ŠANCE

Mám rád diskuzi s chytrými lidmi, proto jsem konec konců v síti Red Button. Diskuze mi umožňují posouvání a pohledy, které nevidím, zapomněl jsem je nebo je i třeba nechci vidět. Mám kolem sebe mnoho lídrů a lídryň, kteří jsou pro mě vzory v různých situacích a ukazují mi cestu. Zrovna jedna taková diskuze v rámci Brain&Breakfast Digestiv mě vedla k dnešnímu zamyšlení.

Rád bych se zaměřil na slůvko “šance”.

Zkuste zavřít oči a počkat, co se Vám vybaví, když ho slyšíte nebo si jej představíte a dáte mu obsah?

Já osobně vidím nějakého outsidera, kterého nasadí ve sportu trenér, a on se chytí a nezklame. Vlastně nejen že nezklame, ale stane se z něj opravdový tahoun se srdcem pro tým.

Před lety jsem jednou takovou šanci dostal a myslím, že jsem se jí chopil opravdu dobře. Bylo to ve 3M a šanci mi dal David Vrba. Vytvořil pro mladého fracka s potenciálem pozici, na které rozkvetl a zároveň ho chránil, když šlo do tuhého. Šanci mi dal i Ján Košturiak, který mě zase vzal pod svá křídla a pomohl mi rozvinout potenciál někde jinde.

Dávat šanci znamená vlastně vychovávat, ale také dobře pozorovat. Umět poznat potenciál a vědět, že on či ona je už téměř připravena, je docela těžká disciplína. To pozorování je důležité, protože z chování a přístupu jsem schopen mnohé vyčíst.

Našim dětem dáváme mnoho šancí a někdy i tam, kde ten potenciál a snaha prostě chybí. Naproti tomu v práci toho častokrát nejsme schopni vůbec. Firmy hledají častokrát perfektního a prověřeného dodavatele s lety referencí i v odvětvích, která se mění zatraceně rychle.

Neumíme, nechceme ji dávat nebo prostě nevidíme příležitosti kdy a komu šanci dát. Přitom je kolem nás mnoho juniorních lidí, maminek na mateřské, lidí ve starším věku, handicapovaných a ve firemním světě právě začínajících firem s obrovským potenciálem. Ti všichni jsou připraveni po nějaké takové šanci okamžitě skočit.

My jsme si ale častokrát vytvořili síto, kterým projdou jen vyvolení.

Abych ale dostal šanci, musím na ni být připraven. Musím to mít v očích, chtít se jí chopit, chtít se učit se a třeba pro ni i něco obětovat. Zrovna žiju jeden konkrétní příběh, kdy jsem se nezachoval dost podle toho, co píšu, a šance je fuč.

Není to tedy jen o jedné straně, ale musí být vytvořen most a být připraveny obě strany. Když se to povede, je to obrovská krása. Vzniká loajalita jako blázen, lidé rozkvetou a navíc začnou ovlivňovat okolí.

Zkuste se zamyslet, kdy jste naposledy dali a dostali šanci?

_________________________________________________________________________

Tato zamyšlení mi slouží k utříbení myšlenek a zároveň jsou pro mě i tykadlem do světa k dalšímu možnému prohlubování daných témat.

Pokud s Vámi text cokoli dělá a jste ochotni věnovat čas a energii jakékoli ucelené reakci, budu za ni v této instantní době, moc rád na mém LinkedIn profilu.

- Honza

Nepřehlédněte