Manažerský tip Davida Vrby. Každé pondělí. K ranní kávě. Tipy z praxe Davida Vrby.
„Nevím. To neznám…“
Odpovědi, které od našich a světových politiků moc často neuslyšíte. Raději blábolí, než by akceptovali, že něčemu nerozumí, že na něco neznají odpověď. Někdy je bohužel podobné chování realita i na pracovišti. Lídr nebo majitel si myslí, že když už je tedy šéf, měl by znát odpověď na vše.
Žijeme v době, kdy se rodiče poprvé učí od svých dětí (třeba jak používat Instagram). Už jsem o tomto fenoménu jednou psal. Ani učitelé často nejsou ti nejznalejší v místnosti plné žáků a jejich chytrých telefonů.
Všichni bychom se měli přizpůsobit. Jak učitelé, tak rodiče, ale hlavně lídři si musí osvojit jednu naučitelnou (pro někoho novou) kompetenci. Schopnost říci nevím, schopnost akceptovat, že neznám odpověď na vše, schopnost si nechat poradit od nováčka (žáka, dítěte…). Někdo tomu říká zranitelnost (vulnerabilita).
Sám jsem poprvé zaznamenal, že o ní psal ve své knize „What got you here, will not get you there“ Marschall Goldsmith, světový kouč #1. Minulý týden mi v Praze sílu vulnerability připomněl John Mattone, kouč Steva Jobse. Zranitelnost není slabost, je to super kompetence.
Ve své kariéře (ale i roli otce) jsem si osvojením zranitelnosti prošel. Je to velmi osvobozující a oči otevírající. Doporučuji to všem, hlavně korporátním lídrům typu B1 nebo B2, kteří ještě stále velmi často ukazují vizitky, a taky že si své „béčko“ zasloužil. Vystupte z řady, buďte lidštější. Odhalte svou zranitelnost. Jděte příkladem. Moc si to užijete!
— David
