Libor Mertl | Proč by každá (i malá) firma měla mít svůj advisory board

Martin Hurych pozval Libora Mertla do pořadu Zážeh a vznikl velmi zajímavý rozhovor. Mluvili o limitech českých ředitelů a ředitelek a o tom, proč a jak hledali pro ComAp vhodného člověka v zahraničí.

V rozhovoru dále uslyšíte:

• co vedlo založení správní rady
• jaké to je opustit exekutivní funkci
• jjsou výhody role advisory boardu pro malé a střední firmy
• kdy neformální advisory board změnit ve formální správní radu
• jak ve správní radě prosazovat zájmy majitele

Příjemný poslech!

Rozhovor si můžete i přečíst.

PŘEPIS ROZHOVORU

Martin Hurych

Dobrý den. Já jsem Martin Hurych a tohle je Zážeh. Dnešní Zážeh bude s Liborem Mertlem, který je spoluzakladatelem a spolumajitelem společnosti ComAp. Dobrý den, Libore.

Libor Mertl

Dobrý den, Martine.

Jaká byla cesta ke globálnímu hegemonovi v řízení zdrojů elektrické energie?

Martin Hurych

Společnost ComAp je světovou jedničkou v oblasti řízení zdrojů energií. Tomu se budeme věnovat jenom chviličku. Dnešní Zážeh bych však rád s Liborem pojal jako takové nepřímé pokračování epizody s Pavlem Kleinem, která byla o budování managementu. Libor si totiž prošel úplně vším. Od tří kamarádů, kteří zakládají firmu, až po správní radu. Já bych se v tom dnes trochu rád s Liborem porýpal.

Libore, rád bych nějakým způsobem posluchače ukotvil v tom, z jakého pohledu budeme vše komentovat. Dokážete nám říct, jaká je cesta od studenta kybernetiky po sametové revoluci až k miliardové firmě a hegemonu globálního trhu ve Vaší oblasti?

Libor Mertl

Měl jsem štěstí, že jsem končil kybernetiku v roce 89, takže jsem skončil a rovnou do toho vpadl. Druhé štěstí bylo, že jsem potkal Aleše a Martina, dva kamarády, kteří také studovali kybernetiku. Potkali jsme se a rozhodli se, že založíme firmu. Ze začátku jsme vůbec nevěděli, co budeme dělat, ale věděli jsme, že to, co nás baví, a to, co umíme, je elektronika. Takže jsme chodili po různých firmách a ptali jsme se jich, jestli chtějí něco řídit. A až tehdy ČKD řeklo, že mají veliký motor, který potřebují řídit. Vyráběl elektřinu, vyráběl teplo a oni potřebovali řídící systém. Tak jsme dodali řídící systém číslo 1, 2, 3, 4.

Potom jsme se začali dívat po tom, kdo další by podobný řídící systém, který řídí decentralizovanou výrobu elektrické energie, mohl chtít. Začali jsme jezdit po firmách a říkali jsme, že umíme řídit motory. To jsme vlastně dělali 30 let. Naše oblast je tedy B2B a jedná se o automatizaci a technologii řízení decentralizovaných výrob elektrické energie. Je to úzká část trhu, ve kterém se nám podařilo být světovou jedničkou.

Nevím, co by se stalo, kdyby nám v ČKD řekli ne, ale vůbec se tím netrápím. Myslím si, že bychom dělali něco podobného. Například jsme vyvinuli obvodové emulátory, které jsme potřebovali proto, abychom mohli dělat naše řídící systémy, a tak jsme začali prodávat obvodové emulátory. V určitý okamžik jsme se rozhodli, že se musíme na něco soustředit. Tehdy jsme hodně váhali, jestli to budou řídící systémy, nebo obvodové emulátory. Rozhodnutí bylo na vážkách, seděli jsme tehdy u piva s Alešem a s Martinem a řešili, co bude dál. Nakonec jsme se rozhodli pro řídící systémy. Kdybychom dělali obvodové emulátory, skončili bychom nějak jinak, ale věřím tomu, že dobře.