Jan Mašek: Spolupráce může snížit profit, ale zvyšuje úspěšnost

Proč zvolit spolupráci nad tvrdým konkurenčním bojem? Co si ze spolupráce můžete odnést a kdo se jí aktivně věnuje, aby posunul svůj obor kupředu? Jan Mašek, spoluzakladatel sítě Red Button, o tématu spolupráce a kultivaci firemní kultury a společnosti promluvil v rozhovoru s magazínem JIC.

V Red Button vytváříte prostor pro sdílení a synergie a pomáháte firmám i jednotlivcům růst. Jak intenzivně do těchto debat vstupují úvahy o samotném smyslu práce?

Smysl práce, štěstí v práci, vztahy – to je strašně důležité. V momentě, kdy firmu poháníte jen skrze výsledky, narazíte na skleněný strop a už se nepohnete. Chceme ukázat lidem, že se jim vyplatí investovat do vztahů. Ať už jde třeba o budování firemní kultury nebo funkčních a spolupracujících týmů – to stojí strašně moc času, energie a peněz. Pro mnoho lidí je to házení peněz do kamen a nevidí v tom žádný efekt. Našimi aktivitami vlastně lidi zpomalujeme – musí si s námi i mezi sebou povídat, musí mluvit o tom, co dělají. A to jako podnikatel nebo startupista vlastně nechcete. Vy chcete běžet, ne zpomalovat.

Klíč je v pochopení, že efekt takových snah není krátkodobý, naopak. A právě ta dlouhodobost je velmi důležitá. Pak se bohužel stává, že je mnoho velmi úspěšných podnikatelů, kteří jsou ale vlastně zároveň strašně nešťastní.

Poslední etapa evoluce firem je postavená právě na výsledcích, které zmiňujete. Zároveň novou vizí a nadějí pohonu budoucnosti je spolupráce. V Red Button ji používáte jako základní stavební kámen. Máte pocit, že se tohle projevuje už i v širší podnikatelské společnosti?

Určitě. První hnutí u nás vybudil Tomáš Hajzler se svobodnými firmami. Můj učitel Jáno Košturiak říká: můžeš mít 100 % z nuly nebo 10 % z milionu. Když si budu věci schraňovat, neotevřu se a pak je moje šance na úspěch jedna ku jedné. Když k sobě ale pustím ostatní, budu spolupracovat, mám daleko větší šanci, že se to povede, i když samozřejmě snižuju procento ze svého profitu. Je úžasné, že se mění nastavení organizací.

Zároveň je potřeba myslet na to, že každá organizace má jiný startovací bod a každá si takový proces musí nastavit podle sebe, neexistuje jednotný recept na úspěch pro všechny. Pokud bych ale měl být obecný, stojí opravdu na základních principech spolupráce.