TRANSAKČNÍ A TRANSFORMAČNÍ VZTAHY

Znáte to, přijdete někam do obchodu a u pokladny je člověk, který rutinně a znuděně vše namarkuje. Pozdraví, rozloučí se s Vámi a vše vlastně provede dobře. Ani vás nijak nezprudí, prostě se to jenom stane a vy odejdete a už si toho pána nebo paní nikdy nevybavíte.

Uvědomil jsem si ten obrovský rozdíl, když jsem u pokladny narazil na pána, který měl k sedmdesátce. Přesně takto si představuji prodavače ve starém Baťově obchodě. Byl to koncert plný komunikace a radosti ze života. Samozřejmě neznám jeho příběh a ani příběh člověka, kterého jsem ilustrativně popisoval na začátku, ale o to tu teď nejde.

Pak jsem si vzpomněl na naše síťové školení ohledně hodnot, kde Milanovi jiskřily oči a bylo cítit ve vzduchu, že téma ho naprosto vtahuje, a také, že to, co dělá, miluje a vidí v tom obrovský smysl. Bylo naprosto jedno, jestli jsme online nebo spolu, prostě to člověk vidí.

Už od mých obchodnických let ve 3M jsem býval vždy na straně klienta. Myslel jsem, že je to samozřejmost, ale postupem času mi začalo docházet, že mnoho lidí buduje vztah, jen aby prodali svůj produkt nebo službu. Prostě vyfakturujete a je to. Tímto přístupem se ale ztrácí možnosti poznat se více do hloubky a třeba dál službu nebo produkt posunout a také samozřejmě schopnost se učit.

Jak by vypadal svět nebo třeba jen jeden můj den, kdybych se vědomě rozhodl, že se z každé interakce s lidmi chci něco naučit? Choval bych se stejně?

Další charakteristikou zdravého vztahu je, podle mě, proaktivita. Ta pro mě znamená, že lidé vzájemně dávají a přijímají zpětnou vazbu, nabízí si nové možnosti a nepadají do rutin.

Abych mohl nabízet možnosti, musím mít ale v prvé řadě energii. Když není kde brát, je to těžké. A právě tam začíná úloha okolí. Být proaktivní, odhalit to a energii dodat. Dále bych měl mít trochu odžito, umět nacítit druhou stranu a také bych měl být tvůrcem a ne obětí.

Před časem jsem poslouchal jeden podcast a hluboce se mi zaryla jedna věta :

Tvořivý člověk umí nabízet.

Rozhovor byl o improvizaci, ale hned mi docvakla ta univerzální pravda, musel jsem zastavit a zapsat si to.

Možná jsme už ve spěchu a vystavování faktur zapomněli na tvorbu, ale tvorba je vášeň.Když vidíte člověka, který má v sobě vášeň, vždy to ve vás cosi vyvolá. Může to být klidně negativní, ale i to má transformační charakter. Je třeba se potom zamyslet, proč to tak mám.

V té větě je také skryto i to, že to dělám pro ostatní.

Tento obrázek shrnuje vše a zamiloval jsem se do něj. Vidím tam tvorbu, péči, učení, předávání zkušeností, radost, laskavost, poctivou práci, řemeslo, křehkost, pomíjivost, oporu, lásku…

Buďme proaktivní a pojďme si vzájemně naproti, abychom tvořili transformační vztahy s co nejvíce lidmi kolem nás.


Tato zamyšlení mi slouží k utříbení myšlenek a zároveň jsou pro mě i tykadlem do světa k dalšímu možnému prohlubování daných témat. Pokud s Vámi text cokoli dělá a jste ochotni věnovat čas a energii jakékoli ucelené reakci, budu za ni v této instantní době, moc rád na mém LinkedIn profilu.

- Honza

Nepřehlédněte

Co dělat, když si spolu lidé v týmu nerozumí?

Sara Polak: Stát éru digitalizace nemusí přežít

David Vrba – Chci pomáhat tomu, aby střední věk nebyl vnímán jako krize

PŘEDÁVÁNÍ