V moderních firmách lidé neslouží šéfovi, ale šéf slouží lidem. Jaké kompetence má mít lídr budoucnosti?

Jediná jistota dnešní doby je paradoxně změna. Pro svět práce to platí víc než kde jinde a obzvlášť v posledních dvou letech. Velkým úkolem současných lídrů je tyto změny ukočírovat, stát v nich pevně a být pro ostatní okolo sebe stabilní jednotkou. Změnami to ale pouze začíná. Právě všechny tyto změny startují novou éru leadershipu, ve které nebude hrát roli pevná ruka ani manažer na piedestalu. Mnohem důležitější budou jiné kompetence.

Právě o tom, jak se mění svět a role lídrů, píše v komentáři pro CzechCrunch Martin Šafařík, jeden z pořadatelů konference Happiness@Work Live! Prostřednictvím té i dalších projektů podporuje firmy v budování takového prostředí, ve kterém lidé pracují rádi a díky kterému jsou efektivní a dosahují lepších výsledků. Také o tom ostatně může být role lídra.

***

Často mám možnost na konferencích, meetupech nebo konzultačních aktivitách nahlédnout „do kuchyně“ skvělým lídrům – takovým, kteří si už dnes uvědomují, že doba se změnila. Předbíhají dobu. Experimentují s organizační strukturou, autonomií zaměstnanců, flexibilitou a dalšími oblastmi. Proč si myslím, že jsou právě oni lídry budoucnosti, které budeme potřebovat? Jaké mají tito lidé společné vlastnosti? Co je pro ně v práci důležité? Na tyto a další otázky nabízím krátké zamyšlení.

Na úvod ještě krátký disclaimer. V textu používám sice mužský tvar slova lídr, nicméně myslím tím kohokoliv, kdo už vede nebo povede týmy lidí bez ohledu na to, zda je to žena, muž nebo kdokoliv jiný.

Předání zodpovědnosti nerovná se delegace

Zajímavý je pohled na to, jak se mění charakter práce lídra budoucnosti. Skvělí lídři nechávají co nejvíce zodpovědnosti ostatním. Rozhodování v rámci dílčích oblastí firmy předávají, což ale neznamená pouhou delegaci úkolů.

Svým lidem důvěřují (k důvěře se dostaneme později také) a nechávají je rozhodovat, protože vědí, že právě oni jsou v kontaktu s každodenní realitou firmy a mají pro svá rozhodnutí ty nejlepší vstupy. Takoví lídři práci svých lidí nekontrolují, ale diskutují s nimi jako s partnery, protože sledují společný cíl. Sami zůstávají zodpovědní za „big picture“, za chod celé firmy.

Krásným příkladem tohoto přístupu je například Synetech, kde pracují na transformaci tradiční struktury na holakratickou. Důvody a svou vizi krásně shrnul CEO Synetechu Vratislav Zima: „Za mě je ideálním výsledkem holakracie firma plná profesionálů, kteří chápou od začátku do konce její byznys, zákazníky i vývoj. Tito lidé na sebe totiž přenáší odpovědnost, učí se z chyb, a protože vše chápou, tak dělají kvalifikovaná rozhodnutí.“