Brain&Breakfast s Karolínou Presovou - Homo Digitus aneb Člověčenství v další dekádě

Snažíme se držet krok s AI a připravujeme se na budoucnost. Do rozvoje umělé inteligence a svých nových digitálních dovedností investujeme tolik energie, že občas zapomínáme pečovat o náš duševní prostor a mentální zdraví. Jak tedy udržet svou duši vyživenou i v digitální době? Tak nejen na to se zaměřila Karolína Presová v zářijové Brain&Breakfast.

Karolína během studia sociologie a médií odjela pracovně na dva roky do Jakarty, kde začala pozorovat negativní vlivy digitálních technologií na mentální zdraví dětí a dospívajících. I proto hned po návratu vybudovala úspěšnou neziskovku Replug me, která se neblahým vlivům digitálního světa na děti a dospělé věnuje již několik let včetně výzkumu. Jako jedna z prvních se začala u nás problematikou digitálního wellbeingu zabývat v praxi, jak ve školách, tak ve firmách. I díky tomu získala řadu ocenění za sociální inovace a společenskou odpovědnost. Forbes ji zařadil do svého žebříčku 30 pod 30. Aktuálně se zaměřuje na rozvoj AI a jejího dopadu na duši a vývoj člověka.

Žijeme v digitálním světě

Digitální svět naboural přirozenou tvorbu pevné sociální identity. Po malých nenápadných krůčcích se stal součástí našich životů. Často jsme si ani nevšimli nebo si neuvědomili, jak a kdy k tomu došlo.

V dnešní uspěchané době chceme podávat výkony a být co nejefektivnější. Vládne nám racionalita. Co není podloženo daty, jako by neexistovalo. Chceme mít vše naplánované v kalendáři a dělá nám dobře, když máme jistotu. Karolína ve své přednášce přirovnala racionální složky ke koruně stromu, která je viditelná v celé své kráse.

Na druhé straně k růstu stromu jsou potřeba kořeny, které nejsou vidět, ale zajišťují stabilitu a zdraví celého stromu. Z nich může brát sílu a doplňovat energii. To stejné platí i u nás, u lidí. Proto je důležité, abychom si dokázali vytvořit opět prostor pro to, co nás oživuje. Je třeba tak pečovat o svou iracionalitu, neefektivnost, spontánnost i nejistotu, které symbolizují kořeny stromu. Například tak, že:

• strávíme nějakou dobu v přírodě ideálně bez velkých plánů, ale s intenzivními zážitky.
• dopřejeme si chvíle nicnedělání a budeme se nudit. Počkáme na to, co přijde…
• obnovíme nějaké tradice či drobné rituály na oslavu čehokoliv,
• nasloucháme niterním pohnutkám a impulsům, co bychom rádi udělali.

Krize digitálního wellbeingu

Digitální svět do jisté míry uspokojuje naše základní potřeby podle Maslovovy pyramidy- pocit sounáležitosti, sebehodnota), ale odklonil nás od hledání smyslu našeho života. Co je ta naše jiskra, která nás pohání dál?

Řada lidí má dobrou práci, vydělává hodně peněž, má báječnou rodinu, několikrát ročně jsou na dovolené. Mohli bychom je označit za úspěšné. Ale i přesto někteří nejsou spokojení a něco jim chybí. Necítí se úplní. Ztratili se na cestě při hledání smyslu jejich bytí.

Dnešní influenceři vytvářejí pocit, že někam patříme, hlavně pro mladou generaci. Na sociálních sítích získávají lajky, komentáře a to je pro ně takové zadostiučinění. Když se ale mladých zeptáte, co je drivuje, v čem vidí zápal ve svém životě, tak většinou chtějí být jako někdo z YouTube. Tento stav tak komplikuje tvorbu vlastní identity.

Jak z toho ven

Je dobré ponořit se do dětského světa a zjistit, co se jim v tom světě digitálu líbí, co je vede k tomu, že někoho sledují několik hodin. Zkuste se jich zeptat na obyčejné otázky. Například co nemůžou vystát, jaké z toho mají pocity, apod . Přimějte je tak, aby se dostali sami k sobě. Často konzumují digitální obsah a neví, proč z něho mají úzkosti a není jim z toho dobře. Je potřeba je nenuceně nechat přemýšlet nad obyčejnými věcmi a probudit v sobě lidství.

Zaujalo?

Užijte si záznam či poslech a přijďte na další snídani. Těšíme se!

Kam dál?