PROPICHOVÁNÍ BUBLIN

Multioborovost je cesta k inovacím. Pokud máme monokulturní myšlení, tým nebo firmu, pravděpodobnost vzniku nějaké inovace se blíží nule. Vidím to na každém kroku a přemýšlím, proč vlastně nechceme vykračovat do jiných oborů a oblastí.

Asi je to zakořeněno někde hodně hluboko, kdy byl pobyt mimo tlupu a jeskyni nebezpečný, a tak nás plazí mozek masíruje, abychom hlavně neblbli a nezkoušeli něco nového. Jít mimo svou bublinu je ale obrovský cenné z hlediska učení. Dostanu mimo komfortní zónu a pokud si pohlídám, abych nebyl už v zóně stresu, otevírá se mi obrovská možnost nasát něco nového.

Nemám na to sice nějaký výzkum, ale myslím, že potenciál otevírat se novým oblastem s přibývajícím věkem klesá. Je to asi definováno prostředím, ve kterém se nacházím, protože pokud je kolem mě stádo, které se pořád učí, prostě jdu s nimi. Myslím, že je to také dáno jistě i silami a energií, kterou máme.

Ta práce s energií se mi jeví jako klíčová. Dobře jíst, spát, dýchat. To vše mi zvětšuje potenciál prozkoumávání, protože mozek spotřebuje opravdu hodně energie. On sám by nejraději pořád spal a vyhledává všechny příležitosti k tomu, aby nemusel makat. Proto je tak těžké si začít povídat s někým novým, jít prozkoumat nějakou novou činnost nebo nedej bože vše zastavit, restrukturalizovat a začít podnikat úplně jinak.

Měl jsem teď docela dobrou příležitost se zamyslet a trochu bilancovat. Zjistil jsem, že se už opravdu dlouho snažím kolem sebe vytvářet co nejpestřejší týmy. Posledních pět let to ale díky Red Button dostáváme na jinou úroveň.

V čím pestřejší skupině jste, je něco rozhodnout, vymyslet nebo se třeba jen sladit opravdu časově a energeticky náročné. Někdy opravdu zřetelně vidím a na těle cítím tu možnou obrovskou úlevu, kdybych prostě mohl třísknout do stolu a říct, bude to takto.

Naučil bych se ale něco v takovém světě? Naplnil bych své motto?

Ať už to bylo 3M, Růžoví sloni nebo teď Red Button, věřím, že je diverzita a učení klíčem k inovacím, odolnosti a dlouhodobé udržitelnosti.

Chtěl bych moc poděkovat všem, kteří se neohnou a mají odvahu jít svou vlastní cestou, která definuje tu mojí a cestu mnoha dalším.


Tato zamyšlení mi slouží k utříbení myšlenek a zároveň jsou pro mě i tykadlem do světa k dalšímu možnému prohlubování daných témat. Pokud s Vámi text cokoli dělá a jste ochotni věnovat čas a energii jakékoli ucelené reakci, budu za ni v této instantní době, moc rád na mém LinkedIn profilu.

- Honza

Nepřehlédněte

Co dělat, když si spolu lidé v týmu nerozumí?

Sara Polak: Stát éru digitalizace nemusí přežít

David Vrba – Chci pomáhat tomu, aby střední věk nebyl vnímán jako krize

PŘEDÁVÁNÍ