Rozhovor s Gabrielou Culík Končitíkovou
Na prednášky a rozhovory s Gabrielou sa vždy veľmi teším, rovnako ako na jej knihy. Je to Baťovka plná energie meniť veci k lepšiemu, citlivá dáma, ktorá poctivo pracuje na tom, aby Baťa nebol iba odkazom z minulosti alebo spomienkou, ale inšpiráciou a zdrojom znalostí pre budúcnosť nás a našich firiem. Najťažšie je budovať seba, hovorí Gábina. Začnime teda od seba. Prečítajte si jej myšlienky, zamyslite sa nad nimi a na konci rozhovoru nájdete od nej darček – výbornú prezentáciu na tému spolupráca. Gabriela vystúpi aj v aprílovom programe Brain Breakfast v Klube pod lampu a bude nás správádzať aj na seminároch, kde budeme hovoriť o tom, ako preniesť Baťovské proncípy do dnešných firiem. Organizátorom je Inovato Vráble a stretneme sa už v marci v Zlíne, priamo v Baťovej vile a (počet miest je limitovaný – píšte Petrovi Ballonovi, pballon@svecaspol.sk), kde sa nám budú venovať Pavel Velev, Gabriela a ďalší zaujímaví hostia. Včera sme s Gabrielou sedeli spolu v Zlíne a ospravedlňovala sa mi, že nám príprava rozhovoru trvala vyše mesiaca. “Vieš, keď sa bavia dvaja ľudia, ktorí majú radi Tomáša a Jana Antonína Baťovcov a vyznávajú baťoviny, trvá to dlho. Nedá sa to len tak odfláknuť,” povedala mi. Vďaka za rozhovor Gabi.
Gabi, si mladá absolventka Univerzity Tomáša Baťu, doktorandka. Prečo si sa rozhodla študovať, ako hovoríš, „baťoviny“ a baťovcov?
Kdybych ti měla odpověď v jedné větě, řeknu ti, že mi to jednoduše dávalo smysl. Je to jak jiný svět, začneš objevovat a najednou se ti to celé rozkryje, jako důmyslně propracovaný systém, ve kterém má i ta nejmenší situace a postup své opodstatnění. Na začátku studia „baťovin“ se mi líbilo, jak dokázal tento systém působit na lidi, pracovně jsem tomu říkala, že „Baťa dokázal lidem narovnat záda“. Z toho pocitu, že je člověk malý a nic nedokáže, dokázal vybudovat v lidech odvahu tvořit a měnit. Baťa dokázal změnit myšlení lidí a to je podle mne neskutečná věc. Když jsem pak potkala staré baťovce, propadla jsem tomu úplně. Najednou potkáš úplně jedinou skupinu lidí. Lidí, kteří mají hodnoty, zásady a žijí. Bylo to pro mě něco neskutečného, oni byli důkazem, že to co objevuješ v archivu, nebyla jen idea, to se skutečně stalo. On naplnil to, co řekl: „Vybudoval jsem člověka a ten vybudoval závod.“
Nepíšeš iba o Tomášovi a Janovi Antonínovi, ale vo svojej knihe Srdcom baťovec si popísala príbeh ďalších baťovcov. Slovo baťovec dnes používajú mnohí podnikatelia. Ako by si charakterizovala baťovca Ty?
Pro mě je ta definice naprosto jasná, je to člověk pevných morálních zásad. Člověk, který si uměl poradit v každé situaci a musel umět zastat několik pracovních pozic. Dříve si lidé mysleli, že „baťovec“ je národnost. Pokud o sobě někdo mohl říci, že pracuje pro firmu Baťa, byla to záruka lidství a kvality. Vědělo se, že je to člověk rovný a neúplatný. Jsou i různé vzpomínky ze světa, že obchodní partneři firmy Baťa se museli učit uzavírat obchody s firmou Baťa, protože dosavadní praktiky jako úplatky a intriky u Baťů neexistovaly. Byli to lidé, kteří, když dostali zadaný úkol tak se neptali: „Proč já?“ Byli rádi, že jim byla dána důvěra, na zadaný úkol se odpovídalo poděkováním. Byli to lidé, kteří hledali prvně vinu a odpovědnost u sebe, pak u druhých.
Ako dlho sa tejto práci venuješ a čo ti to prináša?
Už deset let, žiji tím denně, každý den nacházím nový díl skládačky. Nejprve jsem to začala objevovat a bavilo mě to, jak jsou baťoviny propracovaný systém. Pak, když si člověk uvědomí tu skutečnost, že celé baťoviny se opírají o jeden hlavní pilíř a tím je: „Vybuduj sebe.“…. a objevíš, jak baťovsky budovat sebe, pak už nezůstane nic jiného, než to aplikovat na sebe. Nemohla bych přednášet baťoviny a nezkoušet to, takže mi to přináší každý den nové výzvy, jak baťovsky budovat sebe a musím se přiznat, že to i dost baťovsky bolí. Baťoviny sami o sobě říkají, že nejtěžší je budovat sebe, protože základem pro budování sebe je odvaha člověka nejprve sebe sama poznat a postavit se k tomu. Na to v rámci baťovin existují desítky desater, jak budovat sebe.
