Mám husí kůži, kdykoli o tom mluvím

Čemu se výrobní družstvo věnuje?

Jsme ryze výrobní firma, máme aktuálně 160 lidí. Z výrobních procesů je to vstřikování plastů, lisování kovů, obrábění, ať už frézování, broušení, soustružení, tampoprint a máme řadu lidí na složitějších ručních a strojních montážích.

Jedna věc je to, čemu se věnujete a druhá věc, koho zaměstnáváte…

Ze 160 lidiček je 70 % jsou s hendikepem. Těch kategorií zdravotního hendikepu je mnoho, Crohnova choroba, onkologie, epilepsie, diabetes, autismus, máme lidi s roztroušenou sklerózou, ta škála je široká, včetně fyzického hendikepu, máme dva vozíčkáře. Už tento rozptyl jasně říká, že alfa a omega u nás je rovnováha mezi individuálním přístupem a v uvozovkách tvrdším byznysem ve smyslu, abychom si na sebe vydělali. Protože v čem jsme možná specifičtější než většina obdobných firem v České republice, že příspěvky státu nám dělají jenom mezi 10 až 15 %. Průměr republiky bude třeba 40 až 50 %. Nám konkurují ne chráněné dílny, ale jsme de facto na běžném trhu práce. Musíme makat na vzdělávání, na procesech jako běžná firma. Tím, že děláme věci s větší přidanou hodnotou, tak se nám to vrací v tom, že nejsme tolik závislí na příspěvcích od státu.

Jak se Vám daří získávat zakázky?

Paradoxně nemáme za dvaadvacet let existence obchodníka. Práce dneska už přichází hodně sama, ale nebylo to tak vždy. Já jsem tu práci také kolikrát sháněl. Pamatuji si dobu před patnácti lety, kdy jsem jako no name klepal na cizí dveře a odpovědi tušíte… Pak, když se nám ozval třeba Siemens, že s námi chce spolupracovat a už s nimi děláme řadu let, tak to je něco neuvěřitelného. Ale je to všechno odpracované, náhody nejsou.