Kdy a proč (znovu) začít počítat do 5?
„Davídku, napočítej si do 5. Uklidníš se a bude ti líp.“ Neříkávali vám právě tohle rodiče nebo prarodiče, když jste byli malí? Onehdy jsem si na to vzpomněl a uvědomil si, jak dobře to vlastně funguje a jak nezřídka to v různých situacích využívám, i když v trochu pozměněné formě.
Jak často se vám stává, že uděláte něco, čeho potom litujete? Mluvím o maličkostech, že si otevřete balení brambůrek, koupíte čokoládu, nebo si nalijete další skleničku… Platí rovněž i v situaci, kdy řeknete kolegovi něco nevhodného, co vás potom mrzí, uděláte obličej, který byste raději vzali zpět. V tom jsem prý podle členů mé rodiny mistr. A co „snooze“ na telefonu, mačkáte ho znovu a znovu každé ráno?
Pokud vám příklady, které jsem uvedl, něco připomínají, vyzkoušejte odpočítávání 5-4-3-2-1. Když se budete dívat na balení čokolády nebo budete mít na jazyku skvělou (dle vašeho názoru) sarkastickou poznámku, řekněte si v hlavě: „5-4-3-2-1“. Výborně to funguje. Skoro mohu garantovat. To „skoro“ píšu proto, že brambůrky ještě někdy vyhrají.
A mimochodem, o síle 5 vteřin mluví v úžasném inspirativním rozhovoru Mel Robbins. Ona tomu říká „5sec rule“.
Takže to zřejmě platí i mimo naši republiku. :)
— David
