Zamyšlení o SECOND BRAIN.

Stává se mi, že začínám dělat věci jen tak a postupně se dozvídám, že se to nějak jmenuje nebo je to nějaká metoda. Stejně tomu bylo při vytváření sítě, kdy mi lidé začali říkat, že tvoříme tyrkysovou organizaci. V otužování to byla metoda Wima Hofa a tento týden jsem se dozvěděl, že se takové psaní nazývá journaling.

Nejsem člověk, který naskakuje na nové trendy a vždy si mě nějaká činnost prostě najde sama. Mám to tak dokonce i s jedním lékem, který jsem už před dlouhou dobou začal sám od sebe užívat a pak se dozvěděl, že by mi mohl pomáhat. Všechno, co tady píšu je moje a hodně individuální. Není to žádný návod. Můj motiv proč je jednoduchý. Je to IKIGAI a s tím související udržitelnost. Udržitelnost Ikigai souvisí s neustálým posunem a učením. Myslím, že je to i jedním z důvodů, proč vlastně vznikla samotná síť Red Button.

Díky absolvování kurzu Učící se organizace a diskuzemi kolem jeho tvorby, kdy jsem se mohl dívat pod ruce lidem, kteří jej tvořili. Díky lidem, se kterými stavíme EDU a samozřejmě také celé řadě lidí ze sítě se dostávám hlouběji a hlouběji do procesu vzdělávání. Ten mě provází vlastně už od mého působení ve 3M.

Čím jdu ale hlouběji, tím se dozvídám o sobě nové a nové věci. Nedávno to bylo třeba to, že neumím správně číst. Také to, že retrospektiva, na kterou se připravím, mě zavede mnohem dále. Že příprava násobí o mnoho procent výsledek, že je třeba věci testovat praxí nebo třeba to, že reflexe je opravdu silný nástroj.

Takové věci mi ale nikdo nikdy neřekl. A je také obrovský rozdíl, když mi někdo něco říká nebo když to sám dělám. Už mnoho let trávím každý týden hodiny a hodiny času příjmem informací. V posledním roce ale zjišťuji ten obrovský rozdíl, když si sednu nad reflexí nebo nad výpisky z jednotlivých podcastů, abych udělal Traffic University. Vše musím znovu prožít, znovu se zamyslet a navíc vytvořit nějakou formulaci a souvislost.

Mozek mi pracuje úplně jinou rychlostí a také informace se mi ukládají úplně jinak. Když navíc zapojím to, že se mezi psaním vyspím, má to zase úplně jinou hloubku a kvalitu. Spánek je totiž další multiplikátor, na kterém jsem začal pracovat pár let zpátky. Dobrý spánek totiž pomáhá v ukládání informací a také k vytváření nových propojení a kontextů.

A teď zpět k Brumbálovi a jeho studně. Představuji si, jak jsou myšlenky a výpisy někde uloženy a já mám možnost se na ně nejen dívat, ale sama studna mi posílá zajímavá propojení, která mohu aplikovat a také mi myšlenky připomíná a trénuje mi mozek. To v kontextu mého koketování s GPT3 sítí mi přijde opravdu silné a zajímavé. Představte si, že byste si byli schopni takto hluboce popovídat nejen se sebou samým, ale třeba se i poradit s někým kdo je třeba dávno po smrti, stejně jako se Harry podíval do Brumbálovy studny.

A jak zpracováváte tu nálož informací vy? Podělte se semnou na mém LinkedIn profilu.