Manažerský tip Davida Vrby. Každé pondělí. K ranní kávě. Tipy z praxe Davida Vrby.
Nálepkujete?
Už jste slyšeli o nálepkování neboli labelingu? Pokud pracujete ve skladu, tak určitě, pokud v kanceláři, tak možná.
Mně jako manažerovi bylo vyčítáno, že často lidi „lejbluji“, dávám je do škatulek. Když už někdo v jedné je, není lehké se z ní dostat. Nálepkování, jakožto výsledek mé třistašedesátky, se stalo po dohodě s mým koučem jednou z oblastí, ve kterých jsem se měl jako nový generální ředitel vylepšit.
Myslím, že s nešvarem rychle nálepkovat se mi podařilo vypořádat se. Hodně k tomu také přispěla Kahnemanova kniha Myšlení rychlé a pomalé. Už nedám pouze na první dojem. Do každé další diskuze se pokouším vstoupit s čistým papírem. Je to docela osvobozující a vyplácí se mi to. U některých lidí, které bych dříve asi „odepsal“ už na začátku, bych nikdy nepoznal, jak jsou zajímaví.
Je nicméně disciplína, kdy je ba naopak velmi dobré nálepkovat. Jde o vaše emoce, jejich pojmenovávání. Schopnost zvědomit si, že tohle je smutek a vznikl z nějakého konkrétního důvodu, je skvělá kompetence.
Můj oblíbený ukřičený Tony Robbins často říká, jak důležité je ovládat své stavy. Abyste toho byli schopni, musíte je napřed rozpoznat a onálepkovat. Potom se s nimi lépe pracuje.
Ovládat své stavy, i díky labelingu, je klíčová kompetence empatického odpovědného lídra. Když umím posuzovat své, jsem schopen vnímat i stavy ostatních. Dnes se v roli kouče snažím jiným s řízením jejich stavů pomáhat.
— David
