BIČ

Tento týden jsem přemýšlel o rčení “uplést si na sebe bič”.

Často píšu o disciplíně a o posunu a také o tom, že osobně moc žádnou vnější kontrolu nebo nástroje nepotřebuji. Když se rozhodnu, prostě to nějak urvu. Uvědomuji si ale, jak to může být pro někoho těžké. Mám na mysli třeba lidi, kteří byli zvyklí chodit do kanceláře a najednou jsou doma, nebo člověka, který opustil firmu a stal se z něj freelancer.

Systém a prostředí, které si vybudujeme kolem sebe, by nám mělo pomoci najít si ten správný rytmus. Mělo by sloužit nejen k vybičování, ale také k odpočinku. Prostě panel s blikajícími kontrolkami, které nás upozorní na nějakou nerovnováhu.

Kdysi dávno mi Luboš vyprávěl, odkud se vzaly rozcvičky. Že prapůvod byl v tom, aby mistr viděl, zda jsou všichni v pořádku a připraveni na práci. Svým pozorováním a zkušenostmi ihned poznal, že je někdo v nepohodě, a mohl jej poslat domů nebo začít situaci řešit.

Osobně nemám problém se zaváděním návyků. Když si řeknu, že budu chodit každý den plavat, prostě chodím. Jako kontrolky k prevenci nebo nemoci mi dále slouží třeba Oura ring nebo i darování krve. Když plavu nebo cvičím každý den, velmi jistě a skoro ihned poznám, že je něco jinak. Ten pocit spolu s daty z prstenu nebo informace, které dostanu jako dárce, mi dodávají velmi široký a komplexní obraz a jsou skvělým pomocníkem.

Díl pořadu Až ke stropu Pavla Pumprly v rámci EDU mě ale donutil k přemýšlení nad danou činností a návyky. Připomněl jsem si totiž kvalitu tréninku, která je pro posun nesmírně důležitá. Uvědomil jsem si, že mi nestačí jen tu danou činnost dělat, ale že je dobré se v ní i posouvat. Nemluvím tu jenom o výkonu, ale třeba o tom, jak se při dané činnosti cítím a jak jí prožívám. Zda se i po letech stále těším a dělá mi radost nebo to dávno sklouzlo do rutiny čištění zubů. (Pokud vidíte paralelu se vztahem, není to jistě náhoda). Cíle mohou být tedy zcela různé. Pavel mi připomněl i deset tisíc hodin, o kterých se píše v Outliers nebo Houževnatosti.

Běhám už poměrně dlouho a beru to jako doplněk ke všem sportům, které dělám. Když jsem někde, kde není bazén, vyběhnu.Když jsou zavřená fitka a bazény, nic jiného mi ani nezbývá. Nejsem sice žádný extra běžec, ale mám už zaběhnutý maraton a pár běžeckých bot za rok prostě ošoupu. Pořád mi ale vrtal v hlavě můj styl a to, abych si u toho zbytečně nehuntoval zdraví. Kurzu Chi-runningu, který jsem čerstvě absolvoval, mi přesně ukázal to, o čem píšu. Kvalita se může skokově posunout, jen je třeba se na ni zaměřit. Navíc mě to začalo ještě více bavit.

Chtěl bych se ale ještě vrátit na začátek k pletení biče a posunout se do roviny businessu, speciálně pak do prostředí sítě.

Je to zvláštní prostředí, kde občas na sebe chceme být spíše hodní, a proto odpouštíme věci, které bychom třeba jinde netolerovali. Párkrát jsem také zahlédl, že prostě v nadšení slíbím věc, která je už od začátku nereálná. V síti je navíc mnoho lákadel, kam mohu nasměrovat svou pozornost a snadno se odchýlit od priorit, které jsem si stanovil. (Stejně jako na sociálních sítích).

Lékem je pro mě správní rada. Je to orgán, a pro mě vlastně jakási autorita, kde když něco vyhlásím, tak to má pro mě obrovskou váhu. Navíc jde o pravidelná setkání, takže se nechci opakovaně dívat člověku, kterého si vážím, do očí a říkat, že to, o čem jsme se bavili, neplatí.

Podobným mechanismem jsou i měsíční vyhodnocení a retrospektivy, ale je to třeba také pakt, který jsme zařadili do akademie R(e)BeLeadera. Smlouva, ke které se účastník vztahuje a připomíná si své cíle a motivaci.

A jaký je ten Váš bič?

_________________________________________________________________________

Tato zamyšlení mi slouží k utříbení myšlenek a zároveň jsou pro mě i tykadlem do světa k dalšímu možnému prohlubování daných témat. Pokud s Vámi text cokoli dělá a jste ochotni věnovat čas a energii jakékoli ucelené reakci, budu za ni v této instantní době, moc rád na mém LinkedIn profilu.

- Honza