Manažerský tip Davida Vrby. Každé pondělí. K ranní kávě. Tipy z praxe Davida Vrby.
Equilibrium jako kompetence
Do světa dospělých jsme udělali velký krok momentem, kdy se z nás ležících a batolících stali chodící. Když jsme, a to doslova, udělali svůj první krok. Byla to první rovnováha, které jsme museli docílit svou soustředěností a pílí. Bylo to poprvé, nikoli naposled.
Věkem, přemýšlením, diskuzemi jsem se dobral k názoru, že je ustavičné hledání rovnováhy asi tou nejdůležitější rolí lídra. Kolik by ve firmě (týmu) mělo být svobody, kolik kontrolních mechanismů, kolik flexibility a na druhé straně kolik stability.
Pro inovátory tu mám známé dilema. Jak moc času, peněz a energie bychom měli věnovat procesu „exploration“ oproti „exploitation“, tedy hledání nových řešení oproti vytěžování těch existujících?
Jak hledat tu správnou rovnováhu mezi zdokonalováním se v tom, v čem jsme dobří, a učením se něčeho nového? Jak moc zatlačit, abychom dostali tým mimo komfortní zónu, a kolik je už moc kvůli vznikajícímu stresu? Myslím, že víte, na co se ptám.
Nejlepší nástroj, pomocník, jak rovnováhy najít, je jasná strategie (osobní, týmová nebo firemní). Když mám identifikované poslání, dále vizi a k tomu strategické záměry, tak se mi rozhoduje o hodně lépe. Dobrá strategie osvobozuje, zjednodušuje dělání dennodenních rozhodnutí a hledání rovnováhy. Strategie pomáhá řídit tým, ukazuje směr.
I přesto všechno, co se jeví tak jasné, svou strategii, svou severku, stále tolik lidí, týmů, firem nemá. Jak jste na tom pro rok 2019 vy?
— David
