Víte, proč v Outboxers nevodíme lidi za ručičku a preferujeme learning by doing? Proč se nebojíme lidem předávat odpovědnost a dáváme jim pocit bezpečí, aby se nebáli chybovat? Zkusme to na analogii s IKEA.
Tuším, že už jste někdy zažili ten pocit. Po několika hodinovém vybalování, měření, šroubování, hledání a počítání všech šroubků, matek a dalších proklatě miniaturních dílků, které se tak dobře ztrácí, pocení a naříkání jste konečně postavili tu zatracenou skříň z IKEA.
Výsledek? Kvanta kartonu a igelitu po celém bytě. Neudržíte hrníček. Máte mozoly, náběh na křečové žíly, otlačená kolena a za sebou nespočet hádek s partnerem? A to že má být jako zábava?
Máte pocit, že máte po tom velkolepém boji sami se sebou i fyzikou k tomu kusu nábytku nějaký specifický vztah? Je pro vás cennější než jiné kusy nábytku? Nenápadně se o něm zmiňujete v konverzacích a při prezentaci návštěvám?
Jedná se o tzv. IKEA efekt, kdy lidé přisuzují větší hodnotu věcem, které si částečně vytvoří svépomocí. První experimentální výsledky byly publikovány v roce 2011 na Harvard Business School (Northon, Mochon a Ariely).
Ostatně už rok 1950 signalizoval, že chuť „udělat si sám“ má něco do sebe. Na trh byl poprvé uveden „instantní koláč“. Smíchat prášek s vodou a podávat hostům nadýchaný koláč? Za takový zázrak by měly hospodyňky autorům utrhat ruce. Nestalo se tak.
Výrobce musel jít o krok zpět. Když bylo do prášku zapotřebí přidat ještě mléko a vejce, prodej stoupl. Právě ten fakt, že jste něco zvládli je to, co sytí náš dobrý pocit z dobře odvedené práce.
Množství vynaloženého úsilí je přímo úměrné následnému blaženému pocitu. Je to ten okamžik, kdy si užíváme úspěch. Nejen, že nás motivuje k tomu pustit se do dalších úkolů, ale zároveň nám posiluje naše sebeuplatnění*, tzv. self-efficacy.
Co je self-efficacy?
Self-efficacy je psychologický termín, který zavedl v 90.letech kanadsko-americký psycholog Albert Bandura. Jedná se o subjektivní přesvědčení o šanci na úspěch. Zda jedinec uvažuje optimisticky nebo pesimisticky, jak se dokáže vypořádat s překážkami, kolik námahy na aktivitu vynaloží, a nakolik dokáže sám sebe motivovat.
Prožitek úspěchu (postavená skříň) je něco, co naší self-efficacy prospívá. Posiluje naše sebevědomí. Je mimochodem důvodem, proč by rodiče měli volit kroužky pro děti především podle toho, které jim přirozeně jdou a zažívají v nich úspěch. Podívejte se…
Jak si pěstovat svou self-efficacy?
Lidé chtějí dělat to, co je baví, a v čem jsou dobří. Právě proto pracovní náplň, ve které se člověk realizuje, a cítí se v ní být kompetentní, je ta pravá. Se zrychlujícím se životním tempem stále stoupá významnost práce s časem a s ním související smysluplnost práce.
To je také důvod, proč v Outboxers nemáme rigidně definované pracovní pozice, ale hledáme průnik mezi tím, co člověk chce sám dělat, co ho naplňuje a tím, kde nám může reálně pomoci.
Důležitým aspektem je také prostředí, ve kterém se pohybuje a jakými lidmi se obklopuje. Self-efficacy dělá dobře, když se dotyčný může identifikovat s druhým, ze svého pohledu úspěšným, člověkem.
Pokud vedete tým lidí, měli byste mít na paměti, že vy jste ti, kteří mají vliv na self-efficacy týmu. Konstruktivní a správně načasovaná zpětná vazba na jejich práci je stěžejní.
Je jedním z důvodů, proč budou členové vašeho týmu v budoucnu pravděpodobně ochotnější vynaložit větší úsilí k dosažení dobrých výsledků. Budou také odolnější vůči stresu a lepší v překonávání překážek.
Pro posílení self-efficacy je dobré si úspěch představovat. Např. před usnutím si vykreslit, jak to bude vypadat, až úspěchu dosáhnete. Jedná se o imaginativní zážitky, které způsobí, že k dosažení tíženého stavu budete mít pak skutečně blíže. My si před každým projektem nahlas definujeme vizi, čeho bychom chtěli dosáhnout, a jak bude konečný stav vypadat. Avšak přiznám se, že jsem se ještě kolegů neptala, zda na klienty myslí i před spaním :-)
Nenechat se odradit od vlastní vize!
V knize Odmítnutí (Rejection) John White ilustruje, že nápadnými vlastnostmi lidí, kteří významně prosluli ve svém oboru, jsou vysoké mínění o vlastním sebeuplatnění a pevné přesvědčení o hodnotě toho, co dělají. Právě jejich neuhasitelný drive a nezdolná sebedůvěra jim umožnily dosáhnout svých cílů.
Ostatně neúspěchy a prvotní odmítání se týkají i samotné vědy a inovací. Období mezi odmítnutím a finálním přijetím může být ze subjektivního pohledu nekonečně dlouhé. To je doba, kdy lidé s vyšší self-efficacy neztrácejí naději a věří v dobrý konec.
Obecně lze říci, že neúzkostní, nedepresivní, smělí, společenští, reformátorsky založení lidé mají optimistický pohled na vlastní schopnost ovlivňovat události ve svém životě. Pokud tato sebedůvěra není nerealisticky přehnaná, podporuje duševní pohodu a úspěšnost v životě.
Jak je to s tou skříní?
Vraťme se k IKEA skříni. Už to, že se rozhodnete si nábytek smontovat sami, značí o určité míře self-efficacy. Pokud se dílo podaří a po několika hodinovém boji skříň skutečně stojí (sama), dají se jí otevřít dveře, poličky jsou rovně, štangle unese zátěž a nezbyly vám žádné součástky navíc, cítíte se jako vítěz.
To je zážitek, který zvyšuje self-efficacy. Prospěšné pro self-efficacy je také to, že se na skříň máte možnost často dívat a připomínat si tak svůj hrdinský čin. Tou pravou odměnou je nejenom funkční skříň, ale také samotný fakt, že jste něco zvládli, efektivně využili svůj čas a zažili prožitek smysluplnosti. To je i důvod, proč si myslíme, že to nejkrásnější je cesta k cíli.
PS: Teď jsem publikovala článek a moje self-efficacy zajisté stouplo, takže na tom něco bude :-)
*Pro překlad self-efficacy se častěji používá formulace vnímaná vlastní sebe-účinnost. Sebeuplatnění je překlad, který není už tak běžný, nicméně pro vyjádření hlavní myšlenky tohoto článku poslouží lépe.
Zdroje
Bandura, A. (1997). Self-efficacy: The exercise of control. New York: Freeman.
Norton, M. I., Mochon, D., & Ariely, D. (2011). “The IKEA effect: When labor leads to love”. Journal of Consumer Psychology 22 (3): 453–460.
Shapiro, L. (2004). Something from the Oven: Reinventing Dinner in 1950s America. New York: Viking.
