení a vůbec vzdělání chce ale čas a maximální posun se nedostaví jen z poslechu podcastu, shlédnutí videa nebo účastí v panelové diskuzi.

Myslet, totiž znamená si udělat prostor o věcech přemýšlet a v pravidelných intervalech se zastavovat.
Jan Mašek

Párkrát jsem už dostal pozvání vystupovat na konferencích nebo podcastech pro různé skupiny podnikatelů, neziskové organizace, spolky nebo třeba před studenty. Vždy to beru jako příležitost se něco nového naučit a obvykle se snažím vytvořit úplně nový koncept nebo prezentaci na míru publiku a definovat si cíl, kterého chci dosáhnout. Čas, který trávím přípravou je samozřejmě mnohem delší, ale pokud mi jde o posun, jistě není promrhaný. Cítím totiž závazek a respekt k publiku, kterým chci vždy dodat maximum možného.

Těchto zásad se držíme třeba už osmou sezónu v projektu Brain&Breakfast, která patří mezi největší eventy v zemi s tisíci posluchači ve firmách, co-workingových prostorách, knihovnách a ve školách a dalšími tisíci shlédnutí ze záznamu. Práce s obsahem a se spíkry je časově velmi náročná, ale opět se tady během mnoha hodin diskuzí se spíkry učím. Následně ladím koncepci, témata a celou skladbu daného roku a flow projektu. I když to tak může z dálky vypadat, není to zdaleka náhodný výběr a i to je diferenciátor, kteří lidé časem cítí a ocení.

Schválně jsme se také vydali proti proudu krátkých videí, kde host nemá možnost jít do hloubky a snažíme se poskytnout hostu a jeho tématu maximum možného, abychom dostali kontext a aha momenty. Chození po povrchu tedy rád přenechám jiným a budu si držet tento směr. Kvůli Brain&Breakfast už opravdu dlouhé roky velmi důkladně sleduji českou scénu a také se snažím pravidelně vybírat ve své rubrice Traffic University zajímavý obsah daného týdne. Opět to dělám hlavně pro sebe, protože si zápisem z daného podcastu dělám v mozku nové a nové synapse a tím se snažím zase pro sebe maximalizovat dopad.

Trávím konzumací opravdu dlouhé hodiny a za ty roky jsem si už vybudoval síť zdrojů, kterým věřím a u kterých cítím, že mají koncepci, chtějí věci předávat a nevytvářejí informační smog bez jakékoli přidané hodnoty. Je to převážně obsah členů sítě Red Button, od kterých se dlouhodobě učím úplně nejvíce. Krom jejich obsahu jim totiž vidím pod ruce při práci nebo s nimi dokonce spolupracuji. Dále jsou to zprávy podané opět v kontextu a ne instantní formou řady médií.

Zmíním Vinohradskou 12, Deník N, Insider, DVTV, Budoucnost R a pár dalších. Ty v kombinaci s knihami, doporučenými převážně opět od členů sítě v rámci knihy měsíce mi dávají zajímavý a dostatečně pestrý obraz reality. Cenné pro mě je nejen si knihu přečíst, ale zase se zajímat o to, proč ten či ta knihu vybrali, ale hlavně jak získané informace využili v praxi, ve svém podnikání nebo v životě. Poslední kapkou pro mě bylo před pár měsíci pozvání do podcastu, které jsem dostal zprostředkovaně od člověka, se kterým jsem dříve spolupracoval.

Vše vypadalo skvěle, ale když jsem přišel do studia k moderátorovi, který mě ani Red Button vůbec neznal, nevěděl jsem, co si mám myslet. Nepřipravil se, nevěděl myšlenku, kterou by rád z rozhovoru dostal, což jsem zjistil po krátké úvodní diskuzi. Chtěl jsem rovnou odejít, ale nedalo mi to a rozhovor jsme udělali. Ještě ten večer jsem moderátorovi i člověku, který mě doporučil napsal, že nechci, aby šel rozhovor ven.

Jasně, asi bych se dostal k nějakým novým lidem, kterým by se Red Button mohl líbit, ale rozhodl jsem se, že toho prostě nechci být, i v kontextu práce v Brain&Breakfast, součástí. Zároveň se mi v hlavě začala rodit myšlenka, jak to udělat, aby si lidé mohli odnést opravdu co nejvíce. Tu jsme za krátko zhmotnili vytvořením platformy Red Button EDU.

Opět tu jdeme trnitější cestou, kdy se skvělými osobnosti podnikatelského světa vytváříme dopředu promyšlený obsah, který obohacujeme metodikami tak, aby se mohl divák rozhodnout, zda chce jen inspiraci nebo chce jít do větší hloubky a dál. Zároveň je to pro mě nástroj, který slouží pro propichování bublin a k mezioborovosti, která je tak potřebná pro inovace, chápání kontextu a pro budoucí úspěch. Projektem si klademe ambici ukázat lidem, kteří jsou součástí, moderátory nevyjímaje, že se můžeme vzájemně efektivně učit a také to, že to není o kvantitě a cestě po povrchu, ale o kvalitě a nástrojích, které mě donutí přemýšlet, diskutovat a reflektovat a tím se posouvat rychleji.

Abych zabalil tohle mé zamyšlení…

První věc, která se mi nakreslila je, že méně je prostě více. Aby tomu tak ale bylo, je třeba pro to něco udělat. Člověk může trávit hodiny společného času s rodinou u televize nebo si na třicet minut zahrát deskovou hru a pak probrat co komu fungovalo, jak se kdo choval. To samé platí o filmu, který si vychutnám se ženou, kdy už při výběru diskutujeme a ladíme se na společný zážitek a po filmu si o tom ještě popovídáme. Druhá věc je o respektu a zodpovědnosti vytvářet maximální hodnotu pro ostatní. Ano, tohle stojí opravdu hodně času, ale já věřím, že je to dobrá cesta.

A jak to vlastně všechno souvisí s Clubhouse? Denně mi do Clubhouse chodí pozvánky a tak, pokud bych se chtěl účastnit, znamenalo by to mnoho hodin, které bych tam jako posluchač nebo řečník strávil. Trochu si říkám, že je dobře, že mám Android ;)

A teď to napojení...chtěl jsem svým zamyšlením nabádat všechny, kteří síť využívají jako svůj kanál k šíření informací a zkušeností, aby se zamysleli nad přípravou a snažili se opravdu předávat hodnotu, podložené informace, a tím demonstrovali respekt ke své audienci a k jejímu času...

Budu moc rád za Vaše komentáře, vstupy nebo připomínky na mém LinkedIn profilu.

Nepřehlédněte

PŘEDÁVÁNÍ

Tip Davida Vrby #156 - TQ

LOUČENÍ

Tip Davida Vrby #155 - Černobílí lidé. Znáte je?