KALENDÁŘ A PĚNĚŽENKA

3P mi kdysi ukázal můj učitel a člen sítě Ján Košturiak. Moc rádi si o tomto konstruktu povídáme třeba i v rámci našeho modulu R(e)BeLeadera, který nese název Podnik a okolí. Tři “P” znamenají pozoruj, pochop a podnikni akci. Všechny tři disciplíny jsou velmi obtížné a je třeba si pro ně vytvořit dostatek kapacity. Kde ale vidím ten největší problém, je právě ta akce.

Uvědomil jsem si to velmi silně při síťovém povídání o hodnotách, kterými nás prováděl Milan Pařil. Konkrétně to byla pasáž, kdy jsme se bavili o deklarovaných a žitých hodnotách. Není to vždy o tom, že bychom vyloženě lhali nebo chtěli vypadat lepší, ale častokrát jsme o věcech opravdu přesvědčeni a žijeme v iluzi, že to tak prostě máme.

Existuje mnoho různých studií a inovačních výzkumů, kdy se lidí ptají na jejich chování, a ti odpovídají spíše, co by chtěli dělat, než to, co opravdu dělají. Prostě si neuvědomujeme ten rozdíl mezí tím, co o sobě tvrdíme, a tím, co opravdu děláme..

Za ty roky jsem si už pro sebe našel dobrý indikátor, který mě většinou nezklame. Vím, že to může znít tvrdě, ale ať už o sobě tvrdím nebo si myslím cokoli, je třeba se vždy kouknout do kalendáře a na svou útratu.

Tam totiž najdu své opravdové priority a to, co je pro mě důležité. Najdu tam také to, co utváří mé okolí, pokud tedy připustím, že mám na něj nějaký vliv. To, za co utrácím, se projevuje kolikrát na druhém konci planety, a to, jak nakládám se svým časem, reflektuje docela jasně mé zájmy. Nedá se to okecat, je to tvrdé KPI.

Pokud budu sedět od rána do noci před obrazovkou a domů se přijdu jen vyspat, asi to nevykompenzuji čtrnáctidenní dovolenou jednou za rok s rodinou. Často ale žijeme ve zmíněné iluzi, že je to ok, ale čas ubíhá strašně rychle a my můžeme propásnout věci, které by nás mohly mrzet. Možná by stačilo nikam nejezdit a užít si společně každý den jednu hodinu.

Ale i ta hodina se dá prožít tak, že jsem myšlenkami úplně někde jinde. Chci tím jen říct, že nezáleží samozřejmě jen na kvantitě, ale i na kvalitě. Kvalitní hodina, podle mě, může nahradit týdny povrchních a automatizovaných diskuzí a společných činností.

Prioritizace a odsekávání věcí je ale obrovsky těžká disciplína. Pokud se ale otočím za dnem, kdy jsem neměl čas na ženu, na kluky nebo na sebe, ztratil jsem ho. Samozřejmě, pokud je pro mě rodina na prvním místě, a samozřejmě, pokud se vůbec jsem schopen ohlédnout.

Už kdysi dávno jsem si definoval vlastní vizi, kde jsem na prvním místě já, pak moje žena, a pak vše ostatní. Řekl jsem si, že potřebuji mít dostatek energie, abych byl prospěšný rodině a okolí a abych viděl příležitosti, které mi do života vstupují.. Vím, jak se chovám, když nejsem uvnitř v pohodě a moje pole se smršťuje.

Vědět, co je mým zdrojem energie, a také poznat, že potřebuji dobít, je klíč, ale vede k tomu také dlouhá cesta.

A z jakých zdrojů čerpáte vy? A odpovídá tomu Váš kalendář a peněženka?

_________________________________________________________________________

Tato zamyšlení mi slouží k utříbení myšlenek a zároveň jsou pro mě i tykadlem do světa k dalšímu možnému prohlubování daných témat. Pokud s Vámi text cokoli dělá a jste ochotni věnovat čas a energii jakékoli ucelené reakci, budu za ni v této instantní době, moc rád na mém LinkedIn profilu.

- Honza

Nepřehlédněte

NICE TO HAVE

CARGO CULT

Brain&Breakfast se Simonou Bagarovou - Všichni jsme senioři

Zdeněk Haník: Co mají společného sport a umění?